Štítky článku: •  

Charlton Heston: Jak vyhrát kulturní válku

Charlton Heston (1923–2008) byl legendární americký herec. Oscara získal za strhující výkon ve filmu Ben Hur, což byl jeden z nejúspěšnějších filmů všech dob. Nezapomenutelné bylo i jeho ztvárnění Mojžíše v Deseti přikázáních, jeho Planeta opic tvořila dnešní vnímání science-fiction, a pokud jste neviděli film Ve službách papeže, kde hrál Michelangela, bude vám chybět velký kus historie umění.

charlton-heston-desat-prikazani.jpg (34,322 kiB)
Charlton Heston — Deset přikázání

Jako politický aktivista a předseda NRA (National Rifle Association — Národní střelecké asociace) 1998–2003 však již před dvaceti lety přinesl návod, jak čelit destruktivním snahám aktivistů. Jeho projev před absolventy práva na Harvardu vešel do dějin:

Velice vám děkuji za úvod i vřelou odpověď na úvod.

Víte, velmi často jsou veřejně známé osoby představeny jednoduchou frází: „Nyní, dámy a pánové, člověk, který nepotřebuje žádný úvod.“ Věřte mi, vždy můžete použít dobrý úvod. Ne, ne, ne, smějete se, smějete se, ale je to pravda. Mám příběh, který to dokazuje, skutečný příběh, který se nestal mně, stalo se to mému příteli Kirku Douglasovi. Bylo to tehdy, když se promítal Ben Hur, více méně už na konci všeho.

A Kirk vyprávěl, že šel jeden večer po večeři po ulici nedaleko svého domu v Beverly Hills, když ho velmi zdvořile oslovil cizinec, který řekl: „Promiňte, pane, nerad zasahuji do soukromého života veřejně známých lidí, ale nemohu vynechat tuto příležitost říci vám, jak hluboko jste se vnořil a nesmírně tvořivě zahrál ztvárnění v Ben Hurovi.“ A Kirk řekl: „Děkuji, ale to jsem nebyl já; to byl jiný chlapík.“ A muž byl šokován. Řekl: „No, pokud nejsi Burt Lancaster, kdo k čertu jsi?“

Jsem tedy rád, že jsme si hned na začátku vyjasnili, že já nejsem Burt Lancaster.

Vzpomínám si, že když synovi bylo pět let, vysvětloval své třídě ve školce, čím se jeho otec živí. „Otec,“ řekl, „předstírá lidi.“

Bylo jich dost. Proroci Starého a Nového zákona, pár křesťanských svatých, generálové rozličných národností a z různých staletí, několik králů, tři američtí prezidenti, francouzský kardinál a dva géniové, včetně Michelangela. Pokud chcete, abych to tady nahoře přetřel na jinou barvu, vynasnažím se. Já jen, že tu jakoby vždy bylo plno podivných chlapíků. Nikdy si nejsem úplně jistý, který bude mluvit. Právě teď jsem to, myslím, já.

Když jsem přemýšlel o své dnešní návštěvě, vybavilo se mi: Pokud mě Stvořitel obdařil darem, že mohu spojit vaše srdce a mysli s těmito velikány, pak chci nyní použít stejný dar a obnovit vaše spojení s vaším vlastním smyslem pro svobodu, s vaší vlastní svobodou myšlení, s vaším vlastním kompasem pro to, co je správné.

Abraham Lincoln řekl o Americe při odhalování památníku u Gettysburgu: „Nacházíme se nyní ve velké Občanské válce. Je to test tohoto národa, nebo vlastně kteréhokoliv národa takto vytvořeného a takto odhodlaného, zda dlouhodobě obstojí.“

Tato slova jsou znova platná. Věřím, že jsme znovu zapleteni do velké občanské války, kulturní války, která okrádá o vrozené právo myslet a říkat, co máte na srdci. Jsem si jistý, že už nevěříte v živou a pulzující krev svobody ve vašem nitru, tom materiálu, který pozvedl tuto zemi z divočiny do zázraku, kterým je.

