Štítky článku: •  

Cukr za komunismu a dnes

„A kapúni nám zničili po hadráku cukrovary,“ vece soudruh Jonas z komentářů na webu Pravý prostor, anebo jiný podobný obdivovatel bolševických časů. Faktem ovšem je, že člověk narazí na stesky ohledně zániku cukrovarů i mezi lidmi, kteří nemají pozitivní vztah k minulému bolševickému režimu. Jak to tedy s těmi cukrovary dnes je?

Výroba cukru

V letech 1981 až 1985 byla v Českých zemích dle statistiky roční výroba u bílého cukru 569 149 tun. Sklizňová plocha cukrové řepy byla 150 548 hektarů a výnos z hektaru byl 35,56 tun řepy. Cukernatost činila 14,56 %. Počet cukrovarů byl 55. [1] Jeden cukrovar tak průměrně vyprodukoval 10 348 tun bílého cukru ročně.

V letech 1986 až 1990 byla roční výroba bílého cukru 532 670 tun. Sklizňová plocha cukrové řepy byla 126 179 hektarů a výnos z hektaru byl 36,19 tun řepy. Cukernatost činila 15,13 %. Počet cukrovarů byl 50. [2] Jeden cukrovar tak průměrně vyprodukoval 10 653 tun bílého cukru ročně.

Mimochodem největší výroba bílého cukru byla v letech 1926 až 1930: 822 225 tun, tehdy byla sklizňová plocha cukrové řepy 202 130 hektarů a výnos z hektaru byl 26,54 tun řepy. Cukernatost činila 18,27 % a počet cukrovarů byl dokonce 136. [3]

Už po pádu komunismu, v letech 1991 až 1995 došlo k podstatným změnám. Roční výroba bílého cukru činila 502 397 tun. Sklizňová plocha cukrové řepy byla jen 108 083 hektarů a výnos z hektaru byl 35,77 tun řepy. Cukernatost stoupla na 16,38 %. Počet cukrovarů byl už jen 37. [4] Jeden cukrovar tak průměrně vyprodukoval už 13 579 tun bílého cukru ročně.

Podstatné změny pokračovaly i v další „pětiletce“. V letech 1996 až 2000 byla roční výroba bílého cukru 487 734 tun. Sklizňová plocha cukrové řepy byla už jen 79 364 hektarů a výnos z hektaru výrazně stoupl na 44,22 tun řepy. Cukernatost činila už 16,87 %. Počet cukrovarů drtivě spadl na 19. [5] Jeden cukrovar tak průměrně vyprodukoval silných 25 670 tun bílého cukru ročně.

Pokud to shrneme, tak mezi údaji za roky 1981 až 1985 a údaji mezi lety 1996 až 2000 došlo k následujícím změnám:

  • Roční výroba bílého cukru klesla na asi 86 % a sklizňová plocha cukrové řepy na pouhých 53 %,
  • výnos z hektaru vzrostl o 24 % a cukernatost o 16 % (nikoliv procentních bodů!),
  • počet cukrovarů klesl na 34,5 %,
  • průměrný výstup bílého cukru v tunách na cukrovar vzrostl o 148 %!

Pojďme do méně vzdálené historie. Údaje za roky 2006 až 2010: v těchto letech byla roční výroba bílého cukru jen 412 194 tun. Sklizňová plocha cukrové řepy byla už jen 49 980 hektarů a výnos z hektaru výrazně stoupl na 54,08 tun řepy. Cukernatost činila již 17,44 %. Počet cukrovarů dále drtivě spadl na 9. [6] Jeden cukrovar tak průměrně vyprodukoval už velmi silných 45 800 tun bílého cukru ročně.

