Štítky článku: •  

Nenažranost a sobectví kapitalistů

Miliony mrtvých. Nesvoboda. Útlak. Tyranie. Totalitarismus. Děda v kon­cen­trač­ním táboře. Političtí vězni. Nucené práce. Masové vyvražďování na průmyslové úrovni. Hladomory. Popravy. Nedokážu si představit větší zlo. Od roku 1938 realita i na Slovensku. Jaké jsou společné rysy totalitárního smýšlení? E­go­is­mus? Individualismus?

Dlouhodobě jsem se zabýval společnými prvky totalitních režimů a jejich ideologické základny a přišel jsem — stejně jako mnozí přede mnou — na společný prvek, vlastní všem tyraniím. Tímto společným prvkem je altruismus, péče o jiné a snaha pomoci celé sociální skupině. Jedním slovem kolektivismus.

nature-freedom.jpg (12,829 kiB)
Svoboda je opakem kolektivismu

Kolektivismus nemá nic společného s kolektivizací, kolektivismus znamená podřízení jednotlivce skupině, vyšším zájmům, dobru a sociální spravedlnosti. Kolektivismus se nezabývá člověkem jako jed­not­liv­cem, ale jako členem nějaké sociální skupiny, ať už rodiny, třídy nebo národa. Opovrhuje in­di­vi­du­a­lis­mem, sledováním vlastního zájmu a egoismem. Jeho základními charakteristikami jsou pomoc lidem v nouzi, snaha zlepšit životní podmínky celé skupiny a účelové potlačení vlastního sobectví ve prospěch velké většiny. Základním mechanismem, který ko­lek­ti­vis­mus využívá je hlas lidu — demokracie.

Prakticky každý, kdo se alespoň někdy zamyslel nad tím jak zlepšit situaci těch nejnuznějších, si jistě představil jak málo stačí, abychom nakrmili hladové břicha a všechny nuzné, pokud bychom se my všichni — ti co mají více štěstí — omezili, nemysleli pouze na sebe a pomohli nemocným a slabým.

Vskutku krásné myšlenky. Celé dvacáté století je jakýmsi defilé realizace těchto myšlenek v praxi. Například jeden politik se snažil zavést sociální spravedlnost, omezit nenažraný konzumní kapitalismus a jeho poběhlici liberalismus, dát národu svobodu, prostor a úlevu od vykořisťování, od boháčů a bankéřů. Jiný politik, v jiné zemi byl velmi šlechetného srdce a záleželo mu nejvíce na chudých a utlačovaných. Neváhal bojovat proti zkaženosti nevázaného kapitalismu a imperialismu, financovaného krví dělnické třídy, dokud si kapitalističtí psi užívali nadhodnotu, která měla podle spravedlnosti patřit těm, kteří ji skutečně vytvořili. Že nevíte, kdo byli tito novodobí hrdinové, kteří se pokusili zavést nebeskou spravedlnost a rovnost už na zemi?

Byli to Rakušan Adolf Hitler a Gruzínec Josif Vissarionovič Džugašvili — Stalin.

Jakákoliv tyranie se dá omluvit ideou sociální spravedlnosti a láskou k vlasti. Ať už marxističtí bolševici nebo národní socialisté, všichni měli společný kolektivistický přístup a snažili se o jednoznačně dobrou věc. Následkem však byly namísto ráje na zemi desítky milionů mrtvých.

Kolektivistické ideály a vyšší dobro často vedou k podřízení jednotlivce, odmítajícího poslouchat vůdce, kteří přece mají jen ty nejlepší úmysly. Právě kolektivismus vedl ve dvacátém století k největšímu počtu vražd (počet lidí, kteří zemřeli násilnou smrtí v důsledku kriminality je nižší než počet lidí zavražděných svým vlastním státem a jeho vládními činiteli), jaký jsme kdy zaznamenali.

Proto, pokud vás někdo příště bude přesvědčovat o tom, že jste sobečtí a egoističtí individualisté, berte to jako tu nejhlubší poklonu, jakou vám mohl kdo složit. Člověk, který se stará sám o sebe, snaží se zlepšit své aktuální životní podmínky a myslí na vlastní budoucnost a zabezpečení své rodiny, je nevědomky největším tvůrcem bohatství ve společnosti.

Zároveň je vlastní snahou nejlepším možným způsobem chráněn před hrozbou nezaměstnanosti a chudoby. Proto by nemělo být základní poučkou etiky „Pomáhejte druhým!“ Ale naopak „Neškoďte jiným!“.

Navzdory jakýmkoli špatným vlastnostem, jaké se individualistům a egoistům připisují, přece jen člověk, který se stará sám o sebe, nemá ve zvyku posílat jiné do táborů smrti. Ale mohu se mýlit.

Autorem úvahy je pan Jozef Novák

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 113 × | Prestiž Q1: 6,32

+5 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top