Dovolte mi, abych se vrátil kousek do minulosti. Přibližně před rokem jsem se stal předsedou Národní střelecké asociace, která chrání právo amerických občanů vlastnit a nosit zbraně. Kandidoval jsem, byl jsem zvolen a teď jsem ve funkci. Ve funkci pohyblivého terče pro média, které mě nazývají všem možným od „směšného“ a „ohlupujícího“ až po „senilního, bláznivého starce, který padl na hlavu.“ Vím, jsem dost starý, ale díky Bohu určitě nejsem senilní.

Jak jsem tak stál v hledáčku těch, kteří útočí na svobody Druhého dodatku, uvědomil jsem si, že střelné zbraně nejsou jediným cílem. Ne, ne, je to daleko, daleko větší. Přišel jsem k poznání, že napříč naší zemí zuří kulturní válka, ve které jsou s orwellovskou horlivostí povoleny jen některé přijatelné myšlenky a názory.

Zúčastnil jsem se například s Dr. Kingem v roce 1963 pochodů za občanská práva. Musím říci, že dávno předtím, než to Hollywood začal považovat za normální. Ale když jsem loni veřejně řekl, že je správné hovořit o bílé stejně jako o černé, červené, nebo libovolné jiné hrdosti, nazvali mě rasistou.

Během celé své kariéry jsem pracoval s mimořádně talentovanými homosexuály. Ale když jsem veřejně řekl, že práva homosexuálů by neměla být větší než vaše práva, nebo moje práva, nazvali mě homofobem.

Bojoval jsem v druhé světové válce proti silám Osy. Ale během řeči, kdy jsem vykreslil analogii mezi nálepkováním nevinných Židů a nálepkováním nevinných vlastníků zbraní, nazvali mě antisemitou.

Každý, koho znám, ví, že bych nikdy nepozdvihl zaťatou pěst proti své zemi. Ale když jsem žádal veřejnost, aby se postavila proti této kulturní perzekuci, přirovnali mě k Timothy McVeighovi.

Od časopisu Time po přátele a kolegy, všichni v podstatě říkají, „Chucku, jak si můžeš dovolit říkat, co si myslíš? Používáš jazyk, který se na veřejnosti nesmí používat!“

Ale já se nebojím. Kdyby Američané věřili na politickou korektnost, byli bychom dodnes pohůnci krále Jiřího — poddaní pod nadvládou Britské Koruny.

Ve své knize „Konec zdravého rozumu“ píše Martin Gross, že:

… očividně iracionální chování se urychleně stává zavedenou normou pro téměř každou oblast lidského konání. Vypadá to tak, že nové zvyky, nová pravidla, nové anti-intelektuální teorie nás zcela omotávají — jsou nám podstrkávané ze všech stran. Pod povrchem se národ bouří. Američané vědí, že cosi beze jména podrývá krajinu, mění rozum na kaši, když dojde k rozlišení pravdy od lži a správného od špatného. A nelíbí se jim to.

Dovolte, abych vám přečetl pár příkladů. Mladíci na Antioch College v Ohiu, kteří usilují o intimnosti se spolužačkami, musí dostat ústní povolení před každým krokem takového procesu, počínaje líbáním, pokračujíc mazlením, až k výsledné kopulaci — vše jasně a výstižně popsáno ve vytištěné univerzitní směrnici.

Bez ohledu na smrt několika amerických pacientů, kteří byli infikováni zubaři utajujícími svůj vlastní AIDS — státní komisař v New Jersey prohlásil, že poskytovatelé zdravotnických služeb, kteří jsou HIV-pozitivní, nemusí — nemusí! — oznámit svým pacientům, že jsou nakaženi.

