Štítky článku: •  

Referenda, peklo či naděje?

Posledních několik let, mnoho stran přichází s dalším prvkem demokratického procesu, který by měl posílit vliv občanů na rozhodování, tedy s referendy.

Na druhou stranu ale také vidíme, jak některá referenda jsou předmětem svárů až hysterie. To podle toho jak takové referendum dopadne, případně kdo ho vyhlásí a provede, přesně v duchu Karla Havlíčka Borovského

„Za pravdu je různá sazba,
jednou pomník, jindy vazba.
Kdo ji řekne dřív než včas,
tomu pravda zláme vaz!“

Referendum je výborná věc. Ale! Musí to být jiné referendum, než jakých jsme poslední dobou svědky. To jsou takzvaná „sovětská referenda“, ve kterých si politik nechá veřejností buď krýt záda pro nějaké rozhodnutí, nebo naopak hledá klacek na jiného politika.

Tedy dá se vágní otázka na kterou je asi tak tisíc možných odpovědí a dlouho dobu se pak dá říkat, že to „lidi“ chtěli, případně těm lidem nadávat, že se nechali oblbnout propagandou a volili špatně.

Tato referenda, jak to o Brexitu, o našem vstupu do EU, o Krymu, z obecních třeba o prodeji letiště atd., jsou zářnými příklady jak referendum ne! I v pravlasti současných referend ve Švýcarsku je takových jako šafránu.

Zkusím malý příklad, jak by taková referenda vypadala v rodině (promiňte mi mé zpátečnictví, ale budu uvažovat „tradiční rodinu“ mamka, taťka a dvě děti).

Taťka už několik měsíců brblá, že auto stojí za prd, strašně žere, nemůže si dát ani pivko, jak furt musí řídit a tak se jednoho dne rozhodne, že dá v rodině hlasovat. Otázka je jasná — Prodat auto ANO/NE.

Dětem za utržené peníze slíbí nové mobily, mamce krásnou romantickou dovolenou, pochopitelně letadlem, nebo vlakem. Námitky synka, že za chvíli by mohl řídit i on utne pohlavkem, dcerce je to jedno a maminka ho má prostě ráda tak je s ním. Referendum tedy dopadne následovně. Pro odpověď ANO hlasovalo 66 % procent zúčastněných voličů (mamka s taťkou), proti bylo 33 % (synek).

Volební účast byla krásných 66 % procent (dcera zrovna randila), a tak je referendum platné.

Později se ukázalo, že tatínek přibližně v době kdy začal remcat, prohrál v hospodě značnou sumu v kartách a tak auto musel prodat za pár šupů sousedovi karbaníkovi, který ho v těch kartách obral. Co taťka utržil, musel zaplatit na ekologické dani a na dluh v hospodě.

Takže na mobily ani na dovolenou bohužel nezbylo. Ale díky jasnému výsledku referenda není šance taťkovi cokoliv vyčítat. Mohli jste se jasně vyjádřit, a buď jste byli pro a bylo vás dost, nebo jste na to kašlali tak se nedivte a kdoví kdo tomu klukovi nakecal kraviny, že by se auto prodat nemělo, je z těch řečí jen zmatenej a nemá cenu se jeho argumenty zabývat.

Tak takhle vypadají referenda, která nedávno proběhla, případně taková, která plánují některé naše strany.

Jaké referendum bych viděl v našem právním řádu já? Jsou v podstatě dvě a to skoro stejná. Mandatorní a tzv. lidové veto.

V obou se ale hlasuje už z principu ne o vágní otázce prodat auto ano/ne, ale o jasných otázkách.

Vraťme se tedy k naší rodině, do doby než se rozpadla po nepovedeném prodeji auta. Mandatorní referendum by znamenalo, že se rodina už kdysi dohodla, že o větších prodejích/nákupech se bude hlasovat vždy, než k takové akci dojde.

Takže otec by se dohodl se sousedem, že mu auto prodá za 15 tisíc, z toho je jasné, že ani mobily ani telefony nebudou, protože jen ekologická daň je 10 tisíc. Takže taťka musí podle dohody takový prodej dát hlasovat. Pak je jasné, že mu moc slibů na zvrácení názoru nezbývá a karty (které to vlastně všechno způsobily) jsou na stole. Ve hře je furt jen ta facka synkovi, ta platí pořád, vizte Katalánsko.

Pak volič jasně ví, o čem hlasuje a jaké budou dopady.

Lidové veto, je vlastně to samé, jen nenastává vždy a povinně, ale jen když se najde dost voličů, kterým se plánovaný prodej auta za těchto podmínek nezdá, pak mají mít právo nechat hlasovat o tomto konkrétním prodeji.

Při takových referendech odpadají podezření na manipulaci veřejným míněním, velmi těžko se laboruje s předmětem referenda, protože ač odpověď je pořád ano/ne odpovídá přímo na konkrétní věc.

A to je možná důvod, proč taková referenda málokdo z politiků i jejich voličů chce. Jsou příliš konkrétní a nedají se moc ovlivňovat.

Píše pan David Forbelský na forby.cz


Pozn. red.:  Méně známým označením pro lidové veto je suspenditní referendum. Tedy suspenduje platnost politického rozhodnutí, či již přijatého zákona, který byl např. protlačen silou proti vůli voličů.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 197 × | Prestiž Q1: 5,86

+9 plus Známkuj článek minus –3

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top