Štítky článku: •  

Nálepka neomarxismu

Martin Fendrych, toho času komentátor Aktuálně.cz, se rozčiluje nad ošklivým nálepkováním, zejména pokud jde o nařčení z neomarxismu, jehož je sám častým terčem.

S „filosofií novodobých marxistů“, píše, „to slovo nemá nic společného, je to odsudek nebo nálepka.“ Svatá pravda! Stejně jako onálepkovaní fašisté a náckové či nacionalisté, ti také nemají nic společného s národním socialismem Adolfa Hitlera a kolektivním šílenstvím doby dávno minulé. Dnes vládne naprosto odlišné šílenství — cvokárna člověka menšinového.

A tak se nedivme, že lidé nevěří v dialog a v kulturní válce místo argumentů po sobě oponenti házejí zablácenými slovy. Pejorativní zařazení neomarxistů do lůna bolševické totality odpůrce dehonestuje a vypadá lépe než prostinké nadávky typu idiot, magor nebo debil, jež by diskvalifikovaly samého pisatele.

Fendrych není filosof, i když se komentátor přemýšlení o světě vyhnout nemůže. Nálepku neomarxisty odmítá, kritizuje „pěstitele“ toho slova Okamuru, Valentu, Klause (ml.) i Vondru, ale k neomarxistům se sám hrdě hlásí, protože jak říká:

„To jsou dnes lidé, kteří touží po svobodě nejen pro sebe, ale i pro ženy, děti s lehkým poškozením (inkluze), pro lidi prchající před zkázou, pro ty, kdo touží po demokracii nepřevrácené na hlavu, po občanské odpovědnosti, jež se nenechá odstrčit a onálepkovat. Nadávka do neomarxistů má evokovat přesně opačný dojem, odkazuje ke komunismu, k vyznavačům marx-leninské totality. V reálu každý, kdo s ní nálepkuje soupeře, trpí strachem ze změny k lepšímu (ale i náročnějšímu) způsobu života, třeba u genderové vyváženosti, či strachem z otevřenosti.“

Tohle by bylo na předlouhý komentář o soudržné demokracii (jistě národní), o „nesvobodě žen a dětí“ (?), o svobodě rozvracet rodinu a školu, o fiktivních menšinách, jež mají vládnout většině a likvidovat ověřené zásady tradice, o nenávisti vůči evropským dějinám a preferenci všeho cizího, o „mainstreaming“ (inženýrství) Istanbulské genderové úmluvy atd. atp., jaký blog neumožňuje.

Avšak dlouhé a zapeklité dějiny neustálé revize marxleninského bolševismu jsou přes všechny rozdíly jednoznačné. A přestože je od komunistických komisařů jako byl György Lukács a Antonio Gramsci po první světové válce, kdy potřebovali revidovat zjevnou neochotu evropského proletariátu vyvolat revoluci až k frankfurtské škole a Marcuseho koncepci „tolerantní represe“ (1968), cesta dlouhá, nikdy nešlo o svobodu, nýbrž výlučně o teorie společenské kulturní nadvlády uvědomělé avantgardy, o násilné formy vynucující souhlas, tak jak to dnes činí jejich úspěšný výhonek politické korektnosti.

Neomarxisté v principu vyznávají totéž co bolševici: myšlení společnosti je odrazem politické moci, svoboda jako poznaná nutnost. Jejich svobodomyslnost je oxymóron ve smyslu, nepotřebujeme Gulag, ani totální ekonomickou kontrolu ani všechny prostředky masové komunikace, k převychování člověka stačí ovládat kulturu.

Píše pan Alexander Tomský na Novinky.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 260 × | Prestiž Q1: 12,03

+23 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 1 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.
sef.cinorody

Pane Tomský, Martin Fendrych je nemlich to samé, jako byl soudruh Jaroslav Kojzar kdysi v Rudém Právu.
Na rozdíl od J.Kojzara se jeho článkům nemůžu ani pousmát, ani je číst...
Výše jmenovaného novináře dnešních dnů odmítám komentovat a určitě nejsem sám.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top