Štítky článku: •  

Ekonom Pikora, kandidátem do Rady ČT. A ohrožení demokracie?

ROZHOVOR Lidé z průmyslu jsou přesvědčení, že v Radě ČT by měli také zasedat ekonomové, kteří se na Českou televizi podívají i jinak než uměleckým nebo mediálním pohledem. Přeci jen je to instituce, která hospodaří se sedmimiliardovým rozpočtem.

Tím zdůvodňuje ekonom Vladimír Pikora, proč přijal nominaci na radního. Podivuje se nad tím, proč by zrušení koncesionářského poplatku a snížení počtu zaměstnanců na Kavčích horách mělo ohrozit demokracii, když Britové se stejných kroků v případě BBC neobávají. Proto si myslí, že jen mnoho lidem vyhovuje stávající situace a chtějí ji zachovat. Nejjednodušší je pak mluvit o ohrožení demokracie, protože to je líbivé heslo.

Přispěla k vašemu rozhodnutí kandidovat do Rady ČT sílící poptávka veřejnosti i poslanců po ekonomech, protože roste zájem, aby se rozkrylo, jak to je ve skutečnosti s hospodařením České televize? Nebo jste měl jinou motivaci?

Ano i ne. Nekandiduji do Rady ČT poprvé. Léta se na mě obracejí různé organizace, abych někam kandidoval. Dlouhodobě odmítám nabídky tlačící mě do politiky, protože chci zůstat nezávislým ekonomem. Třeba před jedenácti lety za mnou přišel Syndikát novinářů, abych je v Radě reprezentoval. Nikdy jsem nebyl členem žádné strany, a proto to mám těžší než straníci či bývalí straníci, kteří někam kandidují a potřebují podporu politiků. Já spoléhám jen na svou odbornost. A ta souvisí s vaší otázkou. Pochopitelně, když lidé na podzim viděli, jaký je problém se schválením výročních zpráv ve Sněmovně a že přicházejí zprávy o tom, jaké má ČT problémy s hospodařením, obrátili se na mě lidé z českého průmyslu s tím, zda bych instituci právě jako ekonom nepomohl. Nicméně opět to nebyli žádní politici. Lidé z průmyslu jsou přesvědčení, že v Radě by měli také zasedat ekonomové, kteří se na ČT podívají i jinak než uměleckým nebo mediálním pohledem. Přeci jen je to instituce, která hospodaří se sedmimiliardovým rozpočtem.

Nejen to. Už osm deset let hospodaří Česká televize se skrytým deficitem, protože se ztráta dotuje z fondu televizních prostředků, který byl vytvořen za předchozího vedení, a to v takové výši, aby hospodářský výsledek byl vždy nula. Generální ředitel ČT Petr Dvořák se už před časem k odčerpávání rezerv z tohoto fondu vyjádřil ve smyslu, že přesouvání prostředků z něj nemá s hospodařením televize nic společného, ani to prý nevypovídá o její finanční kondici a podle něho jde o pouze o „účetní kategorii“. Co byste k tomu řekl? Nedělá z veřejnosti hlupáky?

Já myslím, že k posouzení situace nemáme dost relevantních informací. Zveřejněné informace nejsou dost detailní. Myslím proto, že je třeba rozšířit pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu, který by mohl provádět kontrolu celého hospodaření veřejnoprávních médií. Myslím, že k tomu, abych vám mohl seriózně odpovědět, musím sedět v Radě a vidět pod pokličku. Nyní se nabízejí dva výklady. Buď je problém jen v časovém rozlišení položek, a pak je vše v pořádku. Nebo se vytvořily nějaké rezervy a ty jsou nyní rozpouštěny, aby se skryly ztráty, a nejsou tedy pravými rezervami, pak máme problém. Bez detailu k tomu víc říct nemohu. Jen pozoruji, že se řada lidí bojí, aby do Rady nepřišli ekonomové, a proto preferují neexaktní profese, což ve mně vzbuzuje obavy. Lidé, kteří mě navrhují, si myslí, že Rada potřebuje hlavně ekonomy a právníky. S tím plně souhlasím, a proto kandiduji.

Z podobného soudku jsou i vyjádření zastánců stávajících pořádků na Kavčích horách, kteří prohlašují, že by do Rady ČT neměli kandidovat lidé, kteří s Českou televizí a jejím dnešním fungováním nesouhlasí. Vzhledem k tomu, že jde o kontrolní orgán, neměli by být upřednostněni kandidáti s kritickým pohledem? Nebo si Česká televize zaslouží „klid na práci“ a takové radní, kteří ji budou hájit do roztrhání těla?

