Štítky článku: •  

Sjednocené Německo? Navrch huj… východní Němci jdou za AfD

SOUVISLOSTI MARIANA KECHLIBARA Německá politická scéna se dlouho dopředu obávala první zářijové neděle. Zemské volby v Sasku a Braniborsku, dvou zemích bývalé NDR, hrozily triumfem Alternativy pro Německo, která je hlavním politickým i mediálním proudem vyobrazována jako extrémně pravicová hrozba demokracii. Ačkoliv nakonec ani v jedné ze zemí nezvítězila, dosáhla v součtu obou nejlepšího výsledku ze všech. Publicista Marian Kechlibar vysvětluje, co tento úspěch bude znamenat pro další politický vývoj u sousedů.

v-patek-u-marxe.jpg (61,931 kiB)
V pátek u Marxe. Demonstranti věří, že se z toho stane tradice, Foto: Vít Hassan

Jaká je reakce německého mainstreamu na volby v Sasku a Braniborsku, zejména na výsledky AfD? Převažuje uspokojení, že ani v jedné ze spolkových zemí nezvítězila, nebo spíše znechucení z jejich úspěšných výsledků?

Přijde na to, zda mainstreamem myslíte tisk nebo politiky. V tisku se začínají objevovat realističtější hlasy, které se snaží analyzovat posun politiky v bývalé NDR trochu hlouběji. Tj. opouštějí nálepkování a začínají přemýšlet o skutečných příčinách tohoto jevu: proč tolik východních Němců volí protestní strany. A dospívají k názoru, že proto, že znovusjednocení obou částí Německa nebylo pro východní část země takovým úspěchem, jak se kdysi prezentovalo.

Východní Německo může hodně těžit z finančních fondů poskytnutých západními daňovými poplatníky, ale ne všechno se dá vyjádřit penězi. Mnoho východních Němců se dodnes cítí být občany druhé kategorie ve vlastní zemi a mezi tamními voliči AfD si to myslí přes 90 procent dotázaných. Podíváme-li se pak na takové statistiky, jako kolik procent největších podnikatelů či třeba univerzitních profesorů v Německu se narodilo na východě, tento dojem má nějaký reálný základ.

Politici moc neslaví. Skoro každý skončil hůře, než chtěl. Složení nových zemských sněmů je takové, že vytvořit funkční koalice bude obtížné. Zejména vyhlídka na kombinaci CDU-SPD-Zelení v Sasku, takzvanou keňskou koalici, je komplikovaná. Očekává se, že jednání bude trvat několik měsíců.

V Braniborsku mě zaujal úspěch hnutí Svobodní voliči, které prošlo do tamního zemského sněmu. Trochu mě to překvapilo, měl jsem dojem, že toto hnutí snažící se nabízet alternativu k tradičním stranám je lokální záležitostí Bavorska, které je v rámci SRN trochu specifické. Je možné, že se stane fenoménem na celoněmecké úrovni?

V Bavorsku jsou Svobodní voliči zdaleka nejsilnější, ale pozvolna se šíří i do jiných států, třeba do Hesenska nebo do Saska. Letos získali v Sasku 3,4 procenta, to je docela dost.

Svobodní voliči se od ostatních německých stran liší hlavně svým důrazem na organizaci zdola a co největší samostatnost regionů. Všechno se snaží řešit na co nejnižší úrovni (třeba obecní) a „nahoru“ přenášet jen ty věci, u kterých se místní řešení realizovat nedá.

To je v Německu, kde se poslední dobou dost šíří pocit, že vrchní vrstvy politiky už nevnímají řadové voliče, přitažlivý koncept. Navíc silná regionální základna strany znamená, že při volbách není závislá jen na jednom charismatickém politikovi.

Ano, domnívám se, že Svobodní voliči mají tak v 5–6 spolkových zemích dlouhodobě šanci být nad pěti procenty, i když ne všude (v Brémách či Berlíně, které jsou hodně doleva, určitě ne). Ohrozit by je mohlo jedině to, kdyby do čela CDU přišel někdo jiný než Annegret Kramp-Karrenbauer.

V obou stranách spolkové koalice se mluvilo o tom, že neúspěch v těchto dvou nových spolkových zemích může přinést zásadní změny, včetně výměn vedoucích představitelů. CDU příliš neuspěla, SPD zejména v Sasku vyloženě vybuchla. Co se tedy po volbách děje v těchto stranách?

CDU v Sasku dopadla o něco lépe, než čekala. Tam se žádná výměna na špici konat nebude, Michael Kretschmer zůstane šéfem. On poslední rok a půl strávil neustálým cestováním po Sasku a mluvením s voliči, to se počítá.

Výsledek CDU v Braniborsku byl špatný a tamní předseda strany Ingo Senftleben už složil funkci. CDU v Braniborsku působí dojmem strany, která sama od sebe žádnou budoucnost neočekává.

