Štítky článku: •  

Totalitarismus

Ke 30. výročí svobody jsem dostal pozvání od jednoho gymnázia, abych jejich chytrým oktavánům vysvětlil u nás tak často užívaný a někdy i zneužívaný nebo zpochybňovaný pojem totalitarismus. Žáky jsem poněkud překvapil, měli totiž pocit, že ty dva obludné a vůči sobě zuřivě nepřátelské režimy 20. století nemají nic společného. Nešlo snad o dvě extrémní ideologie, jednu levicovou a druhou pravicovou? Zdá se, že v této věci nemá mládež tak úplně jasno.

Od francouzské revoluce zápasily v západní demokracii tři hlavní politické proudy, socialistický, liberální a konzervativní. Ještě donedávna nebylo třeba nic vysvětlovat, ale proměna klasických socialistů na tzv. liberální levici během studené války, zejména pak po pádu zdiskreditovaného Sovětského svazu, způsobila v pojmosloví dnešní zmatek. Přestože se západní socialisté svých nedávných sympatií s totalitním komunismem nepochybně vzdali, zkušenost ze života pod vládou hitlerovského i sovětského totalitarismu nemohou přijmout. Ta totiž odhalila společné kořeny a Hitlera stejně jako Stalina řadí jednoznačně nalevo.

Nacionálně socialistická německá strana dělníků (NSDAP) a komunistická strana SSSR postupně svůj radikální mix nacionalismu a ekonomického socialismu upravovaly, a když v roce 1934 vyhlásil Stalin národní bolševismus, nebyl mezi nimi valný rozdíl. Ovšem v Německu nebylo státem řízené hospodářství vyvlastněno – v tomto ohledu bylo méně totalitní.

Jinak měly oba státy společné strukturální charakteristiky militantní ideologické diktatury. Oba režimy byly socialistické (od latinského socius – soudruh), budovatelské a utopické, vycházely z pseudovědecké teorie vývoje světa – třídní boj nebo boj ras. Obě usilovaly o převýchovu svých poddaných. Vláda jedné hierarchické a ideologické „strany“ (převodní páky) absolutní poslušnosti s kultem vůdce rozhodovala o každém postavení a kariéře, ovládala školy a prostředky masové komunikace, vyžadovala konformitu sledovaných občanů s ideologií, rozlišení na společnost a stát zaniklo. Opírala se o tajnou policii, síť udavačů a hrozbu pracovních táborů, novodobou formu otrokářství.

Oba systémy byly nihilistické (účel světí prostředky) a gangsterické (vydírání) a najímaly zločince do policie a speciálních jednotek. Vybudovaly zbytnělou byrokracii, která nabízela kariéru oportunistům. Společnost zahlcovala neustálou propagandou na principu opakované lži a veškeré umění bylo podřízené stejné plakátové estetice oslav zbožštěného vůdce, svalnatých dělníků a prsatých žen, národní mytologie, gigantických soch a veřejných budov. Obě partaje organizovaly pochody, veřejná shromáždění obyvatel s vůdci, masové přehlídky síly a zdraví, kult mládeže, povinné oslavy optimismu i nenávisti proti liberální demokracii, individualismu, humanismu, kapitalismu a Americe (židovské plutokracii). Vzpomeňme si na prvomájová hesla jako „Hadi, štíři, mravenci, Trumanovi spojenci.“ V nacionálně socialistickém Německu se karikoval Churchill a Roosevelt.

Oba bojovné režimy usilovaly o světovládu, „Dnes Německo“, skandovala Hitlerjugend, „zítra celý svět“ a Gottwaldova mládež nezůstávala pozadu, tančit se bude, „až naše vítězné vlajky rudé na stožáry světa vyletí“. Společnost měla být organizovaná jako armáda a militantní jazyk zasahoval do každodenního života. „Zařadil se do pracovního procesu.“ Jedinec měl zaniknout v kolektivu.

Nacisté a komunisté vehementně zdůrazňovali rozdíly svých nacionálních socialismů, nebyly valné, ale západním intelektuálům připadala systematická genocida Židů mnohem děsivější než likvidace sedláků a hladomor na Ukrajině, o němž se dlouho nevědělo, a válečné spojenectví se Stalinem přispělo k potlačování zpráv o Gulagu. Ovšem hlavní zásluhu na omlouvání komunismu má levice, která v zápase s pravicovými liberály a konzervativci používá nálepku fašismu. Její marxistický utopismus ji stále ještě svazuje s Leninem.

Píše pan Alexander Tomský na Novinky.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 278 × | Prestiž Q1: 8,85

+14 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top