Opět shrnutí, tentokrát mezi údaji za roky 1986 až 1990 (i když bych mohl použít i o maličko příznivější údaje za roky 1981 až 1985, kdo chce nechť si dopočítá) a údaji mezi lety 2006 až 2010 došlo k následujícím změnám:

  • Roční výroba bílého cukru klesla na asi 77 % a sklizňová plocha cukrové řepy na pouhých 40 %,
  • výnos z hektaru vzrostl o skoro 50 % a cukernatost o 15,3 % (nikoliv procentních bodů!),
  • počet cukrovarů klesl na pouhých 18 %!
  • průměrný výstup bílého cukru na cukrovar vzrostl o 330 %!

Konečně se dostáváme do zcela nedávné doby. Údaje za kampaň 2015/2016 ukazují následující roční výrobu bílého cukru v republice jako 451 877 tun. Sklizňová plocha cukrové řepy byla už jen 44 978 hektarů a výnos z hektaru výrazně stoupl na 60,94 tun řepy. Cukernatost činila 18,20 %. Počet činných cukrovarů byl už jen 7. [7] Jeden cukrovar tak průměrně vyprodukoval dokonce 64 554 tun bílého cukru ročně.

A údaje za kampaň 2016/2017 ukazují následující: roční výroba bílého cukru 593 684 tun. Sklizňová plocha cukrové řepy byla 52 340 hektarů a výnos z hektaru výrazně stoupl na 71,23 tun řepy. Cukernatost činila 18,20 %. Počet cukrovarů byl také 7. [8] Jeden cukrovar tak průměrně vyprodukoval dokonce 84 812 tun bílého cukru ročně.

A tedy je tu ještě jedno shrnutí, tentokrát mezi údaji za roky 1986 až 1990 a průměrem údajů [9] za kampaně 2015/2016 a 2016/2107. Došlo tedy k následujícím změnám:

  • Roční výroba bílého cukru klesla na asi 98 % a sklizňová plocha cukrové řepy na pouhých 39 %,
  • výnos z hektaru vzrostl o skoro 83 % a cukernatost o 20,3 % (nikoliv procentních bodů!),
  • počet cukrovarů klesl na pouhých 14 %!
  • průměrný výstup bílého cukru na cukrovar vzrostl o 600 %!
Přehledová tabulka [redakce SvS]
RokyPlocha
[ha]
Výnos
[t/ha]
Cukernatost
[%]
CukrovarůVýroba
[t]
Cukrovar
[t]
1926-1930 202 130 26,54 18,27 136 822 225 6 046
1981-1985 150 548 35,56 14,56 55 569 149 10 348
1986-1990 126 179 36,19 15,13 50 532 670 10 653
1991-1995 108 083 35,77 16,38 37 502 397 13 579
1996-2000 79 364 44,22 16,87 19 487 734 25 670
2006-2010 49 980 54,08 17,44 9 412 194 45 800
2015-2016 44 978 60,94 18,20 7 451 877 64 554
2016-2017 52 340 71,23 18,20 7 593 684 84 812
cukrovarnictvi.png (21,300 kiB)
Struktura cukrovarnické produkce [redakce SvS]

Pár zajímavostí

Průměrný výnos cukrové řepy z hektaru byl v letech 1920 až 1940, tedy za první republiky 25,7 tun. V letech 1981 až 1990 byl průměrný výnos z hektaru asi 36 tun. Čili oproti době první republiky došlo k nárůstu výnosu cukrové řepy z hektaru o 40 %. Zatímco výnos z kampaní od let 2012/2013 do let 2016/2017 byl průměrně 68 tun na hektar. Čili oproti komunistickým 80. letům došlo k nárůstu výnosu o 89 %! [10]

Nejvýkonnější cukrovar v České republice je ten v Českém Meziříčí: v kampani 2009/2010 zpracoval 7 509 tun cukrové řepy za den! [11] Cca tedy ¾ toho co zvládl průměrný cukrovar v Českých zemích za komunismu během 80. let 20. století za celou řepnou kampaň! To ukazuje na to, že cukrovary za komunismu byly v Českých zemích velice pravděpodobně dost zastaralé a dosahovaly tak malého výstupu. Přičemž k podstatnému nárůstu množství vyrobeného bílého cukru na jeden cukrovar došlo již během 90. let, stejně tak co se týká výnosu řepy na hektar (viz výše).