Na škole ve William and Mary se studenti pokoušeli změnit jméno školního sportovního týmu „Kmen“ („The Tribe“), protože to údajně uráželo místní Indiány. Nakonec se zjistilo, že skutečným náčelníkům ve Virginii se jméno „The Tribe“ velmi líbilo.

Představitelé města v San Francisku přijali vyhlášku chránící práva transvestitů nosit do zaměstnání šaty opačného pohlaví a práva transsexuálů mít oddělené záchody, v období, kdy podstupují chirurgickou změnu pohlaví.

Děti v New York City, které neumí ani slovo španělsky, byly zařazeny do bilingvní výuky, aby se učily svá tři R španělsky jen proto, neboť jejich příjmení zněla Hispánsky (tři R je společné pojmenování základních znalostí ve škole — čtení, psaní a počítání. V angličtině mají všechna tři slova hlásku R: reading, writing, arithmetic — pozn. př.).

Na univerzitě v Pennsylvánii, ve státě, kde tisíce zemřely u Gettysburgu, bojujíce proti otroctví, ředitel této školy oficiálně vyhradil oddělené ubytovny pro černé studenty.

Hej, já vím, to už překračuje všechny meze. Dr. King říkal „Negroes“. Jimmi Baldwin a většina z nás na Pochodu říkali „černoši“. Ale to už se dnes nesmí.

Pomlčkové identity mi vždy připadaly nevhodné, zvláště „rodilý Američan“ (Native-American). Vždyť já jsem rodilý Američan, proboha. A také jsem náhodou pokrevní bratr Siouxů z kmene Miniconjou. Ze strany mé ženy, můj vnuk je domorodý Američan 12. generace, s velkým písmenem ve slově „Američan.“

Konečně, jen minulý měsíc, David Howard, vedoucí washingtonského Úřadu ombudsmana (Office of Public Advocate, Wash. DC.), Použil slovo „niggardly“ když mluvil s kolegy o finančních věcech. „Niggardly“ samozřejmě znamená lakomý, skoupý. Ale během několika dnů byl Howard nucen veřejně se omluvit a rezignovat. (Nigger je v angličtině urážlivé pojmenování černocha, aktivistům připomínalo slovo niggardly právě zmíněné slovo Nigger — pozn. př.)

Jak napsal komentátor Tony Snow:

David Howard byl vyhozen, protože někteří lidé ve veřejných službách jsou tupci, kteří (a) neznají význam „niggardly“, (b) nevědí, jak používat slovník, aby ten význam objevili a (c) fakticky požadovali, aby se omluvil za jejich nevědomost.

Co to všechno teď znamená? Mimo jiné to znamená, že přikazování, co si smíme myslet, se vyvinulo do přikazování, co smíme říkat, takže přikazování, co dělat, nemůže být příliš pozadu. Předtím, než se prohlásíte za přeborníky volnomyšlenkářství, prozraďte mi: proč politická korektnost pochází z prostředí amerických vysokých škol? A proč ji nadále snášíte? Proč se vy, o nichž se předpokládá, že diskutujete o myšlenkách, podvolujete jejich tlaku?

Buďme upřímní. Kdo z vás tady si myslí, že vaši profesoři mohou říkat, čemu skutečně věří? (Hmm, pár by se jich našlo …) Dobře, jsem smrtelně vyděšený, a mělo by to děsit i vás, že dohled politické korektnosti vládne těmto sálům rozumu.

Vy jste ti nejlepší a nejbystřejší. Vy, zde v plodné kolébce amerického akademického světa, zde v hradu výuky na řece Charles, vy jste smetánkou. Jenže já prohlašuji, že vy a vaši vrstevníci po celé zemi, jste sociálně nejpřizpůsobenější a politicky nejumlčovanější generací od dob Concordského mostu (bitva u Lexingtonu a Concordu 19. dubna 1775 byla první bitvou války o nezávislost, většinou se asociuje s výrazem Old North Bridge — pozn. př.). A dokud to budete schvalovat a trpět, jste — podle měřítek vašich dědů — zbabělci.

