Štítky článku: •  

Gemeinnutz geht vor Eigennutz (10) — Říše korupce (2. část B)

V tomto dílu se podrobněji podíváme na tři prominentní případy, které mohou osvětlit různé motivace, které vedly tyto lidi k podpoře NSDAP. Příběh druhý.

Friedrich Flick

Podle toho, co píší jeho životopisci, by fotografie Flicka mohla být v encyklopedii u hesla „oportunismus“. Svou kariéru v těžebním průmyslu zahájil před První světovou válkou na ředitelské pozici místní těžební společnosti Charlottenhütte, v níž byl jeho otec menšinovým podílníkem. Ředitelský plat si vylepšil tak, že se stal tichým společníkem v jedné dodavatelské firmě, které důlní společnost platila štědré ceny. Zisky reinvestoval do nákupu akcií Charlottenhütte přes nejrůznější nastrčené prostředníky, až se stal většinovým majitelem.

Plně využil prostředí První světové války, získal kontakty na armádu a ministerstva a z válečného úsilí vyšel jako jeden z nejbohatších občanů Německa s kvazi-monopolní pozicí v určitých oblastech. Jeho konglomerátu, složeném z řady firem a dceřiných společností, se začalo říkat Flickův koncern. Při jeho agresivní expanzi mu nezůstaly téměř žádné úspory, a tak se během krize ve třicátých letech dostal rychle na pokraj bankrotu.

Flickovo řešení této krizové situace vešlo ve známost jako „Terbergský skandál“. Zinscenoval fingované vyjednávání s francouzskými těžebními firmami o nouzovém odkupu dolů u Geselkirchenu. Touto fiktivní pákou pak přesvědčil Brüningovu vládu, aby dotyčné akcie, jež měly na trhu aktuální cenu 20 milionů marek, odkoupila za jejich nominální cenu 90 milionů.

Část výnosů obratem reinvestoval do politického procesu. Před červencovými volbami 1932 dal po 150 000 markách všem stranám, které mohly volby vyhrát — NSDAP, Sociálním demokratům, DVNP a Centru. Po vítězství NSDAP se ihned hlásil Hitlerovu poradci Wilhelmu Kepplerovi do jeho kruhu průmyslníků. Je jen málo pochyb o tom, že při jiném výsledku by se stejně rychle snažil připojit k Sociální demokracii. V roce 1935 se z Kepplerova kruhu stal kruh přátel Heinricha Himmlera, kterému Flick posílal nejméně 100 000 marek ročně.

Toto podlézání režimu ovšem Flickovi nezajistilo, že by vždycky dostal to, co chtěl. Během války ocelářů proti Göringovi působil v ocelářské skupině jako rozvratný element a nabádal ostatní, že jedinou cestou, jak zabránit vzniku Reichswerke, je dát režimu takovou nabídku, se kterou by mohl být spokojený. Také usilovně signalizoval, že je ochoten ihned začít s vytěžováním domácí rudy. Za tuto aktivitu si vysloužil pochvalný dopis od Göringa z 13. srpna 1937, který mu po válce přitížil před Norimberským tribunálem. Ovšem jeho majetky byly začleněny do Reichswerke stejně, jako majetky všech ostatních, a žádnou velkou úlevu mu to nepřineslo.

Během arizačního procesu s Juliem a Ignácem Petchkovými se Flick usilovně hlásil, že chce dostat místo v nucené správě jejich dolů. Arizace byla komplikována tím, že Petchkovi byli v jednání o prodeji svých dolů americko-britské United Continental Corporation, a tak by při přímém vyvlastnění hrozil mezinárodní soud a skandál. Göring tedy pověřil Flicka, aby s Američany vyjednával o tom, za jakých podmínek by se byli ochotni svých nároků zříci. Text tohoto pověření je následující:

„Kvůli předběžnému řešení problému Petschk vás tímto pověřuji vyjednáváním s odpovědnými zástupci Ignáce Petschka a Julia Petschka za účelem zjištění možností akvizice a podmínek pro akvizici veškerého majetku. Máte autorizaci k samostatnému vyjednávání a také k vyjednávání jménem skupiny. Před uzavřením vyjednávání bude konečné rozhodnutí na mně. [připsáno rukou] Práva na rozdělení majetku si vyhrazuji pro sebe.“

Jednání byla složitá, protože Američané trvali na platbě v dolarech, což Göring vyloučil kvůli devizové situaci Německa. V červnu 1938 byla ustavena meziresortní komise ministerstev průmyslu, vnitra a spravedlnosti, aby pohnula s „problémem Petchk“. Ministerští úředníci se dohodli, že nejjistější pákou bude kreativním výkladem daňových zákonů vytvořit vysoké daňové břemeno na majetky Petchkových. Vybaven touto pákou byl pak Flick schopen srazit cenu při jednání na polovinu původní částky v dolarech, s čímž Göring vyslovil souhlas.

Za svou službu očekával Flick odměnu. Do jeho koncernu by se mu hodily hnědouhelné doly Petchkových ve středním Německu a Reichswerke nabídl výměnou za ně doly na černé uhlí v Porůří. Jednání se státem se ovšem zadrhla na konkrétních detailech této dohody a vedení Reichswerke začalo Flicka obviňovat z nemístné hamižnosti a z toho, že nedbá na zájmy národa. Když Flick žádal o osobní audienci u Göringa, byl odbyt s tím, že na něj Reichsmarshall nemá čas. Opět se ukázalo, že jeho okaté podlézání a štědrost vůči pohlavárům režimu mu nezajistí všechno. Dohoda, na kterou nakonec musel přistoupit pod tlakem přímých hrozeb znárodněním, byla pro Flicka extrémně nevýhodná.

Po válce dostal Flick před Norimberským tribunálem sedm let vězení za využívání otrocké práce v jeho podnicích. Přes tento škraloup se znovu rychle vyšplhal na pozici jednoho z nejbohatších občanů NSR. Stal se největším akcionářem Daimler-Benz, štědře podporoval nejrůznější veřejně prospěšné projekty, od Německé spolkové republiky dostal řád za zásluhy a velkokříž, Bavorský řád za zásluhy a čestný titul z Berlínské polytechniky. V době smrti v roce 1972 vlastnil 330 firem s více než 300 000 zaměstnanci.

Zdroje:

  • Günter Reimann: The Vampire Economy
  • Andrew Nagorski: Hitlerland
  • L. M. Stallbaumer: Between coercion and cooperation: The Flick concern in nazi Germany
  • Janosch Kuner: The War Crimes Trial Against German Industrialist, Friderich Flick et al,
  • James and Susane Pool: Who financed Hitler
  • Stefan Link: Rethinking the Ford-nazi connection

Mises.cz: 5. prosince 2019, Vladimír Krupa

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 110 × | Prestiž Q1: 3,93

+3 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top