Štítky článku: •  

Na okraj XXIX. kongresu

MOTTO: Časopis Pavla Šafra na titulní stránce ozdobil portrét Petra Fialy s titulkem: „Lepší premiér. Petr Fiala chce porazit Babiše“. Že je Pavel Šafr psychicky nestabilní osoba a zaslepenec odtržený od reality, je veřejným tajemstvím. V sobotu proběhlý kongres ODS politického diletanta Fialu potvrdil v čele strany. Padla jen balkánská spojka Udženia, kterou nahradil bezpohlavní Stanjura. Kongres komentuje Bohumil Pečinka:

ODS: nechceme být ovce na porážce

Měl to být nejnudnější sjezd v historii všech politických stran, co sněmovaly po listopadu 1989. Petr Fiala měl být znovu zvolen předsedou ODS a delegáti měli odsouhlasit fakticky jeho kandidátku. V určitou chvíli však nadpoloviční většina delegátů řekla NE, a od té chvíle se kongres vyvíjí tak, že nikdo nemůže říct, jak skončí. (17:34 minut, sobota).

Petr Fiala byl opět zvolen na projev ve stylu zvolte mě, protože jsem vás kdysi zachránil. Když však měla být první místopředsedkyní v tajné volbě odsouhlasena jeho místopředsedkyně Sandra Udženija, udělali delegáti kongresu něco, co se nestalo za posledních třicet let v žádné straně — dali jí jen 42 procent hlasů, čímž jí poslali do předčasného politického důchodu. 58 procent neplatných hlasů je skutečná rarita v polistopadové historii. Není to jen neúspěch první místopředsedkyně, ale byla to výstraha celému establishmentu ODS, který uspořádal tento kongres jako jednodenní s tím, že všech sfoukne suchou cestou a bezbolestně si nechá obnovit svůj mandát.

Ve fialovském vedení nastal chaos a hledání nástupce na funkci 1. místopředsedy. Nakonec byl vybrán Fialův klon, Zbyněk Stanjura, který měl nominační projev, který by bylo možné připodobnit k žíznivému člověku, který polkne kus suchého chleba, leží na zemi a dusí se. Překvapivě jako velmi konformní se ukázal Alexander Vondra, který funkci odmítl, čímž si pravděpodobně zajistil zvolení normálním místopředsedou. Následně se na funkci sama nominovala dáma z Prahy 6, vystupující pod jménem Marie Kubíková a pecka přišla nakonec — starosta Řeporyj Pavel Novotný.

Na jeho projev se jde dívat z více úhlů. Z hlediska politické taktiky mohl být umírněnější. Na druhou stranu: když přišel k mikrofonu celá malá hala O2 arény ztichla, personál přestal obsluhovat a všichni čekali, co řekne. S malou nadsázkou: od doby Klause staršího a Topolánka ještě nikdo nebyl zvědavý na projev od člověka, který nosí modrého ptáka na klopě.

Jasně, Novotný je exhibicionista, šílenec, ale také inteligentní chlap, který nastavuje zrcadlo přikrčeným duším, které si myslí, že vrcholem politiky je, když se v zákulisí domluví moravskoslezský kraj s jihomoravským a zvolí člověka, o němž si něco myslí jen jeho rodina, a to ještě nic moc pěkného.

Když mluvil Novotný, bez ohledu na význam řeči, jako by mluvila třicet let stará ODS, kdy ještě šlo o to zvítězit a prosadit nějaké věci. Ne být jen na druhém místě a mít o procento víc než v předchozích volbách.

Kolegovi odvedle v tu chvíli přistála SMS tohoto znění? „Kdyby byl v sále aspoň kousek touhy po sebezáchově, tak zvolí nečekaně starostu Řeporyj.“

V tuto chvíli nevíme, jak kongres skončí. I kdyby nakonec byli zvoleni staronoví potentáti, už nikdy se nemůžou cítit ve svých vysezených funkcích tak dobře, jako včera. Něco se totiž stalo. Dovolím si to něco interpretovat slovy: většina delegátů řekla, že už nechtějí být ovce, které jdou na volební porážku. Pokud za rok a půl nastane, mělo by si už dnes hledat vedení ODS místo na nějaké vysokoškolské katedře.

