Štítky článku: •  

Rychle se blíží zúčtování s eurem

Minulý týden předčasně odstoupila jediná reprezentantka Německa ve vedení Evropské centrální banky, Sabine Lautenschlägerová.

Jenom první německý zástupce v direktoriu ECB Otmar Issing vydržel celé osmileté období od roku 1998. V roce 2006 nastoupil Jürgen Stark a vydržel pět let. Jörg Asmussen zůstal jen dva roky a teď (po pěti letech) odstoupila Lautenschlägerová.

Podíl Německa na Evropské centrální bance je 26,4 procent. To znamená, že v případě krize nebo dokonce zániku euro-systému ponese Německo více než čtvrtinu s tím spjatých nákladů. A přesto má Berlín jenom jeden hlas.

To, že země nesoucí daleko největší riziko má tak malou možnost rozhodovat odsouhlasili Helmut Schmidt a Helmut Kohl, kteří vládli v letech vzniku a zavedení eura. Oba tito zkušení političtí harcovníci si z neznámého důvodu mysleli, že všechny členské státy chtějí pomocí společné měny dosáhnout totéž co Německo, že jednají upřímně a nezištně a že budou dodržovat pravidla i tehdy, když jim to nebude vyhovovat.

Tak omračující míru naivity vidíme i dnes. Velmi často se vyskytuje zejména u velkoměstských intelektuálů u nás i v Evropě. To průměrná matka samoživitelka se základním vzděláním by s nimi nesouhlasila. Ona totiž na rozdíl od nich dobře ví, jak vypadá opravdový život a jací jsou lidé, zvláště když jde o peníze.

Tato zkušenost samozřejmě chybí kancléřce Merkelové, která jedná ještě lehkomyslněji než Schmidt a Kohl. Mezitím se totiž jednoznačně ukázalo, že státy pravidla eurozóny nedodržují a že jim jde jen o vlastní hospodářské výhody na úkor ostatních členů.

Merkelová přesto jen přihlíží, jak politiku ECB určují krizové země, vedené italským prezidentem Draghim. Právě kvůli tomu již odstoupili tři němečtí zástupci v ECB. Merkelová proti tomu neudělala nic, ačkoliv není sebemenších pochyb o tom, že by tlak z Berlína na Draghiho zapůsobil. Ale bohužel není sebemenších pochyb ani o tom, že žádný tlak vyvíjen nebude.

A tak se blíží den rozpadu eurozóny a ti z vás, kteří si šetří v eurech, by na to měli myslet. A ti naši politici, ekonomové a žurnalisté, kteří do nás léta hučeli, že musíme vstoupit do eurozóny, by měli začít přemýšlet o tom, jak vysvětlí toto své intelektuální selhání.

Píše pan Petr Robejšek na Aktuálně.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 382 × | Prestiž Q1: 10,83

+19 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top