Štítky článku: •  

Odbory se pletou. Stravenky zrušme

Ministerstvo financí chce nabídnout zaměstnavatelům, aby místo stravenek dávali zaměstnancům rovnou nezdaněné peníze. Samozřejmě v odpovídajícím množství, tedy v množství limitovaném.

Pokud by návrh prošel, zvýšila by se míra spotřebitelské volby. A to v konečném důsledku svědčí ekonomice jako celku, neboť každý člověk sám nejlépe ví, co s vlastními penězi dělat. Zda je utratit za jídlo v restauraci, či za něco jiného. Proti jsou však odbory, které dnes premiéra přesvědčovaly, aby se takzvaný stravenkový paušál nezaváděl.

Stávající systém stravenek ovšem vede k vážným tržním deformacím a nespravedlnostem. Návrh ministerstva financí je nepříznivou zprávu hlavně pro stravenkové firmy. Obecně by však jeho uvedení do praxe zásadní újmu nezpůsobilo, neboť podnikání těchto firem nepřináší z celospolečenského hlediska žádný výrazný užitek. Vlastně jenom zaplňují prostor uměle vytvořený příslušnou legislativní úpravou a ekonomika by se bez nich snadno obešla. Navíc by se omezily čtyři zásadní nespravedlnosti a tržní deformace, které stravenky způsobují.

Za prvé. Stravenkové firmy žijí v zásadě z provizí. Těch, jež získají od provozovatelů obchodů jako Billa, Albert, Coop či večerek a pochopitelně restaurací, které poukazy na jídlo přijímají. Provozovatelé restaurací a vedoucí obchodů totiž při směně stravenky za peníze neobdrží od stravenkové firmy celou cifernou hodnotu kuponu, nýbrž částku sníženou nejčastěji o pět až šest procent.

Mnoha restauracím a obchodům se ovšem i přesto vyplácí stravenky přijímat, neboť tak zvyšují vlastní obrat a ztráty mohou dohnat zvýšením cen. Existence cenných poukazů na jídlo tedy vytváří zbytečně pokřivující inflační tlak primárně v sektorech pohostinství a potravinářského maloobchodu.

Za druhé. Vyšší cenu v restauraci jsou často nuceni platit i ti, kteří stravenky od svých zaměstnavatelů „nefasují“. Těchto zaměstnanců je v Česku asi milion, zatímco na stravování zajištěné zaměstnavatelem — ať už ve formě stravenek nebo závodních jídelen — spoléhají přes tři miliony českých zaměstnanců. Na stravenky lze tedy hledět tak, že přesouvají bohatství od těch, kteří tento benefit nemají, k těm, kteří ano a rovněž, pochopitelně, ke stravenkovým firmám. Při přesunu bohatství od jedněch ke druhým stravenkovým firmám zkrátka něco z toho „zůstává za nehty“.

Za třetí. V praxi je velmi obtížné získat za stravenku zpět hotovost. To vede k neefektivní spotřebě neboli nákupu, který se děje pouze proto, aby se stravenka využila v plné výši. S nástupem elektronických stravenek sice tato nevýhoda odpadá, ale e-stravenky využívá jen zhruba každý desátý zaměstnanec fasující stravenky. A lze je uplatnit jen v části restaurací. Stále převažují podniky, kde člověk uspěje spíše se stravenkou papírovou.

Jestliže zastánci stravenek vyjadřují dojemnou péči o teplé jídlo ve strávníkově žaludku, které by tam prý bez stravenky nekončilo s takovou pravidelností, je možné vytáhnout podobný — a také podobně úsměvný a zavádějící — argument. Protože se lidé snaží využít stravenky v plné výši, konzumují nakonec více, než by museli, tudíž stravenky přispívají k rozvoji epidemie obezity v ČR.

Za čtvrté, z pohledu zaměstnavatele je sice výhodné, že díky stravenkám ušetří na odvodech na zdravotní a sociální pojištění, neboť zaměstnancům vyplácí nepeněžní stravné nepodléhající dani z příjmu. Na druhou stranu musí počítat s vyššími administrativními náklady, které provoz stravenek doprovázejí.

Řadový občan, který má benefit ve formě stravenek tedy na první pohled získává cosi velmi výhodně. Tato výhodnost však při druhém, třetím, prostě podrobnějším pohledu bere za své, neboť, jak známo, „žádný oběd není zadarmo“ a ani jídlo nepadá z nebes. Vyšší ceny v restauracích a obchodech či jistá nepraktičnost cenných poukazů jsou ale tak nenápadné „strašáky“, že se jimi málokdo zabývá. Navíc obrat několika stravenkovým firmám generuje dennodenní konzumace statisíců zaměstnanců. Při takovém poměru — jednotek vůči statisícům — se veškerá negativa poukazů na jídlo rozprostírají ve společnosti jako margarín na ranní chléb.

