Štítky článku: •  

Rommel by znovu spáchal sebevraždu

SOUVISLOSTI MARIANA KECHLIBARA „Kdybych to přirovnal k soukromému životu, nevyhráli jsme v loterii, ale podařilo se nám nezlomit si nohu,“ říká vědec a spisovatel Marian Kechlibar k výsledkům voleb na nejdůležitější posty v rámci EU. A k vítězce, která vlastně vůbec nekandidovala, uvádí: „Metodu, kterou byla Ursula von der Leyen vybrána, nemohu v žádném případě chválit. Připomíná vytažení králíka z klobouku.“ Kechlibar také vzpomněl, že pod von der Leyenovou německá armáda chvíli místo zbraní musela používat smetáky. „Vidět tohle polní maršál Rommel, spáchal by sebevraždu podruhé a bez donucení,“ dodává. Věnuje se také problému migrantů, kteří bez jakýchkoli dokladů přijíždějí na lodích do Evropy. Podmínky a zákony se prý budou muset zpřísnit. „Evropa by politicky nezvládla ani jedno opakování podzimu 2015. Ale proti takovému procesu bude tuhý odpor, jak od idealistů, tak od lidí, kteří jsou na migraci osobně ekonomicky zainteresovaní,“ zakončuje úvahu Kechlibar.

Nyní se vedou řeči nad údajným fiaskem V4 při jednáních o rozdělení pěti vedoucích postů v Evropské unii. Všechny totiž byly obsazeny „starými“ členskými státy. Jde skutečně o prohru V4, nebo šlo o předem prohraný boj, neboť karty jsou od začátku rozdány jinak a v EU má jednoduše silnější hlas někdo jiný?

První základní matematická úvaha: jestliže se mezi 27 členskými státy (Británii nepočítám, ta o žádné křeslo neusilovala) rozdělovalo pět křesel, muselo minimálně 22 států vyjít zkrátka.

Jiná věc je, že bez postů skončily celé regiony. Kromě Visegrádské čtyřky také celá Skandinávie, Pobaltí a Balkán. V tomto nejsme výjimeční.

Nicméně netruchlil bych. Zabránit nástupu Franse Timmermanse do čela Evropské komise je podle mého názoru úspěch. Kdybych to přirovnal k soukromému životu, nevyhráli jsme v loterii, ale podařilo se nám nezlomit si nohu.

Jak hodnotíte výsledek jednání o novém předsedovi Evropské komise, kterým by se měla stát Němka Ursula von der Leyenová? Co to znamená pro Evropskou unii? Proč se neprosadil žádný tzv. spitzenkandidát?

Metodu, kterou byla Ursula von der Leyen vybrána, nemohu v žádném případě chválit. Připomíná vytažení králíka z klobouku. Navíc „králíka“, jehož dosavadní působiště (německé spolkové ministerstvo obrany) je vyšetřováno komisí Spolkového sněmu kvůli značně vysokým nákladům na fakturované služby externích poradenských firem.

Na druhou stranu, systém „spitzenkandidáta“ nefungoval zase tak dlouho, reálně jen od roku 2014. Je to Německem inspirovaný systém, který už tehdy některým zemím neseděl. Odpor k systému „spitzenkandidátů“ byl snad jedinou věcí, na které se v posledních týdnech shodli i Macron a Orbán. A tím, jak se za Junckera fungování Evropské komise zpolitizovalo (dříve připomínala spíše úřední výkonný sbor), bylo patrné, že tento systém nemá před sebou dlouhou existenci. Proti Francii v EU těžko něco prosadíte.

Výběr člověka, který vůbec nekandidoval, je ale opačný extrém. Dokonce i Juncker kritizoval tento proces jako nedostatečně transparentní.

Jaké hodnoty reprezentuje Ursula von der Leyenová?

Ve vztahu k EU rozhodně další integraci. V rozhovoru pro Die Zeit řekla, že si přeje, aby její vnuci žili ve federalizované Evropě, a podporuje vznik společné evropské armády. Nevím ale, jak si přesně představuje její funkčnost a akceschopnost. Po šesti letech jejího mandátu na německém ministerstvu obrany se technický stav bundeswehru nedá podle mého názoru popsat žádným lichotivým slovem.

