Štítky článku: •  

Stát je skvělý

I ti největší socialisté a zastánci velkého státu si uvědomují, že stát je v mnoha oblastech nefunkční a škodlivý, ale mnozí argumentují tím, že stát funguje v jiných partikulárních oblastech skvěle, a že bez něj by se zde nežilo dobře. Třeba jen tu a tam něco poopravit. Lidé jednoduše — a asi i logicky — se v první řadě soustředí vždy jen na to, co je vidět. Hlavní problém státu je ale v tom, co vidět není.

government.jpg (17,312 kiB)
Podobenství státu

Pokud jste nekuřák, tak si možná řeknete, že stát je skvělý pokud přikazuje restauracím a barům, aby vyhradili prostor pro nekuřáky, nebo aby zcela zakázaly lidem ve vlastních prostorách kouřit. Ale už nevidíte to, že mnohé podniky si úpravy buď nemohou dovolit (a proto možná skončí), nebo je následně promítnou do cen, na což v konečném důsledku doplatí jen zákazníci. Rovněž nevidíte ani to, který podnik by i bez takového nařízení nabídl nekuřácké prostory, a tedy takto tržně získával zákazníky, kteří preferují podniky, kde se nekouří.

Minimální mzda je dalším příkladem, kde si možná řeknete, že jak je super že je tu stát, který určuje minimální hranici, pod kterou ten „hnusný kapitalista“ při vyplácení mezd nemůže jít. Ale už nevidíte to, že je to spíše hranice, pod kterou skutečně nikoho legálně nemůže zaměstnat. Nevidíte lidi, kteří by jinak mohli být zaměstnáni — lidé s nízkou kvalifikací, nebo absolventi, kteří by souhlasili i s nižší mzdou, aby nabrali zkušenosti a pracovní dovednosti, neboť by to určitě pro sebe viděli jako lepší řešení, než sedět doma a nedělat vůbec nic. Stát místo toho reguluje dál, eviduje velké množství mladých nezaměstnaných a snaží se je zaměstnávat uměle z prostředků (daní) těch, kteří pracují.

Eurofondy jsou skvělá věc, řeknete si. Stavějí se za ně cesty, hřiště, obnovují historické stavby… ale už nevidíte to, že jednak každý Slovák prostřednictvím daní odvádí do Bruselu velkou sumu (do roku 2009 dokonce celé euro za každé získané euro), a i ​​kdyby tomu tak nebylo, nevidíte to, jak eurofondy likvidují konkurenční prostředí. Pokud někdo získá (i díky úplatkům) dotaci, má oproti svému konkurentovi velkou výhodu. Může nabízet kvalitnější a levnější služby — díky penězům z daní. Samozřejmě každý dotaci získat nemůže — objem prostředků je limitován. No a co je podstatné — zákazník nepřišel dobrovolně k jednomu ze subjektů na trhu a nepodpořil jej vzájemnou výměnou (koupí služeb nebo produktů), ale peníze mu byly pod hrozbou basy odňaty (byl zdaněn) a nějakým úředníkem následně nějakému subjektu přiděleny.

Řeknete si možná, že jaký je stát skvělý, že dohlíží na monopoly, pořádně je zdaňuje (jen jim dejte!), licencuje a reguluje, aby „naplnil státní kasu“. Ale už možná nevidíte to, že „díky“ tomu vysokému zdanění, licencování a regulování ty monopoly vlastně vznikají a proto žádný jiný potenciální třeba i jen malý konkurent nemá šanci vstoupit na trh kvůli extrémním nákladům, a tak nabídnout nižší ceny a kvalitnější služby.

Je skvělé mít stát, který dotuje různé sporty, staví hokejové a fotbalové stadiony, podporuje sportovce v účastech na světových akcích apod.… Ale jaké by to asi bylo, kdyby lidé řekněme nebyli zdanění vůbec a stát by nedotoval vůbec nic? Lidé by tak měli minimálně o 100 % více prostředků, s nimiž by mohly disponovat. Mohli by se sami rozhodnout, jaký sport podpoří. Byl by to hokej, fotbal, floorball, tenis nebo něco úplně jiného? Sportovci by se při takové přímé podpoře možná i více snažili a lidé by se o jejich výkony i více zajímali. To se ale nikdy nedozvíme, neboť o tom, co se nám „má líbit“ více nebo méně, nerozhodujeme my, ale politici.

Možná vás napadnou ústavní práva proti diskriminaci. Pokud je někdo řekněme proti Romům, homosexuálům, židům nebo muslimům a nechce je ve svém podniku, jak může být na škodu věci, když mu stát přikáže takové lidí neodmítat? Ale uškodí to právě těm lidem, kterým měl stát v úmyslu pomoci. Zkusme si představit, co by se stalo, kdyby se na trhu vyskytoval někdo takový, kdo by iracionálně diskriminoval na základě sexuální orientace, barvy pleti, vyznání, nebo jiných faktorů a společnost by takové jednání odsuzovala. V případě volného trhu by takový podnikatel ztrácel zákazníky a získávaly by je takové podniky, které by nediskriminovaly. V ideálním případě by takový podnik zkrachoval. To se ale nestane v případě, že stát plošně přikáže všem nediskriminovat, tedy přesněji — diskriminovat, ale přesto u sebe strpět. Takový špatný podnikatel bude mít nadále tytéž příjmy z podnikání a navíc nenávist vůči těmto lidem podpořeným státní regulací pod hrozbou sankcí se bude v něm jen nadále stupňovat.

Takových příkladů by se dalo uvést mnoho. Všude tam, kde se stát vmíchává do volného trhu, nadělá vždy více škody než užitku. Politici si všímají jen toho užitku, který rádi prezentují veřejnosti — ale velké škody z toho vyplývající, které na první pohled nejsou vidět, si všimne jen málokdo. Trh není dokonalý a nikdy nebude. Lidé mají neustále tendenci požadovat řešení státem, pokud se jim něco nelíbí. Škoda že si neuvědomují to, že státní řešení jim v konečném důsledku vždy jen uškodí.

Autorem stati je pan Martin Bulák, překlad Redakce

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 231 × | Prestiž Q1: 6,36

+4 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top