Stravenkové firmy v celém zašmodrchaném koloběhu vítězí na celé čáře: ze stravenek tyjí na plácku vykolíkovaném státní mašinerií. Přiznejme barvu za ně. Pokud příspěvky zaměstnavatele na stravenky nebudou ze zákona daňově uznatelným nákladem, velice pravděpodobně nebudou existovat ani stravenkové firmy. Je proto logické, že právě ony nejhlasitěji křičí, když vláda nyní přemýšlí, že systém stravenek pozmění. Byl by to dobrý krok. I když ideálním řešením prakticky pro všechny by bylo stravenky zrušit. Vlastně všechny by nás to obohatilo.

Píše pan Lukáš Kovanda na PListy


Pozn. red.: A chybí ještě jeden závažný faktor: stravenky svou povahou vytvářejí umělou, paralelní měnu (se všemi inflačními důsledky). Stravenkové firmy si ve své podstatě tisknou poukázky na reálné peníze. V podstatě by se to dalo trestně kvalifikovat jako penězokazectví.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 272 × | Prestiž Q1: 10,52

+19 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 7 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář
Axl

Ad to "penezokazectvi".
To podle me neni uplne presne.
Stravenkove firmy si ty stravenky netisknou jen tak.
Vytisknou a vydaji je az kdyz jim za ne nekdo zaplati.
Firma jim posle 1050Kc a oni firme daji stravenky za 1000Kc.
Stravenky nekdo pouzije v restauraci, restaurace si je u stravenkove firmy vymeni za penize.
A na konci roku platnost vsech stravenek skonci, jdou do sberu.
Takze pokud inflaci zvysuji, tak minimalne. Resp. pokud ji zvedly, tak na zacatku, kdy se ten system zavedl. Protoze tehdy opravdu vznikly nejake paralelni "penize" navic. Ale od te doby se jejich mnozstvi nezvysuje. Behem roku se nejake nove stravenky vydaji a na konci roku se vsechny nahazou do sberu.
Navic - CNB ciluje inflaci k nejake hodnote. Pokud ji v tom castecne pomahaj stravenky, tak muze polevit v jinych metodach zvysovani inflace. Pokud stravenky zrusime, CNB prida na snaze zvysit inflaci jinymi metodami.

To by pak slo tvrdit, ze penezokazectvim je i prodej listku na tramvaj a listku do kina :-)

Cili ano, Kovanda ma pravdu, ze to je nesystemove, ze to je byznys jen pro stravenkove firmy a ze pro lidi bude lepsi dostat hotove prachy.

Nicmene ne vsechna kritika ruseni stravenek je uplne mimo:

- ano, stat nam nema rikat, co mame se svymi penezi a se svym zivotem delat. To je pravda. Az lidi dostanou misto 1000Kc/mes ve stravenkach 1000 korun, tak si plno z nich za to koupi neco jineho, nez teple jidlo k obedu. Muze to mit negativni dopad na zdravi lidi, ale presto souhlasim s tim, ze to je vec kazdeho. Jen bohuzel v prostredi socialistickeho zdravotnictvi lecbu zaludecnich potizi techto lidi zaplatime my vsichni ostatni.

- nekdo nekde spocital, ze pokud stat da KAZDEMU navic odecitatelnou polozku 1000Kc/mes, ze stat prijde na danich rocne az o 30 miliard. Coz je podle me dobre, penize statu do rukou nepatri. Na druhou stranu - je na miste ocekavat, ze se stat bude snazit ty penize ziskat jinde a jinak. Ze nam o tech 30mld zvedne dane nekde jinde. Cili tim ta vyhoda nezdanene tisicovky zmizi, realne si nijak nepomuzeme :-(

Pavol

K tomu len drobná poznámka, pokiaľ si po zrušené straveniek plno ľudí kúpi namiesto obeda niečo iné (čo je IMHO chybný predpoklad), na zdravie populácie to bude mať skôr pozitívny, než negatívny dopad. Populácia sa v priemere prežiera a tým zhoršuje svoje priemerné zdravie. Menej jesť je v našej spoločnosti prospešné.

Axl

Tak to je samozrejme otazka - co ti lidi (zejmena working class) jedli pred tim? Koupili si v "lahudkach" vlasak, klobasu a 3 rohliky a k tomu pivo.

Obecne kdyz lidi (diky stravenkam) nepujdou na teply obed do hospody, tak budou na jidle vic setrit a koupi si nejaky "junk food".

Jako podle me OK, at si samozrejme kazdy ji jake sragory uzna za vhodne.
Ale pak at se i zrusi zdravotni pojisteni, protoze jim nechci platit lecbu vredu.

