Štítky článku: •  

Tichý pohřeb pohádky o ropném zlomu

V průběhu posledních deseti let vládní instituce, německý kancléřský úřad, Mezinárodní energetická agentura, americké ministerstvo energetiky,… operují s argumentem, že vrcholu světově vytěžitelného množství ropy a zemního plynu již bylo dosaženo, nebo že již tato hranice byla překročena. Vžil se pro to termín „Peak Oil“ — ropný zlom. Následovat má už jen hrozivý růst cen a nedostatek energie.

1368378926.jpg
Kapacitou naftových polí a ložisek plynu, jak ji v roce 1956 „od oka“ stanovil M. King Hubbert, se operuje dodnes.
(Kredit: Wikipedia)

V roce 1956 geolog M. King Hubbert, který pracoval pro Royal Dutch Shell v Texasu předal American Petroleum Institute pojednání, v kterém předpověděl, že v roce 1970 bude v USA dosaženo vrcholu těžby ropy. Vycházel přitom z předpokladu, že ropa je fosilní palivo, pocházející ze zbytků dinosaurů, řas, stromů a jiných forem života z doby před 500 miliony lety.

Hubbert převzal teorii o fosilním původu ropy, aniž by si kladl nějaké otázky a podle všeho se zřejmě ani nepokusil tuto důležitou část své argumentace vědecky doložit. Hypotézu o fosilním původu ropy chápal jako evangelium a začal kolem něho vytvářet nové neomalthusiánské náboženství očekávaného nedostatku surovin.

Hubbert použil při výpočtu celkově vytěžitelných ropných rezerv v USA vědecky problematicky uznatelnou metodu. Sám krátce před svou smrtí v roce 1989 přiznal:

„…Musel jsem přitom ono vytěžitelné množství znát, nebo přinejmenším jej odhadnout. …Nakreslit křivku. Když byl výsledek od tehdejších představ příliš vysoký, tak se zmenšil — a když byl nízký, tak se trochu přidalo…“

Zemní plyn i uhlí zahrnul pod jednu položku — uhlovodíky či fosilní paliva. Rozdíly mezi nimi Hubert nebral v úvahu. V průběhu invaze do Iráku v roce 2003 byly jeho staré teorie opět oprášeny a šířeny internetem a vládní instituce — jedna po druhé — je houfně přebíraly.

V roce 2005 zveřejnilo americké ministerstvo energetiky tzv. „Hirsch Report“ [1] s názvem Peaking of World Oil Production: Impacts, Mitigation, and Risk Management. V něm byl vrchol těžby — Peak Oil (ropný zlom) — umístěn do časového rámce a byly zkoumány pravděpodobné následky. Ve zprávě se říká:

„Ropný zlom světové těžby postaví USA a svět před dosud nepoznaný problém rizikového managementu. Čím více se ropný zlom (Peak) bude blížit, tím dramatičtěji budou stoupat ceny a cenové výkyvy kapalných pohonných hmot, s bezpříkladnými společenskými a politickými následky…“

Pro teoretiky katastrofy ropného zlomu je tu však jeden problém: v reálu dochází k pravému opaku. Jak zdůrazňuje ropný ekonom Peter O’Dell, světu ropa nedochází, nýbrž zásob ropy neustále přibývá. Kde se podíváme, všude jsou objevována nová ložiska ropy a zemního plynu, a to dokonce tempem, které daleko překonává spotřebu. Velcí olejáři — BP, Shell, ExxonMobil, Chevron a jejich spojenci se pokoušejí s užitím všemožných triků držet současnou cenu na přibližné hranici 100 dolarů (USD) za barel, při které jsou investice do těžby z písků a břidlic v Kanadě ještě rentabilní.

Ropa, všude jen ropa…

I když nám to tak nemusí připadat, v minulých letech byla objevena tak rozsáhlá ropná pole, která tezi o tom, že světu ropa či plyn dochází, vyvrací. Ropná ložiska byla potvrzena u pobřeží Brazílie, v Keni podél Velké příkopové propadliny je také minimálně deset miliard barelů ropy. [2]

V ropných polích Svedrup v Severním moři, o kterých se již léta tvrdí, že budou brzy vyčerpána, bylo koncem roku 2012 objeveno další nové naleziště v blízkosti Shetlandských ostrovů a začíná se uvažovat o novém boomu ropy v Severním moři. Anadarko Petroleum hlásí nová plynová pole u Madagaskaru. Téměř všude, kde provádějí ropné společnosti zkušební vrty, ropu nebo zemní plyn nacházejí — od Darfuru, přes Čad po Kamerun, Guineu, dokonce i v Mali.

