Štítky článku: •  

Jak jste jen mohli…

Tahle otázku jsem slyšel poprvé už v roce 1990, když jsem měl možnost absolvovat letní školu v britském Southamptonu.

Tedy, jak to bylo

Letní škola byla určena pro zástupce zemí EU a států postkomunistických, čerstvě vymaněných zpod komunistické totality. Vedle toho tam byli ještě zástupci Turecka a Izraele. Pokud jsme přicházeli do kontaktu s britskými studenty, pak jsme, coby frekventanti ze zemí bývalého sovětského bloku, onu výše uvedenou otázku opakovaně slyšeli. Tedy, jak jsme jen mohli dopustit likvidaci takového krásného a všeobecně užitečného systému, případně „nalítnout lživé kapitalistické propagandě“.

Už tehdy mi začínalo být jasné, že populace na západ od bývalé železné opony absolutně není schopna reflexe toho, jaké byly reálné poměry v bývalých socialistických zemích. A není schopna ani přežvýkat fakta, která jsou jí předkládána a lze je zcela bez problémů nalézt na internetu.

Později, když už se o tom mohlo psát, se u nás objevila sdělení o tom, že v době, kdy se v Československu bojovalo za „socialismus s lidskou tváří“, tedy za odstranění alespoň těch nejextrémnějších hnusot, které tento režim doprovázely od jeho vzniku v únoru 1948, se bouřila v západní státech (a to až na barikádách) generace tehdejších vysokoškolských studentů za nahrazení demokracie trockismem a maoismem, tedy režimy, které v reálu (maoismus) a v teorii (trockismus — Trockij opakovaně kritizoval Stalina za to, že nepřátel režimu a dalších „nevhodných“ osob nezlikvidoval dostatečné množství) daleko předčily (v negativním smyslu) ty nejhorší excesy, jaké se děly v SSSR za Stalina a u nás za Gottwalda a Zápotockého.

Tato mládež poté zahájila „pochod institucemi“, který znamená, že naprostá většina univerzit, ale i státních institucí, včetně prokuratur, soudů, vládních úřadů apod., je prolezlá rakovinou, představující lidi, pro něž byly počty obětí stalinského režimu nedostatečné a brutalita tohoto režimu, převyšující v mnoha ohledech brutalitu nacismu, také.

Je ovšem dosti zajímavé, že nikdo z těch, kdo jsou v západních zemích tak nadšení pro socialismus, neměl zájem se do socialistických zemí odstěhovat a užívat si tamní poměry. Jen by je tihle lidé rádi naordinovali jiným.

Důsledky

Zkušenost s totalitou je prakticky nepřenositelná. Ukazuje to názorně i západní marxistka Muriel Blaive, která „vědecky zkoumá“ svržený totalitní režim u nás na základě pochybných zachovalých archivních materiálů v ÚSTR. Nemá, pochopitelně, naprosto žádnou autentickou osobní zkušenost s totalitou, a tak její „vědecké výstupy“ se naprosto míjejí s autentickými zážitky těch, kdo byli nuceni v té totalitě žít. Což jí ovšem nebrání kafrat jak mladý vrány o tom, že to vlastně byla selanka.

Pochopitelně, ještě horší míru porozumění a pochopení můžeme nalézt u těch, kteří nemají k dispozici ani ty archiválie (zdaleka nepostihující podstatu věci, protože o těch podstatných věcech a rozhodnutích se žádné zápisy nečinily, a tudíž se ani nemohly dostat do archivů. Kdyby si výše zmíněná dáma přečetla materiály pro výuku ve VUML, tak tam by to nalezla černé na bílém. Soudruzi se prostě poučili z Norimberského procesu a dalších podobných aktů vůči nacismu a fašismu (včetně japonského), kdy řada koryfejů poražených režimů byla usvědčena právě na základě dochovaných archivních materiálů.

Další věcí je, že v západních zemích je velice početná vrstva těch, kteří se poučit prostě nechtějí. Pro ně je rok 1989 naprostou anomálií, případně výsledkem hry západních (hlavně USA) tajných služeb, přičemž masová účast obyvatelstva na demonstracích byla dílem předstírána, dílem šlo o lidi najaté/zblbnuté zmíněnými tajnými službami a naprostá většina obyvatel je s novým režimem nespokojena a ráda by se vrátila zpět.

Nahrává jim situace v Německu, která ovšem vznikla tak, že si (západo)německý stát na území bývalé NDR počínal jako v dobyté a drancované kolonii, nikoli na jako na území svém. Určitou analogií může být počínání si Rakouska a později Rakousko-Uherska v zemích Koruny České obecně a v Českém království zvláště, které nakonec vedlo k rozchodu s monarchií při první příležitosti, která se naskytla.

V reálu tedy je v západních státech pouze nepočetná vrstva lidí, pro něž je socialismus zlo. Všichni ostatní jsou ochotni se nadšeně seřadit do vícestupů a šťastně pochodovat pod rudými prapory ke světlým zítřkům. I když je jasné, že ten rudý prapor, je jedno zda s hakenkrajcem nebo se srpem a kladivem, už dávno nahradil prapor modrý s mariánskými hvězdami, adorující další odpornou totalitu, předcházející fašismus, nacismus i komunismus.

Co to znamená pro nás?

Populace v západních zemích se naprosto nebyla s to poučit z toho, co se dělo na východ od železné opony. Pravdivé informace o tamních poměrech před pádem komunistické totality považuje za lživou propagandu.