Zde je další příklad. Právě teď na nejedné velké univerzitě, učencům a výzkumníkům zabývajícími se Druhým dodatkem, jsou zavírána ústa ohledně jejich poznatků pod hrozbou ztráty zaměstnání. Ale proč? Protože výsledky jejich výzkumů by zpochybnily žaloby představitelů velkých měst, kteří se pokoušejí vymámit stovky milionů dolarů od výrobců střelných zbraní.

Je mi jedno, co si myslíte o zbraních. Ale pokud vás předchozí slova nešokovala, vy šokujete mě. Kdo ochrání panenskou podstatu nespoutaných nápadů, pokud ne vy? Demokracie je dialog. Kdo se postaví na obranu klíčových hodnot akademického světa, když vy, údajní zbrojnoši volného myšlení a vyjadřování, složíte ruce do klína a zaprosíte: „Nezastřelte mě.“

Pokud diskutujete o rase, ještě to z vás nedělá rasistu. Pokud vidíte rozlišení mezi pohlavími, to z vás ještě nedělá sexistu. Pokud máte kritický názor na vyznání, to z vás ještě nedělá odpůrce víry. Pokud akceptujete, ale neoslavijete homosexualitu, to z vás nedělá homofoba.

Nedovolte, aby vysoké školy Ameriky nadále sloužily jako inkubátory této útočné epidemie nového McCarthyismu. Ale co můžete dělat? Jak může kdokoliv odolat tak přesvědčivému sociálnímu zotročení?

Odpověď tu byla stále s námi. Já sám jsem ji našel před 36 lety, stojíce na schodech Lincolnova památníku ve Washingtonu s Dr. Martinem Lutherem Kingem a dvěma stovkami tisíc lidí.

Jednoduše se vzepřete. Mírumilovně, ano. S respektem, samozřejmě. Nenásilně, jednoznačně. Ale když nám řeknou, co si máme myslet nebo jak mluvit a jak se chovat, my řekneme ne. Nepodřídíme se sociálnímu protokolu, který dusí a stigmatizuje osobní svobodu.

Naučil jsem se o úchvatné moci neposlušnosti od Dr. Kinga, který se ji naučil od Gandhiho a Thoreaua a Ježíše a všech velkých mužů, kteří vedli spravedlivé proti mocným.

Neposlušnost je v naší DNA. Cítíme vrozenou spjatost s tímto duchem neposlušnosti, který naházel čaj do bostonského přístavu, který poslal Thoreaua do vězení, který odmítl sedět vzadu v autobuse, který protestoval proti válce ve Vietnamu.

V tomto duchu vás žádám, abyste se distancovali od kulturní korektnosti cestou masivní neposlušnosti ke zpupným autoritám, sociálním direktivám a tíživým zákonům, které oslabují osobní svobodu.

Buďte však opatrní. Bolí to. Neposlušnost vyžaduje, abyste se vystavili riziku. Dr. King stál na mnoha balkonech. Musíte být ochotni snášet ponížení, vydržet moderní ekvivalent policejních psů z Montgomery a vodních děl Selmy. Musíte být ochotni zakoušet nepohodlí. Nestěžuji si, ale desetiletí sociálního aktivismu zanechala svou stopu i na mně. Dovolte mi, abych vám popsal jeden příběh.

Před pár lety jsem zaslechl o rapperovi jménem Ice-T, který prodával CD se jménem „Zabiják policistů“ („Cop Killer“), oslavující přepadávání a vraždění policejních příslušníků. Nebyl zastupován nikým jiným než Time/Warner, největším zábavným konglomerátem v zemi, na světě. Policie po celé zemi byla pobouřena. Právem — nejeden z nich byl zavražděn. Ale Time/Warner mlčel jako hrob, protože to CD bylo pro ně dojnou krávou a média kolem toho chodila po špičkách, protože ten rapper byl černoch. Doslechl jsem se, že společnost Time/Warner pořádala valnou hromadu akcionářů v Beverly Hills. Tehdy jsem vlastnil nějaké akcie a rozhodl jsem se tam přijít.

