Štítky článku: •  

Střípky (230)

♣ Nebezpečný precedens! (Tomáš Tyl) ♣ Přefízlováno (Martinus Karthus Urza) ♣ Nevěřme strašákům o tzv. ekologickém dluhu! (Luboš Zálom) ♣ I letos bude úroda špatná… (Hana Lipovská) ♣

Nebezpečný precedens!

Eeeee…? Cože? Toto je ta „nezávislá justice“, že? No, tak dík… Sorryjako, děcka, ale: „Několik dní strávila na ulici. »Pak jsem potkala nějaké Afričany, dali mi peníze, abych se mohla o sebe postarat. Řekli mi, ať si někde najdu práci, třeba v baru. Na internetu jsem našla klub v Plzni, kde jsem přes rok pracovala,« řekla dále Nigerijka.“

Takže tady rok žije osoba z Nigérie, která má falešné papíry, pracuje „v klubu“ (zdravíme oddělení venerologie a tropických nemocí), odkud evidentně dle článku „splácí“ prachy obchodnici s lidmi (viz „Nic jsem jí nemusela předem platit, byly jsme domluvené tak, že až získám práci, budu jí to splácet“), je registrovaná jako uprchlík v Itálii, má falešné španělské papíry a — cajk?

Jeden by řekl, že pro soud platí „iura novit curia“ (lat., česky „soud zná právo“) a tudíž to první, co i v Plzni naskočí soudci na mysl je, že tady máme nějaké mezinárodní dohody o vracení běženců, něco jako Dublinské dohody a tak vůbec…

Toto je, vážení, velice nebezpečný precedens — „Závažnost jejího jednání ale snižují dramatické okolnosti, za kterých opustila rodnou zemi.“. Pěkné. A odkud víte, že to tak je? Znáte její pravé jméno? Prověřili jste její minulost? (eee, ano, od toho je azylové řízení a proto se taky vede, jinak si můžeme místo pasu všichni namalovat kartičky a místo fotek si dát smajlíky).

Mno… Takže, když se máte ve své zemí zle (nebo to aspoň tvrdíte), připlujete do Evropy a obstaráte si falešné papíry, důvod pro vyhoštění to není… Pašeráci a obchodníci s lidma nejen v Africe právě otevřeli šampáňo!

P.S.: Jen tak jako pro legraci, jo? Když tady maká Ukrajinec nebo Rumun bez platných papírů, jedou štando pede domů s tím, že jsou vyhoštěni. Co provedli? Pracují bez povolení…

Tady holka porušuje X právních předpisů, mezinárodních smluv, falšuje doklady a vydělává si v nigthklubu, platí prachy obchodnici s lidma a … pro soud cajk? Tady se někdo zblázínil…

Tomáš Tyl · FCB


Přefízlováno

ČSSD blokuje přijetí rozpočtu na rok 2020; a proč to?

Inu, 40miliardová sekera navržená socialisty z ANO není totiž dost; socialisté z ČSSD požadují alespoň 60 miliard!

Čím to zdůvodňují? Přes značnou hysterii některých straníků mě zaujala zdánlivě drobná otázka Jana Hamáčka (Jan Hamáček), zda budeme čekat, že policisté nedorazí na místo trestného činu, až se jim cestou rozpadne auto.

To je obzvláště zajímavé s ohledem na to, že v ČR máme jednoho policistu na cca 250 lidí (a to nejsou započítány obrovské počty městských strážníků). Proč ale třeba v sousedním Polsku stačí jeden policista na 380 lidí, v Německu na 340 lidí a ve Finsku dokonce na 720 lidí? Evropský průměr se pohybuje kolem jednoho policisty na více než 300 lidí.

Reálně máme tedy brutálně přefízlováno (patříme mezi země s nejvyšším počtem policistů na občana); krom více než 40 tisíc státních policistů platíme ještě dalších 10 tisíc městských strážníků, což je též „úctyhodné číslo“.

Přesto bude pan Hamáček tvrdit, že není kde ušetřit, že stát musí vytvářet další dluhy k těm, co už má, protože „policisté nedorazí na místo trestného činu, až se jim cestou rozpadne auto“?

Co takhle zefektivnit činnost policie, aby skutečně řešila trestné činy, které mají nějakou oběť, místo aby se vychloubali na facebooku, když zhaftnou dívku s jointem, případně zabukařili na přehledných úsecích a buzerovali řidiče za propadlé lékárničky, protože tak se nažene nejvíce „čárek“?

Martinus Karthus UrzaFCB


Nevěřme strašákům o tzv. ekologickém dluhu!

Podle organizace Global Footprint Network vyčerpalo lidstvo svůj letošní příděl surovin již 29. července a žije tedy na tzv. ekologický dluh.

Ve skutečnosti však neexistuje nic jako „příděl surovin“. Člověk zdroje vytváří svým rozumem a svoji tvořivou činností. Neexistuje žádný předem určený balík surovin, s kterými lidstvo musí vystačit po celou dobu své existence. Lidstvo nachází nové suroviny, vytváří je z dříve bezcenných hmot nacházejících se v zemské kůře; a stejně jako vytváří suroviny, svojí tvořivou činností a rozvojem technologií činí z dříve klíčových surovin opět zase jen bezcenné kusy horniny.

