Štítky článku: •  

Co přinesla diskuse o budoucnosti pobrexitové EU?

V reakci na výsledek referenda o členství Spojeného království v EU zahájily ostatní členské státy koncem června 2016 politickou reflexi. Tento proces, nazývaný také dalšími jmény jako diskuse o budoucnosti (Evropy, EU či EU-27) nebo cesta do Sibiu, trval dlouhé tři roky. Završil se letos v červnu.

Na začátku si mnozí dělali naděje, že se Unie změní. Řada komentátorů tehdy požadovala hluboké reformy, návrat pravomocí členským státům, rozvolnění svěrací kazajky, konec velkopanské povýšenosti unijních činitelů. Předpovídán byl přechod k vícerychlostní integraci, přesun (omezení) těžiště činnosti Unie na vnitřní trh a s ním úzce související oblasti, opuštění centralistické linie i ambic vytvářet evropský stát a lid.

Pokud měl jít vývoj tímto směrem, mohli jsme předpokládat reformní opatření typu, že

  1. některé pravomoci budou Unii odňaty,
  2. v některých citlivých oblastech, kde se v Radě EU uplatňuje hlasování kvalifikovanou většinou, bude znovu zavedena jednomyslnost,
  3. činnost Unie ve vybraných oblastech bude utlumena,
  4. některé unijní předpisy budou pro nadbytečnost zrušeny bez náhrady,
  5. některé unijní orgány či agentury budou zrušeny, nebo že
  6. členským státům či vnitrostátním parlamentům budou dány do rukou nové nástroje, kterými by mohly zablokovat či ztížit přijetí rozhodnutí na úrovni EU tam, kde se jinak uplatňuje hlasování kvalifikovanou většinou.

Vystřízlivění z reformních očekávání přišlo velmi rychle. Již první jednání vedoucích představitelů k tomuto tématu, jímž byl neformální summit v Bratislavě v září 2016, bylo zklamáním. Namísto sebereflexe a vůle pootočit kormidlem vůdci nabídli rituál vyjadřující věrnost aktuálnímu modelu evropské integrace a odhodlání pokračovat nerušeně dále v zaběhnutém stylu. Následovaly dva podobné rituální summity — v Římě v březnu 2017 a v rumunském Sibiu v květnu 2019. Tyto tři akce a deklarace zde přijaté byly tím nejvýznamnějším a nejhmatatelnějším, co diskuse přinesla. Poslední tečkou za celým procesem bylo v červnu 2019 přijetí tzv. strategické agendy na období 2019–2024, což jsou obecné závěry Evropské rady o prioritách Unie pro následující institucionální cyklus.

Základní sdělení, které nám prohlášení z Bratislavy, Říma a Sibiu a nová strategická agenda přinášejí, lze shrnout následovně:

— Jednak je zde veleben dosavadní model integrace a jeho výdobytky. Unie je vykreslována jako úspěšný dějinný projekt, jako nepostradatelný garant míru, stability, prosperity a demokracie, jako nejvhodnější prostředek k dosažení našich cílů.

— Naopak kritika na adresu Unie je zanedbatelná. Nejsilnějším výrokem, který v tomto směru zazněl, je bratislavské „EU není dokonalá, ale pro řešení nových výzev, jimž čelíme, je to nejlepší nástroj, který máme“. Sebemenší zmínky o tom, že integrace v některých oblastech zašla příliš daleko, a že je načase vrátit se zpět, bychom hledali marně.

— Požadována a přislibována je (ještě větší) jednota a „více Unie“. Předpokládá se rozmach činnosti EU v řadě oblastí; předně v sociální politice, obraně, vnitřní bezpečnosti, migrační politice, správě vnějších hranic, hospodářské a měnové unii, zahraniční politice, boji proti změně klimatu a digitální ekonomice.

— Unie je projektována jako velmoc a globální lídr, který bude rovnocenným partnerem jiných mocností. Má hrát klíčovou úlohu ve světové politice, ovlivňovat vývoj globalizace, stát v čele úsilí o řešení globálních výzev, prosazovat své zájmy a hodnoty na globální úrovni, podílet se na formování budoucnosti planety.

— Potvrzeno je rovněž směřování dále doleva k prosazování státu blahobytu a progresivistických postulátů včetně genderové, antidiskriminační a environmentalistické agendy. Ve strategické agendě jsou tyto cíle společně zařazeny do prioritního okruhu Budování klimaticky neutrální, ekologické, spravedlivé a sociální Evropy. (Stěžejním ztělesněním tohoto zadání v sociální politice je pak Evropský pilíř sociálních práv.)

— Jinak vůdci nabídli jen plané fráze o tom, jak jsou odhodláni nabídnout vizi atraktivní EU, společně řešit výzvy rychle se měnícího světa, jak se budou zaměřovat na očekávání občanů a naslouchat jejich obavám, jak se Unie soustředí na oblasti, kde má její činnost největší význam a v různých otázkách bude postupovat úměrně jejich velikosti a významu, jak je třeba zlepšit vzájemnou komunikaci a vnést do rozhodování více jasnosti apod.

Tím veškerý obsah končí. Pokud bychom pátrali po příslibu některého z reformních opatření, která jsme předvídali na začátku, dojdeme k zajímavým počtům. Zaneseny jsou do následující tabulky, která je bilancí celého tříletého procesu a toho, jak se Unie rozhodla v reakci na brexit změnit.

Druhy reformních opatřeníPočet případů
Pravomoci, které by měly být Unii odňaty 0
Nahrazení většinového hlasování jednomyslností 0
Oblasti, kde by činnost Unie měla být utlumena 0
Právní předpisy EU, které by měly být zrušeny bez náhrady 0
Orgány či agentury EU, které by měly být zrušeny 0
Nové nástroje v rukou členských států umožňující zablokování či ztížení přijetí problematických iniciativ 0

Lze tedy hovořit o nějakých reformách? Sotva. V souhrnu všechny výstupní dokumenty nepřinášejí nic víc než plný pytel slov vzývání a opětovného utvrzení stávajícího kurzu, ponořený do bahna vyčpělých frází, vágních slibů a pustého tlachání.

Není namístě hovořit ani o perestrojce neboli přestavbě, jak lze tu a tam zaslechnout. Vůči dnešním unijním elitám by to bylo příliš laskavé a shovívavé. Snad bychom tím i trochu křivdili těm představitelům minulého režimu, kteří se aspoň o určité změny snažili, nebo jejich potřebu přiznávali. I generální tajemník Milouš Jakeš byl schopen říci třeba: „Tu jsme to v minulosti trochu přešvihli, abych to tak řekl, s tou socializací.“ Něco podobného — ve vztahu k přemíře centralizace — u dnešních představitelů Unie naprosto postrádám.

Namísto přestavby nás tedy čeká leda přístavba dalších pater ve stejném stylu. Brexit je další promarněnou příležitostí na změnu.

Píše pan Tomáš Břicháček, IVK Newsletter 07/2019


Pozn. red.: Tak kruci, Zahradile (a celá eurohujerská ODS), kde jsou ty reformy, cos před eurovolbami sliboval??? Že tobě, kujóne, šlo hlavně o teplé křesílko v Bruseli, na které sis zvykl, a moc dobře víš, že imperialismus, centralizace a socialismus Eurosajuzu budou jen posilovat a nikdy k žádné reformě EU nedojde! Prolhaná, fialová ODS, jděte k čertu!

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 146 × | Prestiž Q1: 7,43

+11 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top