P.S. 17:45 místopředsedou byl zvolen Zbyněk Stanjura, střízlivý potlesk a žádné velké nadšení. Volby místopředsedů pokračují.

Bohumil Pečinka · 18.1.2020 17:42

Vondra jako lídr, boj s býkem a pravicový žvást, aneb na okraj kongresu ODS

Ve volbách místopředsedů ODS (první a čtyři řadoví) šlo o všechno jiného než o volby místopředsedů. Ve skutečnosti to byly kulisy, za nimiž se odehrávaly skutečné pohyby uvnitř této strany. Stručně řečeno, byl to konflikt mezi starou a novou ODS, přestože to nikdo takto nereflektoval. A ti staří nemuseli být zrovna věkem staří a naopak.

Starou ODS na pódiu představovalo současné vedení ODS v čele se Zbyňkem Stanjurou a některými místopředsedy. Jde o slušné dělníky politiky, schopné řídit město nebo poslanecký klub. Jejich tragédií ovšem je doba, v nímž musí politicky fungovat. Je to éra, kterou definuje Andrej Babiš a jeho holdingové impérium, které prorůstá celým státem. Babiš to není Sobotka, Paroubek nebo Zeman.

Na rozdíl od nich je babišismus pomalým pokusem o systémovou deformaci celého demokratického systému. Když se proti němu postaví rozšafní strejcové s komunální zkušeností, nemůže to skončit dobře. Už to jejich potýkání s Babišem připomíná ovády, statečně útočící na býka, který se sem tam ožene ocasem a dál si spásá nová a nová teritoria.

Novou ODS tentokrát v 02 Aréně reprezentovali Alexander Vondra a překvapivě i Pavel Novotný. Problém ODS je tento. Na celostátní úrovni ODS se vžil podivný newspeak, kdy se rituálně opakují určité pravdy, které jsou formálně OK, ale jejich cílem není něco konkrétního sdělit voličům, ale deklarovat určité postoje. Tenhle žánr by se dal nazvat jako pravicový žvást.

Když ve svém druhém projevu mluvil Pavel Novotný nebo Alexandr Vondra, měli takový ohlas u delegátů, protože sdělovali buďto reálné pocity, nebo prezentovali reálné návrhy.

Mimochodem, Vondrův projev nebyl vůbec místopředsednický. Přesněji řečeno, takhle se nikdo neuchází o to být řadovým zástupcem šéfa jedné strany. Byl to alternativní předsednický projev, který měl místy premiérský rozměr. Nešlo o žádné katedrové traktování principů a myšlenek. Byl to život sám a konkrétní návrhy, které by člověk čekal od šéfa opozice. Právě proto měl největší a nejbouřlivější potlesk.

Pavel Novotný zase vnesl do původně formálního kongresu směs prostořekosti a otevřenosti. Síla těchto projevů je v tom, že přeháněním ukazujete nové cesty vývoje, které se ještě dnes mohou zdát nereálné, aby příště už mohou být akceptovány jako hlavní proud.

Jít na 29. kongres ODS bylo ještě včera jako jít na pohřeb někoho kdysi sympatického, kdo se ztratil ve světě vlastních slov a problémů.

Jít z 29. kongresu ODS znamená přesvědčení, že pacient ještě nezemřel a někteří pozůstalí kolem něj mají chuť se o jeho budoucnost poprat.

Bohumil Pečinka · 18.1.2020 19:41


Pozn. red.: Buď naprosto nic nepochopili, anebo (a to se mi zdá pravděpodobnější) je už ODS tak „jinde“, že to, co by požadovali její bývalí voliči, aby ji mohli znovu volit, už udělat nemůže. Proto ji nemůžeme pochopit, protože už nerozumíme řeči jejich kmene.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 204 × | Prestiž Q1: 3,36

+9 plus Známkuj článek minus –9

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 1 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář
Vojtěch Běhunčík

Jsem na rozpacích, zda mám dát palec dolů článku nebo palec nahoru redakční poznámce.

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top