Zdroje spotřebovávat musíme. Jestliže se záměrně, poblouzněni ekologickou propagandou, uvrhneme do uměle udržovaného nedostatku a iracionální šetrnosti, výsledek bude jediný: nezbude dostatečná tvořivá kapacita na to, aby se technologický rozvoj posouval kupředu.

Naopak racionální využívání všech zdrojů, které nám tato planeta skýtá, dává nejlepší šanci, že jakmile bude některé suroviny skutečně nedostatek, bude už v zásobě další zdroj něčeho úplně jiného, kolem čeho teď chodíme, a vůbec si nedokážeme představit, že by to snad někdy mohl být surovinový zdroj.

Neexistuje žádný „ekologický dluh“. Existuje však něco, co bychom mohli nazvat „dluhem racionality“ a „dluhem prosperity“. Jestliže se lidstvo pod nátlakem environmentalistických bloudů a šarlatánů pokouší podvazovat normální nároky lidstva, a to zejména zemí, které teď potřebují najet na co nejrychlejší tempo průmyslové produkce, podvazuje racionální schopnost lidí a udržuje zejména chudé státy v jejich zoufalé materiální situaci a jejich obyvatele odsuzuje k nekonečné chudobě.

Environmentalisté, vedeni nenávistí vůči rozumu a prosperitě, jsou zapřisáhlí nepřátelé lidí. My však máme pouze dvě možnosti: využívat Zemi, nebo zemřít. Environmentalisté si přejí tu druhou možnost.

Píše pan Luboš Zálom na blog.idnes.cz


I letos bude úroda špatná…

iDnes 2019:

„Farmáři v kraji smutní nad sklizní, obilí ničily myši a sucho“

Sklizeň se v roce 2019 dostane do zpráv snad už jen na samém okraji dění — a to ještě jen díky hrabošům.

Před 110 lety se ještě žně dotýkaly mnohem větší části obyvatelstva. Nedostatek ženců byl natolik závažný, že císař František Josef dokonce nakázal své armádě od 19. 7. do 9. 8. klid zbraní. Velká část vojáků pak dostala dovolenou, aby se mohli vrátit do svých dědin a pomoci při žních v duchu starobylého „…a meče překováme v pluhy“.

(Ostatně, ze stejného důvodu se dětem dávaly letní „prázdniny“. Soudobé dvouměsíční jsou tak jakýmsi rudimentem z dob tradičního hospodářství typu ASI.)

Ekonomie jako věda ovšem vyrostla z půdy, byla ekonomií sedláků a rolníků. Koneckonců, celý zákon mezního užitku vyplývá ze zkušeností sedláků, stejně jako určování mzdy.

Tak už starý písmák F. J. Vavák v 18. století psal: [1]

„Z nedostatku ženců velký plat ode žní se zrodil, neb mnozí hospodáři chtíce žence míti, přepláceli je, ano i sami ti horáci, beztoho dost chytří, vidouce, an jich málo jde, draze se jednali, a sice od žita 7 zl., 7'/, zl. i taky 8 zl. od kopy.“

Sezonní nedostatek pracovních sil pak vedl k postupnému nahrazování výrobního faktoru práce kapitálem: jak píše A. Vondrušková, kvůli nedostatku ženců začali sedláci používat místo srpů hrabici, [2] ve 40. letech pak už kombajn se třemi lidmi zastal práci 150 ženců. [3]

Ať už se však bude sklízet srpem, kosou, kombajnem či se o sklizeň postarají hraboši, úroda bude VŽDY a za všech okolností — špatná.

1917:

Žita jsou předčasně uschlá, klásky malé a zrnka jako kmín.

1932:

Úroda pšenice není valná, ježto pšenice byla napadena rzí, žito je dobře klasnaté, ale řídké pro špatné obdělávání a spousty plevele, ječmenů je málo a jsou prostřední, oves bude špatný, neboť jej ničil hraboš polní.

2018:

Úroda byla špatná. Zdraží chleba, brambory i zelenina.

Aneb, jak říkal Karel Čapek:

„Letos bude úroda špatná následkem trvalého vlhka; jinak by byla špatná následkem trvalého sucha. Trvalé sucho je však hospodářsky lepší, neboť při něm se dostavují »katastrofální živelní pohromy« a zejména »kroupy, zvící holubího vejce« (slovo »zvící« se vyskytá už jenom v této souvislosti), čehož následkem je odepsání daní nebo jiná »bezodkladná pomoc rozhodujících činitelů«.“ [4]

Hana Lipovská · FCB


[1] Paměti Františka J. Vaváka: souseda a rychtáře milčického z let 1770-1816, Svazky 1–3

[2] Vondrušková Alena. Jařmo, parkán, trdlice: aneb výkladový slovník historických pojmů, které upadají v zapomnění. Grada Publishing a.s., 2011.

[3] Pestrý týden. Praha: Grafické umělecké závody V. Neubert a synové, 22. 4. 1944, 19(16). s. (5). ISSN 1801-4429.

[4] ČAPEK, Karel. O nejbližších věcech: feuilletony. Praha: Aventinum, 1927. s. 65.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 150 × | Prestiž Q1: 8,18

+13 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top