Čeho se naopak vyrábí podstatně méně, je melasa. Melasa je dle české Wikipedie zbytek po vykrystalizování cukrové řepy či cukrové třtiny, obsahuje asi 50 % cukru, který však již není schopen pro velký obsah příměsí vykrystalizovat. Melasa se užívá v likérnictví (výroba rumu ze třtinové melasy), na výrobu lihu, kyseliny citrónové, droždí, k dalšímu vycukernění nebo na zkrmení, ale také jako zdroj uhlíku v pěstebních prostředích.

Výroba melasy činila v letech 1981 až 1985 ročně v průměru 306 560 tun a v letech 1986 až 1990 262 795 tun. V letech 2006 až 2010 pak už jen 103 890 tun a konečně třeba v kampani 2011/2012 už jen 78 220 tun. [12] Melasa je tedy v podstatě zbytkový produkt po výrobě cukru z cukrové řepy. Důvody proč se jí dnes vyrábí podstatně méně než v 80. letech neznám. Možná je jí méně i díky pokročilejší výrobě cukru, ale nejspíše po ní není tak vysoká poptávka jako kdysi.

Ekonomika na tom tehdy nebyla vůbec dobře. Pro ilustraci tehdejší ministr průmyslu ČSR (Česká socialistická republika) komunista Petr Hojer na jednání „České národní rady“ dne 11. dubna 1988 prohlásil o textilním a i jiných odvětvích lehkého průmyslu následující:

„Stupeň opotřebení strojů a zařízení dosáhl v roce 1987 více jak 62 %, přitom více jak jedna pětina strojů byla zcela odepsána. Koncentrace investic na rozvoj palivoenergetické základny zpomaluje postup modernizace a rekonstrukce výrobní základny. V obou prvních letech 8. pětiletky bylo plnění výrobních úkolů dále provázeno relativně vysokými úbytky pracovních sil zejména v některých lokalitách textilního, oděvního a kožedělného průmyslu. Také dosavadní přínosy z investiční výstavby jsou nižší než z kapacit vybudovaných v sedmé pětiletce. Ve značné míře působila i zastaralost výrobně technické základny, nedostatek a kvalita některých surovin a materiálů.“ [13]

Ale dejme tomu, že by ve změněných poměrech po revoluci český cukrovarnický průmysl zcela zanikl. Ani to neznamená automaticky hospodářský úpadek. Ve skutečnosti by se uvolněné výrobní faktory práce, půdy a kapitálových statků přesunuly do jiných výrob a produkcí, kde by lépe plnily přání spotřebitelů.

Závěr

Jak je tedy patrné, počet cukrovarů v Českých zemích od dob revoluce v roce 1989 čili hadráku skutečně značně klesl. Výrobní množství je ovšem dost podobné tomu před rokem 1989. Výnosy z pěstování cukrové řepy jsou podstatně větší, vzrostla cukernatost, ale pěstební plocha je dnes podstatně menší.

„Výstav“ jednotlivého cukrovaru je dnes oproti 80. letům 20. století ohromný. Nízký počet cukrovarů dnes produkuje prakticky stejné množství bílého cukru, jako bylo produkováno 50 cukrovary před hadrákem. A pravděpodobně za použití jen zlomku pracovní síly.

Věřím, že soudruh Jonas to sice jistě nějak zdůvodní, ale my ostatní nemůžeme dnešní době (ať už je jinak jakákoliv) zánik cukrovarů vyčítat. Tedy aspoň do té doby než moderní progresivní potomci různých Jonasů zakážou jíst nezdravou bílou smrt anebo její konzumaci nějak omezí. [14]

Uvádí Hynek Rk na Bawerk.eu


[1] Statistika a komodity cukrovka-cukr v České republice, Výroba cukrovky a cukru na území České republiky [online]. Dostupný z (přístup VII/2019): cukr-listy.cz/lc-statistika.