I do českých médií se dostala např. zpráva o tom, že příslušníci německých jednotek museli roku 2014 při mezinárodním cvičení „Noble Ledger“ v Norsku cvičit s načerno natřenými košťaty nasazenými na vozidla místo hlavní kulometů, protože ty hlavně prostě neměli. Vidět tohle polní maršál Rommel, spáchal by sebevraždu podruhé a bez donucení…

Pokud bude výstavba a výzbroj budoucí evropské armády postupovat podle stejného vzoru, neumím si představit nepřítele, který by se jí bál.


Zdá se, že Česká republika není jediným místem, kde pravicová politika prochází přeměnou, během které není jasné kdo, a zda vůbec, hájí zájmy pravicově orientovaných voličů. Posouvá se dle vašeho mínění obecně evropská politika doleva? A jaký recept musí přinést nový pravicový politik, který chce uspět?

Ne, evropská politika jako celek ne, spíš dochází k daleko širšímu rozkročení. Na jedné straně Zelení, na druhé zástupci národní pravice jako jsou Orbán nebo Salvini. Nevidím mezi nimi prostor ke kompromisu. Starý „střed“, do kterého se svého času pozvolna přiblížily křesťansko-konzervativní i sociálně demokratické strany, ztratil voličskou přitažlivost.

Myslím si, že v dalším desetiletí budou mít velký úspěch zejména ti politici, kteří dokážou obratně pracovat s novými druhy médií (sociální sítě) a kteří se neobávají být kontroverzní. Opatrnický přístup ve stylu „neřekneme raději nic konkrétního a budeme se tvářit vágně pozitivně“, ten už provozuje příliš mnoho lidí.

To ovšem umějí právě lidé jako Salvini i jako Habeck, šéf německých Zelených. Za pár let se může stát, že v Berlíně a v Římě budou sedět naprosto nekompatibilní ministerští předsedové.

Německá kapitánka Carola Racketteová navzdory výslovnému zákazu Itálie vplula s lodí Sea-Watch 3 do italských výsostných vod a v přístavu Lampedusa vysadila několik desítek uprchlíků z Libye. Během manévrování přitom ohrozila loď italské pobřežní stráže, čímž riskovala životy námořníků na palubě. Co podle vás celá událost říká o vymahatelnosti práva v EU?

Náš současný právní systém je příliš složitý a plný vzájemně si odporujících pravidel. Na jednu stranu nesmíte do letadla pronést ani mastičku na akné a na dokladech máte otisk prstu. Na druhou stranu může kdokoliv z Bangladéše přijet na lodi typu Sea-Watch 3 a tvrdit, že je mu sedmnáct let a je pronásledovanou menšinou — a zkuste dokázat, že to tak není.

Činnost neziskových organizací při dovozu běženců od afrického pobřeží využívá toho, že dnešní evropské zákony jsou formovány hlavně idealistickými humanistickými představami. Jenže podstatná část jich vznikla v jiných dobách, kdy obyvatelstvo Afriky či Asie bylo daleko méně početné než dnes a cestování po světě bylo řádově dražší.

Dříve nebo později se ty zákony budou muset změnit, a tím myslím zpřísnit. Evropa by politicky nezvládla ani jedno opakování podzimu 2015. Ale proti takovému procesu bude tuhý odpor, jak od idealistů, tak od lidí, kteří jsou na migraci osobně ekonomicky zainteresovaní.

Prakticky ovšem vidíme, že ten posun už nastává. Evropská unie úplně zastavila činnost svých vlastních lodí v rámci programu Sophia, nyní už jen upozorňuje libyjskou pobřežní stráž. A neziskové organizace jsou předmětem intenzivního zájmu italských úřadů.

Sama Rackete nyní chce žalovat italského ministra vnitra Mattea Salviniho pro jeho výrok, že je pirátkou. Váš komentář?

Budu to se zájmem sledovat. A kdyby Salviniho odsoudili, může na pokutu vypsat sbírku — podobně jako ji vypsali dva němečtí herci ve prospěch Racketeové. Nepochybuji, že by potřebnou částku velmi rychle získal.

Pana Mariana Kechlibara se ptal se Marek Korejs, PL

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 168 × | Prestiž Q2: 11,31

+19 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top