Štítky článku: •  

Tři mýty o úspěchu „zachránců“

To, že „zachraňování“ Řecka selhalo na plné čáře, je dnes zřejmé každému co jen trochu objektivnímu člověku. Výsledky „zachraňování“ jsou neoddiskutovatelné — dvojnásobná nezaměstnanost, o polovinu vyšší veřejný dluh, průmyslová produkce na úrovni 70. let. Dovolím si říct, že stále více lidí je přesvědčeno, že toto všechno nemuselo být, kdyby Řecko zkrachovalo tehdy, kdy zkrachovat mělo — čili na jaře 2010 — a současně opustilo eurozónu. Po dvou letech by bylo z nejhoršího venku a dnes by skromně prosperovalo.

richard-sulik.jpg (10,588 kiB)
Richard Sulík. Snímek: TASR/B. Račko

Toto samozřejmě nemohou připustit „zachránci“. Nemohou si přiznat chybu, vždyť jak by vypadali před svými voliči. Stovky miliard eur vyhozených ven oknem. Kdo by je ještě volil? A tak si vymysleli chiméry o tom, že vlastně všechno je tak, jak mělo být, protože kdyby nebylo, bylo by mnohem horší. To je, samozřejmě, obyčejné strašení a zavádění a z hlediska faktů vypadají mýty o záchraně takto:


  1. Dnes je eurozóna mnohem více připravena na vystoupení Řecka. Toto není pravda. Bankovní unie naštěstí není funkční v plném rozsahu (jinak bychom museli ručit ještě i za vklady Řeků), Fiskální kompakt velké země ignorují (Francie a Itálie) a eurové ho neřeší vůbec, ale vůbec nic. Jediné, co uklidnilo finanční trhy, byla záruka ECB vykoupit všechny dluhopisy (ECB se přes program OMT stala takzvaným ručitelem poslední instance). Na tu však euroval potřebný nebyl.
  2. Ostatní státy jsou na dobré cestě. Ani toto tvrzení není pravdivé. Dluh Španělska stoupl ze 60 na 90 procent, dluh Portugalska z 85 na 135 procent, dluh Itálie ze 120 na 140 procent. Stoupl i dluh Francie a Belgie. Reformuje se minimálně, nezaměstnanost neklesá, nebo klesá jen minimálně, protože byla obludně vysoká (Španělsko). Finanční trhy jsou klidné jen proto, že mají v předcházejícím odstavci zmíněnou záruku ECB.
  3. „Neboť geopolitika“, respektive „nedá se všechno vidět jen přes čísla“. Tento argument používají většinou lidé, kteří číslům nerozumí. Ale zkusme se podívat na geopolitiku. Kdyby Řecko zkrachovalo tehdy, když zkrachovat mělo, bylo by po dvou letech z nejhoršího venku a dnes by díky laciné drachmě prosperovalo. Jenže taková oslabená země, jakou je Řecko dnes — po pěti letech „zachraňování“ a prakticky vyčerpaných možnostech nalévání dalších peněz (i v ostatních zemích eurozóny bývají volby), představuje (ještě v době konfliktu s Ruskem, který tehdy nebyl) mnohem větší geopolitické riziko.

Napsal europoslanec, pan Richard Sulík ze Slovenska

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 165 × | Prestiž Q1: 5,92

+3 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top