Štítky článku: •  

Není Robinson jako Navalnyj

Enfant terrible britského politického aktivismu Tommy Robinson dostal od britské vlády další jednu výchovnou, protože zase zlobil. Půjde opět na pár měsíců do basy.

Trest vyfásl už před časem za to, že opakovaně přes soudní zákaz informoval o procesu s pákistánským znásilňovacím pedofilním gangem, čímž porušil zákon. Asi zákon na ochranu pákistánských znásilňovacích gangů. Jejichž multikulturní osvětovou činnost roky kryla jako ministryně vnitra dnešní premiérka Mayová. Přičemž stihla prosadit i uzákonění trestnosti „islamofobie“. Tedy hlavní nástroj na boj s odpůrci islamizace typ Robinson.

Velice podobný osud má i jeho ruský aktivistický kolega Navalnyj. Také neustále porušuje nějaké zákony podobného typu a opakovaně se proto také ocitá v base. Rozdíl je v tom, že zatímco o ruské státní šikaně aktivisty Navalného se z médií dozvídáme pokaždé a téměř ještě dříve, než nastane, o totožné britské státní šikaně aktivisty Robinsona tady vládne pokaždé téměř shodně hrobové ticho. Čest výjimkám iPrima a Echo24.

Protivládní političtí aktivisté to mají těžké všude, bez ohledu na to, proti jakému typu režimu protestují. Žádná vláda zrovna neskáče radostí, když nějaký aktivní šťoural soustavně veřejně vytahuje na denní světlo ty aspekty jejího vládnutí, které denní světlo nesnášejí zrovna nejlépe. Přicházejí tím totiž o klid na práci. A její druhou nejdůležitější součástí, hned po primární snaze zůstat u moci co nejdéle, je udržet poddané co nejdéle v co největší nevědomosti v čem ona práce spočívá.

Jako například o tom, že v tichosti spolupracujete s islamisty na postupné přeměně sekulárního, liberálně demokratického státu v polototalitní islámsko-socialistickou teokracii, kde bude už brzy bílý křesťanský Brit, Skot, Ir či Welšan druhořadou menšinou. Reakce vlády liberálně demokratické na snahu zveřejňovat fakta tohoto typu se od reakce vlády ryze autoritářské liší pouze v míře toho, co se na obtížného potížistu sesype. Tedy teoreticky. V praxi momentálně laik často ani nepostřehne nějaký zásadní rozdíl.

Ovšem pouze málokomu unikne fakt, jak obrovský rozdíl je v rozsahu, v jakém o osudech takovýchto aktivistů informují média, která se za všech možných i nemožných okolností zaklínají absolutní objektivitou a snahou líčit pravdu a nic než pravdu.

Protože z jejich pohledu evidentně není šťoural jako šťoural. Na některé se pořádají hony a někteří jsou naopak přísně chránění. Rozhodujícím faktorem vždy je, kdo, kde a hlavně čí špinavé prádlo vytahuje na veřejnost.

Pokud je to někdo jako třeba Robinson, který kromě vytahování špinavého prádla britské vlády na veřejnost pravidelně vytahuje také špinavé prádlo imigrantů, muslimů, multikulturalistů, dobroserů, ekoteroristů a eurohujerů, pak pochopitelně média, která tohle všechno zuřivě hájí a prosazují, reagují pouze dvěma způsoby. Buď mlčením, nebo uspořádáním štvanice na nepřítele demokracie.

Takže z Robinsona, který je v podstatě pouze díky svým nepohodlným názorům a nekonvenčním způsobům jejich šíření podrobován neustálé státní a korporátní šikaně, opakovaně zbavován nejrůznějších práv a téměř neustále za něco pofiderního souzen, je podle nich kriminálník a fašista. Jehož uvěznění přímo související s otázkami svobody projevu a jejích případných hranic nestojí za zmínku.

Zatímco když ulicí, kde bydlí Navalnyj i jen projede ruské policejní auto, začnou tatáž média okamžitě hystericky vřískat o totalitě, útlaku a porušování lidských práv. Ačkoliv i v tomto případě jde o ultranacionalistu, který také ne vždycky úplně košer způsoby bojuje s establishmentem, jehož počínání považuje za zločinné a škodící jeho vlasti.

Ovšem, protože v tomto případě jde o establishment vedený despotou Putinem, jde všechna puntičkářská malichernost stranou. Jako například, že je „vůdce ruské opozice“ Navalnyj xenofobní ruský nacionalista, schvalující jinak pro česká média ikonickou „ruskou anexi“ Krymu. V tomto případě jde prostě o puncovaného demokrata, jehož občanská i lidská práva je třeba mít permanentně v mediálním hledáčku.

Logika věci mi říká, že kauza Robinson, tedy nerovný boj aktivního občana s údajně ukázkově demokratickým a občanská práva respektujícím státem, by měla plnit první stránky minimálně tak, jako je pokaždé spolehlivě plní kauza Navalnyj.

Ale neplní. Asi to nikoho z těch, co mne pokaždé okamžitě s patřičně rozhořčeným komentářem informují, když Navalnyj dostane v Moskvě pokutu za parkování, nezajímá.

Protože Robinson není Rus a nepořádá protivládní demonstrace v Moskvě, což by z něj automaticky činilo disidenta, demokrata a miláčka českých médií, ale je pouze pravicově smýšlející Brit bojující proti islamizaci Anglie a obecně proti šířícímu se levičáckému západnímu šílenství. A proto je automaticky kriminálník a fašista.

Alespoň pro česká média zcela evidentně.

Píše Lu Lina na nonserviam.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 179 × | Prestiž Q2: 10,06

+17 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top