Štítky článku: •  

Akademik Ota Šik

Mladý, idealistický komunista, který prošel koncentrákem a po válce se vrhl do stranické činnosti se vší vervou, a na počátku padesátých let s hrůzou zjistil, že vyšší straničtí funkcionáři šmelí tuším s potravinovými lístky na maso.

Ve své nevinnosti o jejich nesoudružském jednání informoval příslušná místa — a byl po zásluze odstraněn přesunutím na zdánlivě vyšší post.

Tak nějak popisoval své začátky ve vyšší politice Ota Šik, asi nejvýraznější tvář československé ekonomie 60. let. Dnes by se dožil 100 let.

Ota Šik v Československé televisi — Jak stavíme?

V mnohém se mýlil, v lecčem měl pravdu, ale hlavně byl ekonomem, který měl odvahu od konce padesátých let přicházet s návrhy reforem nefungujícího centrálního plánování. V roce 1968 pak předstoupil před veřejnost se svým televizním seriálem, ve kterém pravidelně vysvětloval příčiny a důsledky neutěšeného stavu ekonomiky. Nevím, kdo z dnešních vládních ministrů, by něco podobného se stejným umem zvládl.

Jeho narozeniny si dnes připomínají zejména německé a švýcarské univerzity — tam v druhé polovině života působil, tam také získal značné uznání. Dlužno dodat, že jeho odborné texty nejsou lehkým čtením.

Petr Musil před časem psal o stoletém Šikovi velmi pěkný článek pro Týden, pár svých stručných odpovědí na jeho přikládám:

1) Ota Šik bývá z dnešního pohledu poměrně často vnímán jako ekonom, který chtěl v Československu v 60. letech minulého století instalovat tržní hospodářství (kapitalismus). Je to správná představa? Nakolik se liší od skutečnosti?

Ota Šik formálně nevolal po „kapitalismu“ nýbrž po zavedení tzv. zbožně-peněžních vztahů, což bylo jakési krycí jméno pro trh. Zároveň je poněkud nepřesné brát Šika jako reformního ekonoma — byl především velmi schopný politik, respektive dokázal se zručně pohybovat ve stranických strukturách. Ekonomickou část práce v 60. letech dělali zejména jeho ekonomové z Ekonomického ústavu — například Čestmír Kožušník, Karel Kouba nebo Otakar Turek. On sám uměl výsledky prosadit u prezidenta Novotného i v ÚV KSČ, jehož byl členem.

2) Jaké byly stěžejní prvky reforem, které navrhoval?

V létě 1968 měl profesor Šik v Československé televizi vlastní seriál, ve kterém vysvětloval podstatu takzvané „Nové soustavy řízení“. Mimo jiné tam uvedl základní principy:

  1. odstranit administrativní direktivní způsob plánování výroby, tak, aby byla efektivní a uspokojovala skutečnou poptávku na trhu, změnit plánování v modelování vývoje potřeb;
  2. změnit materiální zainteresovanost, tedy vytvořit zájem podniků na skutečném prodeji zboží a služeb na trhu aby vyráběly kvalitněji, aby vyráběly nové výrobky a to, co spotřebitelé žádají, a aby došlo ke změně odměňování pracujících uvnitř podniku;
  3. vytvoření skutečného konkurenčního ekonomického tlaku na podniky, který by je donucoval provádět nutné strukturální změny, odběratel by si mohl volit dodavatele, který vyrábí lépe a levněji, a to i díky zahraničnímu obchodu.

Jinými slovy, Šikův tým navrhoval decentralizaci, liberalizaci cen a zahraničního obchodu, zavedení prvku konkurenceschopnosti a trhu, využívání motivační funkce mezd a zároveň podporoval zavedení drobného soukromého podnikání (což bylo možné v jiných zemích východního bloku, včetně například Polska, u nás bylo drobné podnikání umožněno soukromníkům až v roce 1988).

3) Abstrahujme od okupace vojsky Varšavské smlouvy. Měly by reformy naději na úspěch, nebo by se dříve či později ukázalo, že tzv. třetí cesta stejně nefunguje? Respektive v čem byly hlavní slabiny Šikových reforem?

Šik byl otcem „třetí cesty“, cesty mezi „kapitalismem“ a „socialismem“, v duchu módní teorie konvergence, tedy té třetí cesty, o které Václav Klaus na počátku transformace v Davosu řekl, že „je nejrychlejší cestou do třetího světa“.