A to jsme zatím zmiňovali jen nově objevená konvenční naleziště ropy a plynu. Připočítáme-li k tomu zjišťované lokality s uhlovodíky v břidlicích, je hojnost ropy a plynu téměř ohromující. V USA se v posledních třech letech začíná hovořit o ropě, kterou půjde vytěžit z břidlic v Bakken, Severní Dakotě a v Texasu. Domácí produkce ropy stoupla v USA na nejvyšší úroveň od roku 1992.

Je pravdou, že se objevují i komplikace spojené s technikou frackingování, včetně případů kontaminace pitné vody. Argumentuje se i rizikem vyvolávání zemětřesení, nic z toho ale nepodporuje představy, že ropa a zemní plyn jsou výhradně fosilního původu a že se jejich zásoby blíží vyčerpání. Nová naleziště břidlicového plynu a ropy uštědřují zastáncům ropného zlomu těžké rány.

V lednu tohoto roku australský Sydney Herald oznámil, že v australské pánvi Arckaringa bylo objeveno ložisko s odhadovanými 233 miliardami barelů ropy s hodnotou v řádu miliard dolarů. [3] Tím by se oblast stala prakticky novou „Saudskou Arábií“

Na listině s novými ropnými a plynovými nalezišti se nově objevuje i celé východní Středomoří podél pobřeží Izraele, Libanonu, Sýrie, Kypru a Řecka. V ekonomicky a politicky orientovaných periodikách se spekuluje, zda nové nálezy nesouvisí s postojem Kataru, Saudské Arábie, Turecka, Francie a USA a snahou svrhnout proiránský režim v Sýrii a nahradit jej novým, závislým na Kataru.

Odkud skutečně pochází ropa ?

1368379042.jpg
F. William Engdahl, americký analytik, z jehož materiálů tento článek čerpal.
(Kredit: Voltairnet)

Od představitelů velkých ropných společností se varování před hrozícím ropným zlomem ozývá stále hlasitěji. Jak ale ropa vzniká? A kde všude ji bude možno nalézt? V této souvislosti stojí za zmínku zapátrat v archivech. V čase studené války například prověřovali tehdy sovětští vědci všechny teorie vzniku ropy. Byli překvapeni, že v západní literatuře nemohli nikde nalézt vědecké potvrzení teorie vzniku ropy jako fosilního paliva. Fosilní teorie, nynější výchozí bod argumentu „ropného zlomu“, zřejmě má původ v nepotvrzené hypotéze jednoho ruského vědce z devadesátých let devatenáctého století. Tu, jako vítaný argument, tehdy převzaly velké britské i americké ropné společnosti. Ani vládám nebyl takový argument proti srsti, ospravedlňoval totiž vyšší zdanění a tím i lepší plnění státní kasy. Teorie byla všeobecně přijata a rádo se s ní operuje dodnes.

Kdyby ale ropa vznikala tak jak se soudilo — v těžko vysvětlitelném procesu přeměny z mrtvého biologického materiálu (rostlin a živočichů), jak potom vysvětlit velká ložiska v hloubkách přes 10 000 metrů, daleko pod těmi nejhlouběji uloženými fosilními vrstvami? Podle stále živé hypotézy jsou organické zbytky života hluboko v podzemí přeměňovány působením vysokých teplot a tlaků v ropu. Jenže při experimentech simulujících tamní teplotní a tlakové podmínky se nic takového prokázat nedaří.

