Štítky článku: •  

„Sladký“ život prvorepublikových úředníků

Být za první republiky úředníkem státní a veřejné správy přinášelo nejen společenskou prestiž, ale i náležité finanční ohodnocení. Dobře na tom byli i důstojníci armády a kantoři.

Zatímco bezprostředně po svém vzniku v roce 1918 na tom bylo Československo ekonomicky špatně, ve 20. letech už patřilo k deseti nejvyspělejším státům světa. Údaje o průměrných výdělcích jednotlivých profesí v prvorepublikovém Československu však statistici nezjišťovali. Určitou představu o výši platů přinesl článek s názvem „Statistika domácích účtů sto dvaceti dvou rodin úřednických za 52 týdnů, ukončených v době od 1. 7. 1927 do 30. 6. 1928“, uveřejněný v roce 1929 v časopise Zprávy Státního úřadu statistického Republiky československé.

Nalezneme zde podrobný rozpis ročních finančních příjmů a vydání každé ze 122 sledovaných domácností. Vedle rodin úředníků z veřejné a soukromé sféry byly do zmiňovaného přehledu zahrnuty i některé „neúřednické“ rodiny učitelů, strojvedoucích vlaků, četníků či armádních důstojníků. Statistika rodinných účtů přinesla také informace o ročním výdělku osob v čele domácností, z něhož jsme vypočítali měsíční průměry. Z výše platů a mezd těchto osob samozřejmě nelze dělat obecné závěry o mzdové úrovni v celé republice. Jedná se o příjmy konkrétních lidí, o jejichž pracovní činnosti, vzdělání, praxi a podobně nemáme bližší informace.

Statistika jako vědní obor vznikla až v novověku, s jejím praktickým využitím se však setkáváme již v hluboké historii. Po staletí byla a je zcela nezastupitelná pro hodnocení minulosti a určování směrů dalšího vývoje společnosti.

Průměrná měsíční mzda v Československu v roce 1930 (poprvé ověřené údaje) činila 789 Kč. Za ně jste si mohli koupit například soupravu pánského vlněného obleku, která se prodávala za 698 Kč, nebo necelých osm párů pánských polobotek o průměrné ceně 101 Kč.

Pro představu o cenách potravin v roce 1928 přinášíme následující údaje: kilogram chleba stál 3,40 Kč, kilogram brambor 0,85 Kč, kilogram zadního hovězího 14,60 Kč, kilogram másla 25,75 Kč, litr mléka 1,95 Kč, jedno vejce 0,85 Kč a litr desetistupňového piva 2,90 Kč.

Úředníci na poště

Rozdíly v příjmech jednotlivců byly značné. Lišily se například i u nižších zaměstnanců státní pošty: zatímco poštovní adjunkt v Praze pobíral měsíčně 1029 Kč, jiný pražský poštovní úředník měl 1369 Kč, a na západním Slovensku dostal dokonce 1834 Kč. Nízkou mzdu měl také kancelářský pomocný úředník z Prahy (1202 Kč). Nijak skvěle na tom nebyl s 1200 korunami ani soukromý tajemník v severovýchodních Čechách.

Podnikatelská sféra

V soukromé podnikatelské sféře se mzdy odborníků obvykle dostaly přes dva tisíce korun měsíčně. Přesně dva tisíce pobíral například účetní železáren u Plzně. Mnohem více si za svoji průměrnou mzdu 2337 korun mohl koupit inženýr obecního podniku v Praze, účetní ředitel z Prahy (2886 Kč) a také účetní ze středních Čech (2242 Kč). Bankovní úředník ze středních Čech měl 2120 Kč, báňský úředník ze Slezska 2648 Kč, správce továrny ve Slezsku 2473 Kč, úředník pojišťovny z Brna 2583 Kč, báňský úředník žijící v Těšínském Slezsku 2641 Kč a strojní inženýr ve Škodových závodech v Plzni 2463 Kč.

Státní úředníci a vojáci

Mezi nejlépe placené pracovníky patřili vysoce postavení úředníci státní a veřejné správy. Mezi ně určitě patřil odborový rada na ministerstvu v Praze s platem 3916 Kč a rovněž správní ředitel magistrátu v Praze s 3700 korunami. Také vyšší armádní důstojníci byli velmi dobře finančně ohodnoceni. Víme, že štábní kapitán ve vojenském úřadě v Praze pobíral 2653 Kč, štábní důstojník na ministerstvu v Praze pak 3765 Kč a major ve vojenském úřadě 2171 Kč. Nižší poddůstojníci již na tom nebyli tak skvěle, takže rotmistr ve vojenském ústavu v Praze dostával jen 1400 Kč.

Četníci

Příslušníci četnictva se neřadili mezi nejlépe honorované státní zaměstnance. V uvedeném přehledu domácích účtů jednotlivých rodin totiž nalezneme rodinu četnického strážmistra ze západních Čech, který pobíral měsíčně zhruba 1315 Kč, a také rodinu četnického nadporučíka ze Slezska s platem 1858 Kč. V článku objevíme rovněž informaci o příjmech dvou strojvedoucích ze západních Čech. První dostával měsíčně 1451 Kč, druhý 1700 Kč.

První republika si vážila inteligence

Tehdejší učitelé měli jako zástupci státu u mladé generace vysoký společenský kredit a byli také náležitě ohodnoceni. V dobové statistice rodinných účtů nacházíme celkem šest učitelských rodin. Nejnižší plat, a sice 1842 Kč, pobíral odborný učitel z východních Čech, odborný učitel v Praze měl 2169 Kč měsíčně, jiný odborný učitel z východních Čech si přišel na 2649 Kč. Profesor střední školy v západních Čechách pak dostával vysoce nadprůměrných 3831 Kč.

Text vyšel na webových stránkách ČSÚ

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 275 × | Prestiž Q1: 6,21

+7 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top