Štítky článku: •  

Implicitní vyhrožování smrtí je každodenní realitou

Další a další vládní agrese proti svobodnému lidskému jednání (tzv. regulace) přicházejí vždy pod nějakou ušlechtilou záminkou, vždy pro nějaké dobro.

„Žádná z totalit 20. století netvrdila, že existuje, aby páchala zlo: vždy měla agendu páchání dobra.“ 

— cover72

Častým argumentem zastánců vládní agrese proti svobodnému lidskému jednání je něco v tom smyslu, že je něco neetické, nehodné vyspělé společnosti (bez hlubšího přemýšlení o tom co je etické a proč a v čem spočívá ona vyspělost) a tak podobně a proto to musí stát nějak zregulovat, často zakázat.

Je neetické a nehodné člověka žijícího ve vyspělé civilizované společnosti (skládající se ze svobodných jednotlivců) pomocí státu násilím donutit ostatní lidi, aby žili svůj život tak, jak si někdo jiný představuje. Civilizovanost spočívá v respektování svobody ostatních, respektování jejich práv, jako je právo na život a další vlastnická práva. Respektovat ostatní lidi jako lidi, kteří mají svou vlastní hlavu, svou vlastní vůli a kteří mají právo se rozhodovat a jednat podle svého vlastního rozhodnutí. Je to jediný možný způsob mírového soužití a vede k bohatství a prosperitě.

Stát a vláda jinak než násilím svá rozhodnutí neprosazuje. On to stát v podstatě říká v každém zákoně, po textu „co a jak“ vždy následuje „nebo“. Máte svou představu odlišnou od té vládní, jakým způsobem nakládat se svým životem a se svým majetkem? Nechováte se tak, jak si vláda představuje? Dostanete pokutu nebo vás odsoudí do vězení. Budete dál bránit právo na svůj život a právo na svůj majetek? Nezaplatíte a podobně? Pošlou na vás exekutora. Budete se bránit dál? Pošlou na vás komando. Budete se bránit dál? Dojde k přestřelce, kterou prohrajete. Vzhledem k drtivé mocenské převaze státu nad jednotlivcem nezbývá člověku obvykle nic jiného, než se podrobit. Pokud by bránil svá práva proti vládní nespravedlnosti důsledně, v konečném důsledku aktivní odpor znamená smrt.

Všichni ti milí, citliví, starostliví lidé toužící konat dobro by si měli uvědomit, že svým aktivismem požadujícím po státu a po politicích, aby opět o něco zkrátili lidskou svobodu (zregulovali další část lidského života), v podstatě říkají ostatním lidem: budete jednat tak, jak chceme my, nebo vás zabijeme.

Píše pan Jindřich Pilc na blog.idnes.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 250 × | Prestiž Q1: 11,38

+21 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 4 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář
svobodny duch

Stát a vláda jinak než násilím svá rozhodnutí neprosazuje. On to stát v podstatě říká v každém zákoně, po textu „co a jak“ vždy následuje „nebo“.

V tomhle clanku autor prestrelil jeste vice nez obvykle. Pokud je neco stanoveno zakonem, musi byt uvedeny zakonne nasledky porusovani daneho zakona. Pokud by byl zakon formulovan pouze "co a jak" bez uvedeni "nebo", umim si predstavit, jak by spolecnost vypadala a jak by to znamenalo konec pravniho statu, protoze zakony, ktere lze bez nasledku ignorovat, nejsou vymahatelne.

Napriklad, realne uplatneni zakona bez "nebo" by mohlo vypadat asi takto: Ty osklivy znasilnovaci, tim, ze jsi znasilnil nezletilou divku jsi nas opravdu, ale opravdu nastval, ovsem my ti nechceme ublizovat a tak zadne "nebo" neuvedeme, jen ti chceme dat oficialnim dopisem najevo, ze s timto chovanim prikre nesouhlasime a jednomyslne jej odsuzujeme, coz jsme si potvrdili na mimoradne schuzi svolane k tomuto pripadu.

Mam pocit, ze autor micha formu a obsah dohromady a neumi to rozlisit. Pokud je obsah zakona spatny, forma to nezachrani, ale nelze formu vinit za obsah. Zakon proste musi mit sve "nebo", protoze jinak ma akorat vahu usneseni mistniho vesnickeho spolku dobrovolnych hasicu, kteri se zavazali trikrat rocne usporadat sbirani odpadku na verejnych prostranstvich.

Stat bez vymahatelnosti prava nemuze fungovat.

PS: Jakkoliv napriklad Lubos Zalom dela sve strane cest a jeho clanky jsou osvezujici cteni, lide jako Jindrich Pilc cini pro mne Svobodne nevolitelnymi. Uplatnovani anarchistickych principu by v lidske spolecnosti fungovalo asi tak dobre jako uplatnovani socialismu.

