Štítky článku: •  

Střípky (235)

⚜ Státní školství (Hana Lipovská) ⚜ To jsou ty paradoxy… (Tomáš Tyl) ⚜ Naše generace nedostatečně dbala o životní prostředí (Anders Sahlin/Miroslav Macek) ⚜ Salvini neměl šanci vyvolat volby (SlobodnýVýber.sk) ⚜

Státní školství

„Nejde o to, že by se třetina maturantů, kterým by hrozilo propadnutí, nedokázala matematiku naučit, ani o to, že by ji pedagogové neuměli přednášet. Problém je systémový, týká se obsahu učiva, nedostatku času na zafixování poznatků.“

(Ministr školství R. Plaga)

Chápu tuto výtku dejme tomu v českém jazyce. Tam za posledních 80 let přibyla řada stěžejních děl (jenom Čapek vydá na pár hodin studia). Ovšem ve středoškolské matematice se neučí nic, co by nebylo známo od zhruba 18. století. Poslední výkřik módy — kalkulus — je výmyslem Newtona a Leibnize.

Navíc v minulosti se bez rychlých dobrých kalkulaček museli studenti učit pracovat s logaritmickými tabulkami či pravítkem, což dnes odpadá. Jak je tedy možné, že za první republiky stihli na gymnáziích a reálkách probrat látku z matematiky, která se dnes vyučuje na vysokých školách, zatímco teď máme „nedostatek času na zafixování poznatků“?

Vysvětlení je celkem pragmatické: ve škole je nedostatek času na výuku vůbec. Po našem řečeno — klesá produktivita studia, protože studenti tráví méně času studiem. Jsou sice „ve škole“ potřebných 33 hodin týdně (či více nebo méně podle ročníku a typu školy), ale seznam akcí, kterých se účastní jedna škola během roku, je nekonečný.

Znám školy, na kterých je s bídou během týdne jeden den celý odučen podle rozvrhu. Může se zdát, že takový adaptační kurz pro 1. ročníky nikterak neohrozí výuku maturantů — ale co když je třídní prváků matematikář u oktavánů… Když k tomu přičteme stále rozbitější školní rok kvůli státním maturitám a testování a přihodíme sportovní a kulturní akce v rámci výuky, zbude nám opravdu jen hrstka hodin na vážnou práci.

Jestliže se před 12 lety v hodinách kupříkladu českého jazyka odučilo ročně běžně 110, 120 hodin, dnes se prý studenti na té samé škole a u toho samého kantora přes stovku v žádném případě nedostanou. Pak ovšem skutečně vzniká problém „nedostatku času na zafixování poznatků“.

Levné a jednoduché řešení existuje: ponechme rámcové vzdělávací programy beze změny a vytlačme mimo výuku (tedy mimo čas 8:00–15:00) vše, co s výukou nesouvisí. Taková změna s sebou nenese žádné dodatečné náklady, je efektivní, jen snad poněkud staromódní.

Zdroj: blanensky.denik.cz/…/robert-plaga-povinna-maturita-z-matematiky-by-byla-experimentem-s-zaky

Hana Lipovská · FCB


To jsou ty paradoxy…

Přemýšlím, jaké to budou noci v Lapidáriu Národního muzea, kam tradičně odklízíme nepohodlné hrdiny, až vedle sebe budou stát Radecký a Koněv a budou si povídat.

„Jak jste se sem dostal, Josefe Václave?“.

„Aaaale, byl jsem největší z českých vojevůdců, jenže sloužil jsem Habsburkům, tak mi napřed postavili pomník, pak padla monarchie a mne na popud Italů šoupli sem, protože jsem prý nepřítelem sjednocení Itálie. A co Vy, Ivane Stěpanoviči?“.

„Já jsem kontroverzní“.

„Nepovídejte! A co to je?“

„No, vlastně to stejné jako Vy, akorát jsem to neudělal Italům, ale Maďarům“.

„Aha a to mi tedy, kolego maršále, řekněte, na co nám stavěli ty pomníky a pak strčili sem?“

„Napřed byli vděční, ale omrzelo je to. Chtějí zapomenout, Josefe Václave, bez paměti se jim žije mnohem snadněji… Bez paměti není hrdinů, ani zbabělců a zrádců“.

Tomáš Tyl · FCB


Naše generace nedostatečně dbala o životní prostředí

Minule jsem nakupoval v obchodě a mladá pokladní mi pravila, že bych měl mít s sebou vlastní nákupní tašku, protože ty igelitové jednorázovky nejsou dobré pro životní prostředí. Omluvil jsem se a vysvětlil jí, že za mých starých časů jsme takto o životním prostředí nikdy neuvažovali. Pokladní mi na to řekla, že problém spočívá právě v tom, že „naše generace nedostatečně dbala o životní prostředí pro budoucí generace“. Samozřejmě jsem musel uznat, že v jedné věci měla pravdu.

