Štítky článku: •  

Exhumace ostatků generála Francisco Franco

V roce 1936, když zuřila brutální španělská občanská válka, republikánské levicové síly obléhaly Alcázar, pevnost v Toledu. Vzaly si jako rukojmí šestnáctiletého Luise, syna velitele pevnosti plk. Moscarda.

„Vydejte nám Alcázar, nebo ho zastřelíme,“ vyhrožovali levičáci. Moscardo jim na to odvětil: „Dejte mi ho k telefonu“. Když se jeho vyděšený syn ozval, plk. Moscardo mu řekl: „Synu, postav se do pozoru, zakřič Viva Espana, a zemři jako muž“.

Španělské Údolí padlých je ponuré, děsivé místo. Tento památník, gigantické mauzoleum, vytesané do skalnatého kopce poblíž Madridu, ukrývá pozůstatky desítek tisíc zabitých v brutální občanské válce ve Španělsku v letech 1936–1939.

Navštívil jsem tuto ohromnou nekropoli krátce poté, co byla otevřena jako národní válečný památník. Generál Francisco Franco, španělský poválečný diktátor, zemřel v roce 1975 a byl na této větrem bičované náhorní plošině pohřben. Po kruté občanské válce ve Španělsku frankistický fašistický režim v Madridu ustoupil konstituční monarchií, tak jak si to generál Franco naplánoval.

Pod vedením krále Juana Carlose se Španělsko stalo prosperující demokracií a mělo ekonomický úspěch. Změnilo se z nejvíce reakcionářské společnosti v Evropě na jednu z nejliberálnějších. Omezující vlivy katolické církve i militantní levice byly odstraněny. Španělsko se stalo hlavní evropskou společností a skutečně svobodným národem.

Již od roku 1975 španělská levice agitovala, aby bylo tělo generála Franka z Údolí padlých odstraněno. Letos socialistická vláda Španělska konečně vydala příkaz k exhumaci Frankových ostatků a opětovnému pohřbení na madridském hřbitově vedle jeho manželky.

Španělská levice je bez sebe radostí, že se jim podařilo uskutečnit pomstu v rámci jejich odplaty. Avšak mnoho pozorných Španělů se obává, že exhumace Franka otevře špatně zhojené rány z občanské války a vyvolá pomstu. A to se právě nyní děje.

Ve Španělsku a ve světových, liberálně levicových médiích, která nikdy generálovi neodpustila vítězství v občanské válce a rozdrcení marxistického režimu v Madridu, se roztrhl pytel s proslovy a články, démonizujícími Franka. Podporovatelé Franka jsou nyní démonizováni a jeho odpůrci jsou vychvalováni jako demokraté a vlastenci.

Celá generace idealistických západních spisovatelů, především Orwell a Hemingway, přispěla k přikrášlování španělských „republikánů“ jako vznešených bojovníků proti fašismu a diktatuře. Španělská občanská válka se stala Svatým grálem liberální levice, a zůstává to tak dodnes.

Oproti tomu krutý boj ve Španělsku mezi přisluhovači Stalina a poskoky Hitlera a Mussoliniho byl zapomenut či ignorován. Takzvaní španělští republikáni byli z velké části řízeni a vyzbrojeni Sovětským svazem, který zabil nejméně 30 milionů lidí.

nechte-franka-na-pokoji.jpg
V Údolí padlých poblíž Madridu je umístěna hrobka generála Franciska Franka

Stalinova tajná policie zavraždila ve Španělsku mnoho „nespolehlivých“ socialistů, nezvladatelných komunistů a trockistických odpadlíků. Cílem vražd a mučení se pro španělské komunisty obzvláště stalo španělské katolické duchovenstvo. To byl důvod, proč Vatikán na začátku 40. let tiše upřednostňoval nacistické Německo.

V současnosti se Frankova exhumace stala španělským politickým fotbalem. Zdá se, že každý v této zemi vášnivě debatuje o Frankovi, přičemž země čelí problémům, hrozícím kvůli odtržení Katalánska, a potýká se s ekonomickými obtížemi. Veškeré staré argumenty a debaty o Frankově éře mají jen málo společného s dnešní situací. Španělští socialisté však nemohou odolat pokušení kout železo, dokud je žhavé.

Bohužel mnoho západních liberálních médií bude i nadále udržovat mýtus o zlém Frankovi a hodných republikánech. Jen z nepatrného množství médií se dozvíme, že Franco uchránil Španělsko před druhou světovou válkou a vydláždil cestu k jasné demokracii. Je ironií, že kdyby nebylo Franka, nebyli by dnes u moci španělští socialisté, kteří nadělají tolik křiku.

Exhumace Frankova těla a opětovné rozdmýchání hořkosti a nenávisti v souvislosti s občanskou válkou byla velká chyba. Většina současných Španělů dokonce ani občanskou válku nezažila. Tímto konfliktem by se měly zabývat knihy o historii. Jak si začínají uvědomovat Američané, démonizace soch generálů občanské války pouze otevírá nové a nesmyslné argumenty.

Článek Leave Franco Alone vyšel 26. 10. 2019 na Oriental Review.

V překladu Eric Margolis uvádí server Zvědavec.org


Pozn. red.:  K této zuřivé snaze levicových liberálů očernit za každou cenu památku generála Franka mě nenapadá nic vhodnějšího, než použít Talleyrandova slova: „Je to horší než zločin, je to chyba!“.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 142 × | Prestiž Q1: 6,27

+8 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 2 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář
Hynek Rajchenberk

Před časem jsem četl něco o leteckých bojích ve španělské občanské válce od historika M. Šnajdra. Zajímavé bylo, že tam bylo uvedeno hned několik případů, kdy byl sestřelený frankistický letec republikány zavražděn. Opačný případ jsem tam nezaznamenal (i když asi také by se nějaký našel). Republikáni byli prostě také velmi krutí.

PeTaX

Zfanatizovaní marxismem, vyzbrojení Stalinem.

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top