Štítky článku: •  

Roger Scruton: krátká elegie

Britský konzervativní filozof zemřel ve věku 75 let.

26081335406_5c68a1a9da_c-676x492.jpg

Ctěný Rogere,
nebudu ti říkat „pane“. V tomto koutě světa si na šlechtické tituly moc nepotrpíme. Příliš často se jimi honosili cizí a nemilosrdní vladaři, páni, jejichž poddanými jsme nechtěli být. Vím, že tam, kde ses narodil, to je trochu jinak. Ale rozloučit bych se s tebou chtěl i tak, bez titulů.

Přišel jsi sem poprvé ještě v době, kdy tu vládla kolozubá mrcha jménem reálný socialismus. Přišel jsi nás poznat. Kolik intelektuálů z takzvaného velkého světa to o sobě může říct? Většina, pokud se sem vůbec obtěžovala dostavit, měla už předem jasnou představu o tom, co bychom měli a neměli dělat (a myslet si!) Ty ses přišel ptát a poznávat. Tak moc, že ses naučil mluvit i naším složitým jazykem.

Přátelství překonávající státní hranice nevznikají ve střední Evropě moc snadno. Na to jsme zažili až přespříliš dějinných průšvihů. Ale ve tvém případě vznikla. Měl jsi nás rád, nás, malý a trochu skeptický, někdy až cynický, ale přeci jen citlivý národ. Rozuměls nám a my jsme rozuměli tobě. Když ses u sebe doma začal dostávat do nemilosti, chápali jsme rychleji než tvoji spoluobčané, o co se vlastně jedná a před čím se Anglie má mít na pozoru.

Budeš mi scházet, Rogere Scrutone. Byl jsi svobodná a statečná duše. Snad nikoliv poslední svého druhu.

Píše pan Marian Kechlibar na Kechlibar.net


Pozn. red.:  Zde je několik jeho moudrých vět:

„Spisovatel, který říká, že pravda neexistuje, nebo že je relativní, si říká o to, abyste mu nevěřili. Tak mu nevěřte.“

„Na kráse záleží. Nejde o subjektivní věc, ale o obecnou lidskou potřebu. Pokud ji ignorujeme, nacházíme se na duchovní poušti.“

„Namísto staré víry v civilizaci založené na bohabojnosti, úsudku a historické loyalitě, věří mladá generace ve společnost, která je založena na rovnosti a inkluzi, ve které je jiný životní styl zločinem. Tento postoj jde ruku v ruce se silným opovrhováním životním stylem a kulturou jiných.“

„Dvě nejvlivnější poválečné ortodoxie – socialistická politika a moderní umění – mají jedno společné: obě jsou povýšenectvím, protiburžoasním povýšenectvím lidí, kteří jsou přesvědčeni, že mají právo diktovat v jejich vlastním zájmu obyčejným lidem..“

„Úkolem vlády není opravovat naši morálku, ale chránit naše svobody.“

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 174 × | Prestiž Q1: 8,70

+14 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top