Za našich časů neexistovalo povědomí o ochraně životního prostředí. Co jsme vlastně měli za našich časů? Po dlouhém přemýšlení jsem si vzpomněl na to, že jsme měli láhve na mléko, které se vracely zpět do obchodu. Ten je pak posílal zpátky do mlékárny, kde je vydezinfikovali a použili znovu. Ty láhve tak byly použity několikrát. Neexistovalo ovšem povědomí o životním prostředí.

Chodili jsme nahoru po schodech, protože neexistovaly výtahy ve školách, nákupních centrech nebo dalších vysokých budovách. Když jsme šli do obchodu, šli jsme pěšky. Nejezdili jsme těch pár metrů autem. Neexistovalo ale povědomí o životním prostředí.

Plenky jsme museli vždy prát, protože neexistovaly ty na jedno použití. Prádlo jsme sušili venku, ne v sušičce. Solární a větrná energie k vysušení prádla nám v našich časech bohatě stačila. V domě byla jedna televize a jedno rádio. Neměli jsme televizi v každém pokoji. Obrazovka měla velikost kapesníku, ne jako polovina Gotlandu. V kuchyni jsme všechno mísili ručně. Neměli jsme přístroje, které by to udělaly za nás.

Když jsme něco balili, nepoužívali jsme bublinovou fólii, ale staré noviny. Za našich časů jsme také nepotřebovali benzín, abychom nastartovali sekačku — měli jsme ruční. Cvičili jsme u těžké práce a nemuseli chodit do posilovny a používat všechny ty přístroje, které plýtvají energií. Ale pokladní měla pravdu, neexistovalo povědomí o životním prostředí.

Pili jsme vodu z vodovodu namísto toho, abychom museli kupovat vždy další a další plastové láhve. Měli jsme pera s inkoustem namísto toho, abychom museli kupovat vždy nové a umělohmotné propisky. Žiletky jsme vždy vyměnili a nevyhazovali celý holicí strojek. Neexistovalo ale povědomí o životním prostředí.

Za našich dob lidé jezdili do práce autobusem a děti do školy na kole nebo chodily pěšky. Nepotřebovali jsme taxíky. Měli jsme v každém pokoji jednu zásuvku, nikoli uzel plný prodlužovaček. Nepotřebovali jsme zařízení, které by vysílalo signál 3000 km nahoru jen kvůli tomu, abychom věděli, kde je nejbližší pizzerie.

Není to smutné, když mladá generace tvrdí, že jsme plýtvali přírodními zdroji jen proto, že neexistovalo povědomí o životním prostředí?

Švéd Anders Sahlin v roce 2013

Miroslav Macek · FCB


Salvini neměl šanci vyvolat volby

Záznam rozhovoru italského premiéra Conteho a německé kancléřky Merkelové…

Záznam rozhovoru italského premiéra Conteho a německé kancléřky Merkelové jasně ukazuje, že podpora Ligy byla nulová. Naopak elity si přály spolupráci s Hnutím 5 hvězd.

Hnutí 5 hvězd a Salviniho Liga neměli skoro nic společného kromě odporu vůči Bruselu. Avšak na čele vlády seděl sice nestraník, ale zato pevný zastánce plnění příkazů Unie Conte.

Televize LA7 v programu Piazza Pulita přinesla rozhovor státníků z Německa a Itálie na konferenci v Davosu v lednu 2019. V něm se premiér přiznává k ochotě přijímat (neomezené množství?) migrantů a je zřejmé, že se Salvinim to nepůjde. Chce podporu od Německa, aby se dala tato politika zrealizovat. Myslí si, že to s Hnutím 5 hvězd půjde.

Conte tvrdí: „Salvini je proti všem“.

Zapomněl evidentně dodat, že podpora voličů nasvědčuje, proti komu není a ve prospěch koho svou politiku vede. Liga Mattea Salviniho hájí zájmy italských voličů ale to je něco, co evropští politici nenávidí. V jejich slovníku je význam spojení „proti všem“ totéž jako „proti našemu elitnímu klubu horních deseti tisíc“.

Tato jedna jediná věta nejlépe charakterizuje dnešní Unii. Voliči nejsou zajímaví, důležité jsou pouze plány probruselské elity. Dnes se rozhodli osídlit Evropu Araby a Afričany a „sestřelí“ každého, kdo jim bude stát v cestě.

Salvini nepochopil, že v mechanismu politických změn stojí proti přesile. Ten mechanismus je nastaven tak, aby zabránil jemu podobným dostat se k moci a pokud se stane zázrak, že se dostane do vlády, tentýž mechanismus jej z ní vyhodí. Jedinou šancí Ligy je pak získat nezpochybnitelný mandát nadpoloviční většiny voličů, jak se to podařilo maďarskému Fideszu.

Uvádí slovenský server SlobodnýVýber.sk

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 192 × | Prestiž Q1: 8,81

+14 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top