SPD v Sasku skutečně dopadla katastrofálně, je to její nejhorší výsledek od znovusjednocení Německa. Její tamní předseda Martin Dulig z toho ale žádné důsledky pro sebe zatím nevyvodil. Možná je to i proto, že na rozdíl od Senftlebena může počítat s účastí v další zemské vládě.

Fenoménem posledního roku je v Německu vzestup Zelených, kteří už podle některých průzkumů mají na spolkové úrovni vyhrávat volby. Země bývalé NDR ale tento trend příliš nesdílejí. Co ukázaly volby v Sasku a Braniborsku Zeleným?

Zelení získali něco slabší výsledky, než čekali. Podpora Zelených se jednoznačně koncentruje do velkých měst jako je Lipsko. Naopak velmi špatné výsledky měli v Lužici, jejíž ekonomika dlouho stála na těžbě hnědého uhlí.

Ukázalo se, že Zelení dokážou přetahovat část voličů SPD, nemají však na východě ani zdaleka tak silný vliv mezi mladými, jako na západě SRN. Podíváme-li se na výsledky několikera posledních voleb podle věkových kategorií, tak ve věkové vrstvě 18–30 Zelení na západě naprosto kralují, kdežto v Sasku a Braniborsku měli mezi mladými zhruba stejné výsledky jako AfD.

Celkově je pozice Zelených ve východním Německu slabá, což odpovídá i nedávno zveřejněnému výzkumu názorů mladých. V celém Německu se agentura Allenbach mladých ve věku 15–24 let, jaké problémy považují za nejzávažnější. Na západě skončily v čele žebříčku „klimatické změny“, kdežto na východě strach před rostoucím násilím a kriminalitou. Rozdíl je vidět i v přístupu k islámu: 40 % mladých východních Němců považuje nárůst vlivu islámu v Německu za problém, kdežto jen 29 % mladých západních Němců si myslí totéž.

Volby přinesly také menší mediální skandál, když jistá televizní reportérka ze Saska byla kritizována, že si dovolila v otázce vůbec hypoteticky připustit, že by teoreticky mohla v Drážďanech vzniknout většinová koalice CDU a AfD. To už je na tom politická korektnost v Německu tak, že se na některé věci nesmí ani ptát?

Vidíte sám, ne?

Téma možné koalice mezi CDU a AfD vzbuzuje emocionální reakce jako nic jiného. Ona by totiž na tom východě číselně fungovala. Jestli by fungovala prakticky, to je jiná otázka. AfD je hodně založená na odporu vůči Merkelové, takže ti členové CDU, kteří by byli pro, by zároveň museli „zapřít“ svoji mnohaletou předsedkyni a kancléřku.

Tenhle problém třeba v Rakousku mezi lidovci a Svobodnými nebyl. Jsou to konkurenční partaje, ale jejich vztahy nejsou vyhroceně negativní.

Před pár dny utekl do veřejného prostoru interní dokument ze sasko-anhaltské CDU (tam volby nebyly), ve kterém se místní členové kriticky vyjadřují k tomu, jak je zákaz spolupráce s AfD tlačí do kouta se Zelenými, na kterých začínají být závislí „na milost a nemilost“. To je nepříjemná pozice pro každého, být vydíratelný jenom tím, že na alternativu nesmí ani pomyslet.

Nicméně AfD by s případným spoluvládnutím měla určité problémy, ne že ne. On je to momentálně protestní spolek, který přitahuje každého, kdo má proti současnému směřování Německa výhrady. V tomhle smyslu funguje, jako hromosvod pro naštvané lidi. Kdyby ale měla začít řešit zcela konkrétní úkoly typu důchodové reformy, ihned by se ukázalo, že vevnitř existuje široké spektrum názorů, které se navzájem dostanou do sporu.

Pamatujete-li si třeba na vrchol protiislámského hnutí v ČR, tehdy šlo také o značně širokou koalici od klasických liberálů, kteří viděli politický obsah islámu jako nepřijatelný, až po lidi, pro které šlo o čistý oportunismus. Kdyby měli dohromady založit konzistentní politickou stranu, obtížně by pro ni sepisovali program.

Přinesly volby v Sasku a Braniborsku ještě něco, co vás zaujalo a média to nezmiňují?

Poměrně málo se mluví o tom, jak vysoká byla volební účast. V Sasku přišly volit dvě třetiny všech voličů, o půl milionu lidí více, než při minulých zemských volbách roku 2014. Stejně tak silně vzrostla účast v Braniborsku (ze 47,9 na 61,3 procent). A hodně těch mobilizovaných voličů volilo podle průzkumů právě AfD. Nedá se tedy říci, že by vysoký zisk této strany byl náhoda; nespokojenost se stavem věcí je v obou spolkových zemích prokazatelně velká.

Uvádí pan Marian Kechlibar pro PListy

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 144 × | Prestiž Q2: 10,42

+15 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top