Štítky článku: •  

Střípky (254)

⚜ Ničení hospodářské soutěže (Petr Fryč) ⚜⚜ Socialistická EU (Luboš Zálom) ⚜⚜ Kdo je vlastně Andrej? Kdo je vlastně Greta? (Marian Kechlibar) ⚜

Ničení hospodářské soutěže

Za pár dnů to bude šest let, co jsem přišel o dobrou, dost velkou polygrafickou firmu.

Někteří si myslí, že do konkurzu se firma může dostat jenom vlastním přičiněním. Špatným hospodařením. Není tomu tak. Do konkurzu se, do té doby skvěle fungující a pomalu, ale stále rostoucí firma, může dostat z vůle byrokratů státní správy. Či spíš ze zvůle politiků a státních byrokratů. To je přesnější.

Už víc než pět let se pomalu a díky, opět zvůli státních byrokratů, mezi které počítám i soudce a laxnost politiků, snažím dosáhnout nějaké nápravy. Aby státní správa musela nahradit způsobené škody. Stejně jako já dopadla celá řada dalších podnikatelů. Mimochodem.

No a protože se zase prohrabávám veřejně dostupnými daty, tak jsem sem dal tabulku TopTen dotované, nekalé konkurence v polygrafickém průmyslu.

Tyto částky, v rozpětí 35 až téměř 140 milionů, z veřejných rozpočtů, potřebují SOUKROMÉ společnosti ke svému podnikání. Podle různých indicií jsem přesvědčen, že to nejsou částky zdaleka kompletní. Toto je pouze z evidence MF. Ale při nepropojenosti státní správy je pravděpodobné, že tyto firmy čerpaly mnohem víc. V celé řadě případů se dá mluvit o dotačních podvodech. Ale na důkazech sedí, jak žába na prameni, opět státní správa.

FirmaDotace
Celkem717 258 998 Kč
H.R.G Litomyšl 137 203 610 Kč
Tisk Grafico Opava 96 679 690 Kč
BOOM tisk Kolín 90 127 768 Kč
ASTRON Praha 81 270 642 Kč
TNM print Nové Město 80 315 027 Kč
POINT Brno 62 662 085 Kč
Tiskárna Polygraf Turnov 54 914 496 Kč
Tiskárna Helbich Brno 43 353 133 Kč
Unipress Turnov 35 700 522 Kč
Miloslav Kyjevský F.G.P. studio Olomouc 35 032 025 Kč

Petr FryčFCB


Socialistická EU

Koncem minulého roku hlasoval Evropský parlament o usnesení „O SPRAVEDLIVÉM ZDANĚNÍ v digitalizované a globalizované ekonomice.“ Samozřejmě v médiích o tom nebylo ani zmínky.

O co konkrétně šlo? Evropské unii leží, jak známo, daňová konkurence členských zemí již dlouho v žaludku. Text usnesení, který Evropský parlament přijal, je jedním z kroků k větší centralizaci daňového systému v EU. Podle usnesení „je třeba zabránit erozi daně a škodlivé konkurenci mezi zeměmi, která by mohla podkopat účinnost veškerých rozhodnutí přijatých v oblasti minimální úrovně zdanění.“

V jednom z bodů dále usnesení v podstatě konzervuje sociální stát jako jediný možný politicko-ekonomický systém v EU, čímž dává určitý signál, že pro jednotlivé členské země není přijatelná žádná cesta k daňové liberalizaci: „pokles [nominálních sazeb DZP PO o 32 % mezi lety 2000 a 2019] může mít důsledky pro udržitelnost sociálního státu v EU.“

Zajímat by nás měly též pozměňovací návrhy poslanců frakce Zelení/Evropská svobodná aliance, jimiž měl být do textu zanesen požadavek na minimální sazbu DZP PO v Evropské unii ve výši 20 % a vypuštěn bod, který zatím stále ještě, alespoň formálně, uznává daňovou konkurenci mezi členskými státy, je-li „spravedlivá a transparentní“.

Nevšímavost našich médií i našich politiků k takovýmto usnesením by nás měla varovat. Víme, jak eurosocialistická politická garnitura postupuje: nenápadnou salámovou metodou, krůček po krůčku, opatrně, v pohodlí takřka nepřekonatelné izolace od občanů. Až jednou, v určitý okamžik, se dostaneme do bodu, kdy nám bude sjednocení daňových systémů předloženo jako hotová věc, jako něco, k čemu se můžeme vyjádřit, ale nesmíme odmítnout, protože celá záležitost je v běhu už velmi dlouho.

Kdo z českých europoslanců hlasoval pro toto usnesení? Například známé firmy poslanci Polčák, Pospíšil, Niedermayer, Zdechovský nebo Pirát Peksa. Proti byli, sluší se dodat, například poslanci ODS.

Luboš Zálom · FCB


Kdo je vlastně Andrej? Kdo je vlastně Greta?

anonymous.jpg (11,957 kiB)
Anonymní nátlakové skupiny

Technická závada při aktualizaci softwaru, na kterém běží celosvětová síť Facebook, ukázala světu na hodinu, co mělo zůstat skryto: jména správců jednotlivých stránek, které si provozují politici, firmy či veřejně známé osobnosti. Zvědavci všeho druhu to ihned využili k pátrání.