[2] Tamtéž.

[3] Tamtéž.

[4] Tamtéž.

[5] Tamtéž.

[6] Tamtéž.

[7] Statistika komodity cukr — cukrová řepa v České republice [online, 2017]. Dostupný z (přístup VII/2019): cukr-listy.cz/…/statistika-CZ-15122017-zmena.pdf.

[8] Tamtéž.

[9] [A] Pozn. HRk: Průměrování poněkud omezuje dopady dané nejhoršími a nejlepšími sklizněmi.

[10] Statistika a komodity cukrovka-cukr v České republice, Výroba cukrovky a cukru na území České republiky [online]. Dostupný z (přístup VII/2019): cukr-listy.cz/lc-statistika.

[11] Tamtéž, Zpracování cukrovky v českých cukrovarech (t/d ř.).

[12] Tamtéž, Výroba cukrovky a cukru na území České republiky.

[13] Blíže viz knihu Bylo za komunistů lépe? České Budějovice: KKnihy.cz 2018, dostupné zde: kosmas.cz/…/bylo-za-komunistu-lepe/. Uvedenou citaci lze nalézt i zde: psp.cz/eknih/1986/…/s009001.htm.

[14] [B] Pozn. HRk: Cukrová lobby byla ovšem v minulosti dost silná! Vinou vysokých cel na dovoz cukru za císaře pána patřil cukr k velmi drahým potravinám. Roku 1910 stál asi 82 haléřů za kilo (Vondra, R. Peníze v moderních českých dějinách. Praha: Academia 2012, str. 51). Odhaduji, že by dnes musel stát cukr asi 120–164 korun za kilo (1 rakouská koruna = 150 až 200 dnešních korun. Pozor tento odhad je jen velmi hrubý!). Pro srovnání: dnes se dá cukr krystal anebo krupice pořídit v akci i za 9–13 korun a jen částečně za to může pokrok.


Pozn. red.: K celé analýze jen několik slov: komunisti nenávidí, lžou a kradou (v libovolném pořadí). Je to jejich základní intrumentárium. Nenávidí individualismus, svobodu a nerozumí ekonomice, nenávidí každý společenský řád, který neřídí sami. Opakují nenávistné mantry svého guru Marxe (i slovo „kapitalismus“ je z jeho dílny), nikdy nepřipustí, že přivedli hospodářství na buben. Lžou o nulovém státním dluhu, lžou o rozkradení republiky, lžou o ukradeném důchodovém účtu, lžou o skvělé životní úrovni za reálného socialsmu, lžou, že zdravotnictví bylo zdarma, lžou, lžou, lžou, lžou od rána do večera, jen aby rozeštvali celou společnost a mohli se jí znovu zmocnit.

A jen drobná poznámečka na závěr. V šedesátých letech chodívala maminka do cukrovaru v Modřanech na tzv. řepnou kampaň, tj. nárazovou brigádní výpomoc v době sklizně cukrové řepy. Pravda, část mzdy byla v naturáliích, tedy v cukru, ale ten se na zavařování ovoce v příštím roce velice hodil, takže nám to nevadilo. O tom však ta vzpomínka není. Kampaň trvala jen několik týdnů a když domácí cukrovka byla zpracována, cukrovar přešel na výrobu z cukrové třtiny, dovážené z komunistické Kuby, či odkud. Takže až zase budou komunisti lhát, jak jsme byli ve všem soběstační, tak ani v produkci cukrové řepy jsme nepokryli domácí poptávku.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 195 × | Prestiž Q1: 7,40

+11 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 2 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář
Hynek Rajchenberk

Super doplnění o graf a tabulku! Ta zelená čára je uchvatně stoupající.

Redakce

Jo, cítil jsem potřebu to podtrhnout graficky; ta čísla každý jen přelétne zrakem.

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top