PeTaX

Řekl bych, že jste ten krátký článek asi moc nepochopil, vyštípnul si z něj jednotlivost, která není meritorní a tu cupujete, ačkoliv ji autor zmínil jen jako kauzalitu, aniž by ji jakkoliv zpochybňoval.
Terčem článku jsou především dobroserné zákony, které v době postdemokratické zasahují i do výsostně soukromých záležitostí a jejichž kvantita je zcela enormní. Prakticky již neexistuje oblast, do které by stát (reprezentovaný vládou, parlamentem a byrokracií) nějak nezasahoval.
Výkon lidské svobody a práv vyžaduje jen velmi malé množství „přirozených“ zákonů, které spíše kodifikují společenský, kulturně civilizační status quo.
Současná obrovská konjunktura zákonů znamená jediné: společnost se vrací (a bez ohledu na to, že ty zákony prochází parlamentní procedurou) zpět k reglementované, centrálně řízené společnosti. Zejména vlastnické právo už zde prakticky neplatí, ačkoliv je ústavně garantováno, zákony nižší právní síly už je rozmělnily napadrť. Stále více se ukazuje, že prakticky vše náleží státu a ten jen uděluje práva k jeho dočasnému soukromému užívání.
Jen si uvědomte, jak brutálně si stát činí nárok na stále větší díl lidské produkce, bez ohledu na to, zda tyto prostředky skutečně nezbytně potřebuje na svůj provoz. Zdá se, že někdejší vykořisťování v raném kapitalismu byl vlastně jalový čajíček oproti vykořisťování soudobého státu. Autor nadto vůbec nezmiňuje, že by toužil po anarchii, tedy po absolutním bezvládí; to činí anarchisté různých klonů.
(A nezapomínejme přitom ani na to, že i tři miliony Židů proletěly komínem podle zákona.)

svobodny duch

Je mozne, ze jsem neco nepochopil tak, jak autor zamyslel, je mozne, ze autor neco napsal jinak, nez on zamyslel, je mozne, ze vy jste nepochopil, co jsem zamyslel ja.

V kostce, podle meho nazoru autor s vanickou vyleva i dite a nerozlisuje obsah a formu. Napriklad podle meho nazoru jista forma nasili ze strany statu je nutna pro jeho fungovani a pro vymahatelnost prava. Treba existence no-go zon v zapadni Evrope je podle mne umoznena prave nedostatkem nasili ze strany statu, aby vynutil svuj pravni system.

Pokud ma autor problem s "dobroserstvim" konkretnich zakonu, at kritizuje ty zakony, nikoliv formu zakonu obecne. Zakon je nastroj, jehoz forma neni dobra nebo spatna. To urcuje jeho obsah.

Mam obavu prave z takovych lidi, kteri kdyz prijdou k moci, budou pranyrovat nastroje, jakkoliv nastroje za nic nemohou a budou se snazit pouzivani nastroju vymytit jen proto, ze ten, kdo je pouzival predtim, tak necinil dobre.

A mimochodem, schvalne jsem napsal "anarchisticke principy", cimz jsem umyslne chtel predejit tomu, abych autora ztotoznoval se zastancem anarchie. Pouze mi pripada, ze autor s nekterymi anarchistickymi principy "koketuje" vice, nez je pro me subjektivne snesitelne.

TLDR
Mozna vam to pripada jako malickost, ale pro me je zasadni, aby se kvuli nekterym spatnym zakonum neodsuzovala forma zakonu obecne, a aby se tim prosazovalo oslabeni vyhamatelnosti prava. Toto s mnozstvim a kvalitou zakonu nema nic spolecneho, ja jen nechci vyhanet certa dablem.

PeTaX

Zase na mne jukla jakási stupidní vzdělávací reklama Amnesty Intl., že každý správný demokrat má znát lidská práva … Vezměme už konečně na vědomí, že demokracie na straně jedné a lidská práva na straně druhé jsou dvě různé, dokonce protichůdné věci:
Demokracie je metoda vládnutí. Říká, že většina má vždycky pravdu. Většina se zjišťuje hlasováním.
Lidská práva jsou výjimka z demokracie — je to seznam věcí, o kterých se nehlasuje.
Dva vlci hlasující o tom, co bude k večeři… K názoru hlasujících vlků se nepřihlíží, reprezentují demokracii. Menšinový beránek, který nejenže se takového hlasování odmítá zúčastnit, ale dokonce odmítá uznat platnost jeho výsledků, reprezentuje lidská, v daném případě spíše beránčí práva (a sem patří i hlasování o svobodě).
Pokud někdo míchá dohromady demokracii a lidská práva, nemá smysl brát ho vážně. Protože i lidská práva lze zrušit zcela demokraticky.
Pokud se demokracie nemá zvrhnout v despocii, musí být omezena jen na ty oblasti, které musí být z podstaty řešeny jednotně. (Nadto jen na tak malém prostoru, kde si osobně mohu kontrolovat dopady takovýchto opatření.)
Postdemokracie (či Krylovým slovníkem demokratura) si ale osobuje stále více práv zasahovat naprosto do jakékoliv sféry lidského života a nařizovat jednotná řešení (a tresty) bez výjimky i tam, kde může existovat široká paleta řešení, aniž by ostatní skupiny byly zásadně omezovány.
Proto znamenalo zavedení rovného volebního práva takový vzmach socialistických stran, které přirozeně inklinují k zneužívání státní moci a k silovému prosazování kolektivistických doktrín. Demokracie v této podobě je pak přímo v protikladu lidské svobody.

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top