V případě České republiky byl nejznámější potrefenou osobou Andrej Babiš, jehož tým raději stránku dočasně zneviditelnil, než se situace vyřeší. Na světové scéně pak Greta Thunberg, u níž se ukázalo, že příspěvky na její stránku vkládají dva účty: účet jejího otce a účet indického ekologického aktivisty.

Pro lidi, kteří považují Thunbergovou za mediální projekt svých ambiciózních rodičů, to bylo potvrzení dávno existujících podezření. Ona sama tvrdí, že přispívá pod účtem svého otce, protože vlastní účet na Facebooku mít nechce. Jak to skutečně je, se asi nedozvíme; ale dojem to dělá dost špatný.

Dočasné zobrazení jmen správců nás vede na zajímavou otázku: kolik transparentnosti ve Facebookové politice by bylo dobré mít?

Jisté je, že plošně smysl nemá. Spravovat stránky typu „Ajatolláhy v Íránu nechceme“ může být životu nebezpečné i tehdy, když bydlíte někde v Kanadě nebo v Dánsku. A kritici společenských poměrů to můžou mít dost obtížné i v Evropě, kde poslední dobou zákonů oklešťujících svobodu projevu přibývá. Těžko říci, co kdy který soud vyhodnotí jako trestné.

Naproti tomu bych považoval za férové, aby určitá transparentnost fungovala aspoň u stránek lidí kandidujících nebo už zastávajících veřejné funkce. Po politicích běžně chceme majetková přiznání a řada států světa shromažďuje informace o všech darech politickým stranám. Možná by bylo na místě chtít znát i složení mediálních týmů, které se starají o aktivitu kandidátů a stran na sociálních sítích.

Umím si představit i měkčí podobu takového režimu: stránka zatajující informace o svých administrátorech by mohla existovat i nadále, ale nebylo by jí povoleno přidávat nový materiál v určitém období před volbami, dejme tomu měsíc.

Ještě zajímavější by ovšem byla tato otázka u organizací, které čerpají jakékoliv dotace a příspěvky z veřejných peněz. Agrofert a Člověk v tísni se jistě navzájem nemají rády, ale tuto charakteristiku sdílejí obě, a dokonce i v podobné míře. Neměla by veřejnost i v jejich případě vědět, kdo za ně vlastně mluví na internetu?

Píše pan Marian Kechlibar pro prima.iprima.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 229 × | Prestiž Q1: 9,35

+15 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 2 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.
Přemek

Typické znaky života v uzavřeném a domněle známém světě jsou patrné u všech idealistických libertariánů, kteří nepochopili dvě věci: 1. není svobody bez odpovědnosti. 2. Kdo (se) neřídí, je řízen. Z uvedeného plyne, že podpora konkurence (bez přívlastků) je projevem nepochopení její destruktivní složky. Příkladů, kdu jeden konkurent má za cíl zničení všech svých konkurentů je až příliš a má své ekonomické i psychiatrické interpretace. Konkurence je proto přípustná pouze za podmínky, že je nedestruktivní. Tak to chodí ve sportu, a to i částečně ve sportu profesionálním, kde jsou respektována pravidla (řád). Další podmínkou přípustnosti konkurence je její propojení s kooperací lidí. Spolupráce totiž násobí své vnitřní synergické efekty férovou soutěží o nejlepší řešení za podmínky, že lidé mají lidskou, nikoli zvířecí, démonickou či zombie psychiku (tři poslední formy mají psychiatrické názvy). Pouze lidská psychika vede k prosperitě netušeného rozměru těm, kteří se sami uzavřeli ve světě destrukce, neřádu a neodpovědnosti.

Přemek

Dokud se u lidských bytostí projevují nelidské podoby psychiky, je nezbytné vůči nim uplatňovat to, co je pro lidské bytosti s lidskou psychikou zcela přitozené - mravní řád. Mravní řád pak je přirozenou součástí Ústavy jako společně a skutečnými lidmi dobrovolně přijatého řádu. Takoví lidé nepotřebují zákony, protože je mají vepsané uvnitř sebe a řídí se jimi implicitně. Pro představu, jsou přátelští, ohleduplní, féroví, spravedlní, vědomí, společenští, činorodí, nezištní, důstojní, odpovědní, kritické a systémové mysli. Takoví lidé jsou ideální řiditelé řídící společnost a její segmenty na principu bezelitní mírové spolupracující společnosti. Nelidská stvoření v lidské podobě jsou povinny dodržovat řád, jinak ztrácejí právo na existenci, protože ohrožují stabilitu a pozitivní vývoj společnosti. Zločiny páchají pouze bytosti s nelidskou psychikou, proto také zasluhují trest a slouží jako výstraha ostatním. Vám, libertariánům, doporučuji naši národně sociální ideu jako horizont, k němuž se jako lidé upínáme v důsledku své lidské psychiky. Nechcete nás následovat? Nikoho k ničemu nenutíme - pouze nabádáme k respektu k přirozenému mravnímu řádu.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top