To znamená, že s tamními lidmi (a zejména jejich politickými zástupci, kteří jsou v tomto ještě daleko vyhraněnější), si jednak nejsme s to porozumět, jednak jsme z jejich strany permanentně ohrožováni novou totalitou, kterou by tamní většinová společnost radostně přijala s představou, že „právě tohle je to pravé ořechové“. Přitom ten pád do nové totality není jen záležitost blbosti a neinformovanosti. V řadě případů se jedná o zcela viditelný záměr, daný sympatiemi k té totalitě a ideologii, podobné těm, které doprovázely a zdůvodňovaly ty zmíněné minulé totality.

Z tohoto důvodu je také stále častěji atakována skupina států V4, protože to jsou státy, které si totalitou prošly a nestojí o to, aby se do něčeho podobného propadly v dohledné době, jen kvůli pitomosti a zlé vůli obyvatel a politiků na západ od bývalé železné opony.

Pochopitelně, i u nás se objevují snahy V4 nějakým způsobem torpédovat či zničit. V naprosté většině tyto snahy pocházejí od lidí, kteří jsou jednoznačně napojeni na onu novou totalitu (jejím velkým fandou je i Čína, protože maoismus pochází odtamtud), často napojeni na prototalitní organizace, působící nadnárodně. Pan Zdechovský (ač ho jinak nemusím) si zcela nedávno stěžoval na svém blogu) a pak to vyšlo i na Neviditelném Psovi, na to, jak je atakován různými prototalitními organizacemi a jednotlivci v souvislosti se svým angažováním se proti jednoznačně totalitní a zločinecké organizaci Barnevernet. Dokonce upozornil na existenci naprostých zrůd, které by něco podobného chtěly zavést i u nás.

Z těchto důvodů bychom měli být vůči západním zemím EU krajně obezřetní a velice dobře rozmýšlet, jaké jejich iniciativy a jiné aktivity podpoříme a jaké se naopak budeme pokoušet zdržovat a blokovat. Je třeba si uvědomit, že státy nemají žádné přátele, mají pouze a jenom společné (buď plně nebo zčásti) zájmy. A ty zájmy se mohou rychle měnit, takže stát, s nímž byla včera možná a smysluplná spolupráce, může být dnes naším úhlavním nepřítelem (a naopak). Z toho důvodu je třeba posuzovat vše izolovaně, s odfiltrováním se od historie, která je už dávno (třeba 24 hodin) pryč a pes po ní neštěkne.

Ruští a čínští švábi

Oblíbenou mantrou našich neokomunistů (neofašistů) z pražské kavárny a podobných prosti-, pardon, institucí, je označování demokratických politiků za ruské, či čínské „šváby“. Problém je, že tito naši politikové se ani k Rusku ani k té Číně nechovají nijak nad rámec toho, jak se k nim chovají politici západních zemí. U nás byl čínský president vítán s poctami, které daleko zaostávaly za hysterií v souvislosti s návštěvou presidenta USA. Ve Velké Británii ho vozili v královnině zlatém kočáře a nikomu z našich nectných kavárníků to nijak nevadilo.

Náš obchod s těmito státy hluboko zaostává za aktivitami, které vůči nim mají staré země EU. Naopak jsme za obecní (tj. EUrounijní) kretény, Pepky Vyskoče, kvůli tomu, že ještě držíme embargo, uvalené na Rusko, zatímco západní státy EU si s ničím takovým hlavu nijak nelámou.

Německá kancléřka organizuje Nord Stream II, který by měl učinit Německo velmi silně závislým na ruském zemním plynu a Rusku kromě této politické výhody přinést i cenné devizy.

Kdokoli viděl věrchušku EU provádět rituální tance, střídané s ožralým kymácením se, před sochou masového vraha Karla Marxe, dodanou totalitním čínským režimem, mohl sledovat přímo splynutí duší mezi ní a dárcem.

Představa, že by tito lidé hájili nějaké hodnoty typu svobody a demokracie, je po tomto zážitku (zprostředkovaném televizním i internetovým zpravodajstvím) naprosto absurdní. Naopak, pro tyto lidi je ideálem politického dialogu s opozicí (či s občany obecně) masakr na Náměstí Nebeského Klidu, který čínský režim zorganizoval v roce 1989 krátce před pádem evropských komunisticko-totalitních režimů.

Takže pokud by přišel do EU nějaký megaobr, tak by dupnutím na Brusel zašlápl velké množství čínských švábů (a zcela jistě i nějaké ruské) a pokud by dupl na Berlín, křupali by mu pod nohama především švábi ruští (přestože v těch vzniklých sračkách by jistě byly i zbytky nějakých švábů čínských). Dupat na Prahu by byla po této stránce naprostá ztráta času.

Třicet let staré události, které si v těchto dnech připomínáme, nám tedy umožnily se „vrátit na západ“, abychom ovšem vzápětí zjistili, že ten západ začal mezi tím vzývat naprosto stejné hodnoty jako režim, který se nám podařilo opustit. A můžeme konstatovat, že mezi populací postkomunistických zemí, které vnímají socialismus a ideologie, o něž se opírá, jako ryzí zlo, a západních zemí, které mají o socialismu naprosto naivní a růžové představy, zeje příkop neporozumění. A musíme si být jeho existence vědomi, jinak do něj spadneme a budeme ve stejných (či spíše ještě horších) sračkách jako před rokem 1989.

Píše Pergill na upergilla.blogspot.com

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 297 × | Prestiž Q1: 12,16

+23 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top