Pokud se tedy shodneme, ze kazdy ma o svem zivote a majetku (penezich) rozhodovat sam, tak ja jsem pro. Necht je zdravotni pojisteni komercni a dobrovolne. Necht pojistovny mohou nabizet X ruznych pojistnych programu. At mohou davat bonusy za zdravy zivotni styl a chozeni na preventivni prohlidky. A malusy za huleni, chlastani, zrani bucku, klobas a vlasaku, za praci v rizikovem prostredi (doly, ...), za provozovani rizikovych adrenalinovych sportu, atd...

PeTaX

Vaše přirovnání ukazují, že vůbec nechápete mechanismus stravenek.
Prodej lístků do kina a lístku do tramvaje je pouhým vydáním stvrzenky o provedení platby za konkrétní službu konkrétního dodavatele, pouhý paragon. A to i v případě předplatného.

Stravenky působí jinak; jsou nově vydanou bianco poukázkou na lepší (krytější) peníze. A jak správně (ale málo důrazně) zmiňuje Kovanda, inflačně působí tím, že tlačí producenty k dorovnání zisku (zdražení) bez odpovídajícího krytí produkcí. A zaplatí to krytějšími penězi právě ta menšina, která stravenky nedostává.

Mimochodem: obdobně funguje i bitcoin, který také nemá žádnou vnitřní hodnotu; náklady na těžbu jsou hrazeny reálnou měnou a kurz bitcoinu je opět vztažen k reálným penězům (i když jde o pouhý fiat).

A k poslednímu: cílování inflace je jedním z nástrojů okrádání drobných kapitalistů, zcela v duchu fašistoidní teorie lorda Keynese. Bez zajímavosti není, že presidentu Rooseveltovi se fašismus docela zamlouval a celý jeho New Deal se opírá o keynesiánství. Naštěstí mu tehdy ještě Ústavní soud některé zamýšlené prvky dovedl zakázat. Tím byl alespoň zbrzděn vznik deep state.

Dnešní (pravicoví) ekonomové se k cílování inflace staví stále odmítavěji, protože přenáší příliš ekonomické moci státu, brání širokému rozprostření kapitálu a investicím z úspor. V podstatě přenáší výkon ekonomiky jen na spotřebu, což je jen poslední zoufalý pokus oživit chřadnoucí ekonomiky (chřadnoucí pod přeregulovaností, dlužno dodat). Spotřeba jako tahoun znamená jen to, že ekonomika je pod vlivem dopingu, neprobíhají ozdravné procesy, kapitál je investován neefektivně a neprobíhá průběžná očista o malinvestice.

Vojtěch Běhunčík

Přesně. Také mne berou čerti když čtu oslavné titulky o rostoucí spotřebě:
---
Soukromá spotřeba bude letos tahounem české ekonomiky
https://faei.cz/soukroma-spotreba-bude-letos-tahounem-ceske-ekonomiky/
---
Češi jsou bohatší a více utrácí. Domácnosti jsou největším tahounem ekonomiky, říká Martin Slaný
https://www.televizeseznam.cz/video/komentar-ekonoma/martin-slany-ceskou-ekonomiku-tahne-spotreba-domacnosti-63983401
---
Hlavním tahounem české ekonomiky bude letos útrata domácností
https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2696669-hlavnim-tahounem-ceske-ekonomiky-bude-letos-utrata-domacnosti

Axl

To mi tedy přijde trochu mimo.

Koupím lístek do kina. A v kině ho vyměním za službu.
Koupím poukázku na jídlo a v hospodě ji vyměním za to jídlo.
Kde je rozdíl? V obou případech ten poukaz kupuju za peníze, v obou případech se tedy vzdám peněz, ale následně koupím službu, jako by to bylo za ty peníze.

A ignorujete můj argument o inflaci: tvrdím, že ČNB cíluje inflaci na 2%. Pokud vůbec stravenky inflačně působí (nepokládám za prokázané), tak po jejich zrušení pouze ČNB použije jiné nástroje ke dotlačení inflace k cílové hodně. Nijak si nepomůžete.
A nepodsouvejte mi (kritikou Keynese), že s tím cílováním souhlasím. Nesouhlasím. Jen tvrdím, že se zrušením stravenek neustane, jen se bude prosazovat jinými metodami.

A ty řeči o bitcoinu jsou už zcela mimo!
Čím je proboha kryta koruna?! Jakou má "vnitřní hodnotu". Ono ji nemá ani zlato. Natož koruna, bolívar, zimbabwský dolar, euro, ...
A když tvrdíte, že bitcoin je fiat, tak jste ZCELA mimo. Fiat v překladu znamená "budiž či staniž se". Tedy peníze s nuceným oběhem, peníze z rozhodnutí strany či vlády. Čili jak říkám: zcela mimo.

Vojtěch Běhunčík

Na co budou firmy lákat zaměstnance, když se jim z náborových inzerátů ztratí jeden možný benefit?
Co "nestravenkové" poukázky Sodexo Flexipass nebo Unišek?

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top