Hlavní problém vidím v odtržení zodpovědnosti od rozhodování a výkonu. Trh nemůže fungovat jen napůl, nelze z něj převzít jen určité prvky, protože trh sám vždy upozorňuje na neefektivity, které se ovšem v centrálně plánované ekonomice nutně objevují.

Šikovy reformy by tak pravděpodobně vedly k makroekonomickým nerovnováhám známým z pozdního socialismu v Maďarsku či Polsku: k vysoké míře inflace a vysoké zahraniční zadluženosti. Tomu jsme se vyhnuli za cenu značných nerovnováh mikroekonomických.

4) Jsou dnes myšlenky Oty Šika stále živé? Myslím tím, jestli vidíte dnes snahy nastavit hospodářství tak, aby fungovala v režimu, jenž by se dal označit jako „kapitalismus s lidskou tváří“?

Šik od sklonku 50. let do konce života usiloval o vytvoření fungující třetí cesty, přesto se mu to nepodařilo. Jeho systém je pro liberálního ekonoma příliš protitržní, pro socialistu příliš kapitalistický a ti, kdo dnes třetí cesty vytyčují (dříve Bill Clinton, Tony Blair, dnes představitelé EU) volí formu intervencionismu, který se o ekonomickou teorii a poctivou ekonomickou práci v nejmenším nezajímá.

Sám Šik ovšem v pozdějších letech více a více objevoval půvab trhu. Dnes je však stále velmi populární mezi ekonomy v německojazyčném prostředí (ve Švýcarsku na akademické půdě stále působí jeho žáci) a odkazují na něj též ekonomové zabývající se čínskou reformou 80. let.

Píše paní Hana Lipovská · FCB et ČT


Pozn. red.: Poslechněte si to video, pokud bude hrát!!! (Občas to zlobí.) To je přesné vysvětlení toho, kam vede plánované hospodářství, hospodaření státu a centralizace ekonomiky a rozhodování. Ota Šik dobře věděl, že tržní hospodářství všechny tyto neduhy řeší prakticky samo. (Rok 1968!) I když jeho myšlenkový rámec byl trvale omezen socialistickým modelem (a konzervativním křídlem komunistické strany), přesto chápal, že plánované hospodářství směřuje nutně k hospodářskému krachu, nedostatku základních potřeb a zaostávání.

Jen pro příklad: jestliže na růst HDP o 1 Kčs bylo tehdy nutné vynaložit 9 Kčs, i ekonomický laik vidí, že jde o turecké hopodářství, prodělek a plýtvání kapitálem. (Já vím, že soudruzi si slovo kapitál skrze Marxe zošklivili a mysleli, že to jde i bez něj. Jenže kapitál, to není tlustý vrah z vólstrýtu v cylindru a s doutníkem. Bez kapitálové vybavenosti se neobejde žádná hospodářská jednotka.)

Ostatně, Šik vyslovuje i další důležitou věc, platnou i pro dnešek: intenzivní tlak na růst mezd — ať už od populistických socialistů, nebo odborů — způsobí jen inflaci; brzo po jejich vynucení (bez vyšší produktivity) se kupní síla mzdy sníží v důsledku růstu cen a jsme tam, kde jsme byli. To platí i pro nezodpovědný tlak na růst minimální mzdy. Ten způsobí jediné: oslabení kapitálové vybavenosti, nižší a zaostávající produktivitu a v důsledku pak nahrazení předražených pracovníků lacinějším automatem.

Málokdo si je ochoten připustit, že i pracovní síla je komodita, jako každá jiná, a v tržním prostředí musí mít také tržní ocenění podle potřebnosti a efektivity. Mzda není a nesmí být chápána jako nástroj sociální politiky, kdy centrální moc donucuje (bez znalosti lokálních poměrů) k plošnému růstu mezd (z cizích peněz), tedy k de-kapitalizaci firem a podniků. A k projídání kapitálu. Jenže je to marné. V Trevíru staví €Ulálie sochy Marxovi, v €Ulální komisi se střídá jeden bolševik za druhým, komunistka Konečná jasně říká, že €Ulálie je projekt socialistický — a hospodářství jde do kopru. A do toho ještě blbnou s Greténismem, hovada!

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 206 × | Prestiž Q1: 7,08

+9 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top