Co jsem udělal, odporovalo všem radám, které jsem dostal od rodiny a přátel. Požádal jsem o slovo. Do pohaslého sálu s tisícem průměrných amerických akcionářů jsem prostě přečetl plné znění textů „Cop Killer“ — každé pomstychtivé, vulgární, navádějící slovo.

Seříznul jsem hlaveň na svý brokovnici
Odpojil jsem světla na svým auťáku
Dneska něco přepadnu a vystřelím si
Dnes odkrágluju nějaký policajty

A dále je to horší, o dost horší. Ne, nechci vám to všechno číst. Ale věřte mi, ten sál byl mořem šokovaných, ztuhlých, zblednutí tváří. Manažeři Time/Warner se vrtěli ve svých křeslech a dívali se na boty. Nenáviděli mě. Potom jsem přednesl další salvu zvrácených textů protékajících rasistickým svinstvem, kde Ice-T fantazíruje, jak přefikne dvě dvanáctileté neteře Ala a Tipper Gorových (Al Gore byl viceprezident USA za vlády Billa Clintona, Tipper byla jeho manželka — pozn. př.). [1]

Vystrčila zadek proti mému …

Ne, nechci vám udělat to, co jsem udělal jim. Postačí, když řeknu, že jsem opustil tu místnost za hrobového ticha. Když jsem pak přečetl ty texty čekajícímu davu novinářů, jeden z nich řekl, „To nemůžeme otisknout.“Já vím,“ odpověděl jsem, „ale Time/Warner to prodává.“

the-end-of-the-world.jpg (50,308 kiB)
Time magazin (1999)

O dva měsíce pak vypověděl Time/Warner smlouvu s Ice-T. Mně už nikdy nenabídnou další film u Warner Brothers a Time magazín o mně nikdy nenapíše dobrou recenzi. Ale neposlušnost znamená, že musíte být ochotni konat, nejen mluvit.

Když násilník žaluje svou postarší oběť za to, že se bránila, musíte zahltit telefonní ústřednu okresního prokurátora. Když je vaše univerzita tlačena ke snížení úrovně požadovaných znalostí, aby alespoň 80 procent studentů promovalo s vyznamenáním, přeplňte zasedání Rady rektora. Když dá osmiletý chlapec na hřišti pusu na tvář děvčátka a je vláčen po soudech pro sexuální obtěžování, uspořádejte pochody k takové škole a zablokujte její vchod. Když někdo, koho jste si zvolili, je sveden politickou mocí a podvede vás, pište petice, vyžeňte ho, zakažte ho. Když Time magazín zobrazí hlupáky, kteří se bojí přechodu na rok 2000 (číslo z 18. ledna 1999) jako nepříčetné, bláznivé křesťany mávajících křížem, jak to udělali minulý měsíc, bojkotujte jejich časopis a výrobky, které v něm inzerují.

Aby tento národ dlouhodobě obstál, apeluji na vás, následujte posvátné stopy velkých neposlušností v historii, které osvobodily vyhnance, založily církve, potřely tyrany a ano, rukama probuzených ozbrojených davů a ​​několika velkých mužů, ve Slávě Boží, vybudovaly tuto zemi.

Kdyby zde byl s námi Dr. King, myslím, že by souhlasil. Děkuji vám.

Uveřejnil slovenský server SlobodnýVýber.sk


[1] Pozn. red.: Nevím, jak vám, ale mně se okamžitě vybavily „vysoce kulturní“ texty cikánského zpěváka Radka Bangy. A kdo mu je tady produkuje?

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 349 × | Prestiž Q1: 13,73

+28 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top