Naproti tomu jsou úspěšné experimenty, které ukazují, že uhlovodíky vznikají za tlakových a teplotních podmínek, které panují v zemské kůře v hloubce kolem 200 kilometrů. Tam se ale ani mrtví dinosauři nijak dostat nemohli. Geofysik Vladimír Kučerov a po něm i další vědci, opakovaně demonstrovali abiotickou syntézu uhlovodíků za podmínek, odpovídajících těm, které panují ve velkých hloubkách. [4]

Jako většina revolučních hypotéz v dějinách vědy, byla i tato znevažována. Už není; akumulace ropy a plynu je zřejmě součástí přirozených procesů „odplyňování Země“, které svého času vytvářelo hydrosféru, atmosféru a biosféru. Do širšího povědomí se abiotická teorie ale dostává těžko, navzdory tomu, že je pro nás do značné míry optimistická — znamená totiž, že ropa a zemní plyn mohou být teoreticky nalezitelné všude tam, kde docházelo anebo dochází, k významným tektonickým pohybům. Kučerov z Moskevské státní university zmiňuje proč má tato teorie hodně odpůrců:

„Vědecké vysvětlení vzniku uhlovodíků nám umožňuje považovat ropu a zemní plyn jako obnovitelné energetické zdroje a nově zkoumat struktury, velikost a lokalizaci uhlovodíkových rezerv“. [5]

Množství zemního plynu uložené v metanových hydrátech, kdyby se jich podařilo vytěžit jen desetinu procenta z celkově odhadovaného množství uloženého na dně moří v podobě tzv. „hořlavého ledu“, pokrylo by to spotřebu plynu v příštích tisíciletích[6]

Existují i další argumenty svědčící ve prospěch abiotické teorie. Na „stárnoucích“ ropných polí v Saudské Arábii stejně jako obrovského ropného pole Ghawar, které vykazují jen málo příznaků „stárnutí“ — možná právě proto, že tamní ropná pole se stále probíhajícím procesem probíhajícím ve velkých hloubkách stále doplňují.

Poznání procesů, při nichž vznikají uhlovodíky, patří k těm strategicky nejdůležitějším a zaslouží si mnohem větší pozornost, než jaká jim je věnována.

Upraveno podle: F.William Engdahla

Uvádí pan Tomáš Krček na serveru Osel.cz


[1] Robert Hirsch et al, Peaking of World Oil Production: Impacts, Mitigation, and Risk Management, US Department of Energy, Washington DC, Oktober 2005.

[2] Eduard Gismatullin, Cradle of Mankind Offers Kenyans Three Centuries of Oil, Bloomberg, 15. März 2013.

[3] Jonathan Pearlman, »Oil Discovery in Australia’s Outback could transform world’s oil industry«, 24. Januar 2013, Calgary Herald.

[4] ibid

[5] V.G. Kutcherov, »Scenario for world energy transformation in XXI century: natural gas dominated«, Proceedings of the Third International Gas Processing Symposium, 5. – 7. März 2012, Katar.

[6] ibid


Pozn. red.: Jak se však zdá, fosilní teorie má dosud i ve vědeckých kruzích neotřesitelnou pozici: „Vetšina ropy je z rozsivek, ne z vepřovýho... Rozsivek je strašně moc, jsou odpovědné asi za 25 % veškeré fotosyntézy na Zemi, což asi stejně, jako všechny pralesy dohromady. Žijí krátce, takže neustále sedimentují na mořské dno... a nejen rozsivky, i všechno ostatní. Čím hlouběji, tím míň kyslíku... atd.“.

K dalšímu studiu tématu např.: databazeknih.cz/…/energeticky-blud-proc-jsou-zasoby-ropy-a-zemniho-plynu-nevycerpatelne.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 272 × | Prestiž Q1: 10,19

+17 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 2 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář
TomM

Hmm...nevzpomínám si na jedinou učebnici/jakýkoliv oficiální studijní materiál ze svých školních let, který by zmiňoval alternativní teorie o původu ropy. Zato odhady toho, jak který zdroj dlouho vydrží to ano. Uhlí 200-250 let, ropa 50-60 let, uran cca 80 let...Když se koukám na dřívější a současné odhady, tak se to ani nějak moc nemění...:-)

Jako ve většině dalších ohledech jsem si musel vzdělání zajistit sám a proboha jen se nespoléhat na školu!

PeTaX

Za mé pracovní kariéry (slaboproudé) byl kamenem úrazu cín. V roce 1977 tvrdili, že dojde za 10 let.
Se školstvím to mám stejně. Jenže holt na to člověk nemá papír… Věčný boj se socialisty a ekonomikou:
„Jaké na to máte vzdělání?“
„Naštěstí ne státní!“ ;-)

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top