Myslím, že není důležité, co kdo říká, ale co říká zákon. A ten praví: „Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.“ Jestliže tedy ve společnosti zaznívají kritické názorové proudy a jestli jich je dostatečné množství, měly by být tyto hlasy nějakým způsobem odraženy i ve volbě členů Rady. To mi přijde demokratické. Zákon dále říká, že Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do výroby a vysílání televizních pořadů. Strach z kritiky programu proto není namístě. Naopak lidé by měli chápat kritiku jako prostor ke zlepšení, a nikoli jako ohrožení demokracie. Kritika je součástí demokracie.

Herečka Aňa Geislerová v souvislosti s volbou radních a možností, že by byli zvoleni ti „nevhodní“, pohrozila: „Už jednou jsme před Českou televizí demonstrovali, bude-li třeba, vrátíme se.“ Blížíme se stavu, že místo poslanců budou o členech Rady ČT rozhodovat demonstranti na Kavčích horách?

Já doufám, že žijeme v demokracii. Tudíž pokud někdo chce proti něčemu demonstrovat a splní zákonný rámec demonstrace, nechť tak učiní. Nikdo by mu neměl bránit. To je podle mě demokracie. Současně dál platí, že je to Poslanecká sněmovna, nikoliv demonstranti, kdo radní volí.

Přestože od České televize očekáváme, že nás bude objektivně informovat, kritici jí vyčítají, že místo toho „vytváří realitu“, která je na hony vzdálená od reality, v níž žije většina veřejnosti, což ostatně ukazují každé volby u nás i v zahraničí. Jak z tohoto pohledu hodnotíte zpravodajství České televize vy?

Jsem ekonom, jsem zvyklý pracovat s čísly, ne s dojmy. Tady chcete hodnotit vysílání subjektivně. To je složité. To bych musel sedět u obrazovky celý den, což je nejen nereálné, ale navíc pořád by to bylo subjektivní. Na to je třeba mít mediální analýzy. Teprve ty podají exaktní verdikt. Podle nich by se měla Rada řídit.

Hudebník Ondřej Hejma, který se médiím dlouhodobě věnuje, prohlásil v internetové televizi XTV, že ČT je zaujatá a fandí TOPce, že to je dané její politickou orientací, že to je bruselská televize, bruselská linie je naše státní linie a ČT ji drží. Je podle vás takové nastavení v pořádku a je zapotřebí líčit divákům Evropskou unii jen v růžových barvách?

Jestli je pravda, že ČT někomu straní, nebo názor jiného potlačuje, se říká dlouho. To ale nezjistíte jinak než tím, že použijete nějakou odbornou metodiku, abyste zjistil, jak je to ve skutečnosti. Pokud se do Rady dostanu, budu se ptát, jaké jsou k dispozici nezávislé analýzy, podle jaké metodiky, kdo je dělal, jak často, s jakými závěry, popřípadě jaká se udělala opatření, pokud se zjistilo, že vysílání České televize nestranné není. Jak se ta opatření projevila v praxi a k jaké změně vedla.

Předseda Rady ČT Jan Bednář konstatoval, že Česká televize dosáhla v minulém roce téměř třicetiprocentní (29,99) sledovanosti a vyvozuje z toho, že definitivně předhonila svého hlavního konkurenta, televizi Nova, která si dlouho držela v tomto směru svůj primát. Dal byste mu za pravdu, že v záplavě kritiky České televize a ve vlně negativních zpráv zcela zapadá ta skutečnost, že Česká televize prožívá velmi úspěšné období, když má tak vysokou sledovanost, de facto popularitu v naší společnosti?

Je velkou otázkou, jak hodnotit úspěšnost veřejnoprávní televize. Klasickým ukazatelem televize je sledovanost, ale to platí hlavně u komerční televize. U veřejnoprávní televize toto není až tak důležité. Veřejnoprávní televize nevznikla kvůli tomu, aby vzala sledovanost komerčním televizím. Veřejnoprávní televize by se měla zaměřit hlavně na to, co soukromá televize nikdy nenabídne, a to je krom vysílání pro různé například náboženské či etnické skupiny i vyváženost. Soukromá televize může za někoho jasně kopat. To ostatně vidíme u mnoha médií doma i ve světě. Veřejnoprávní televize je ale jiná v tom, že za nikoho nekope, nebo by alespoň neměla. Jinými slovy, jsem rád, že má ČT vysokou sledovanost, ale není to pro mě klíčové. Na druhou stranu, kdyby měla televize nulovou sledovanost, tak je to taky špatně. Nebyla by potom třeba. Jinými slovy, veřejnoprávní televize potřebuje sledovanost, ale nemusí být nejvyšší, není to soutěž.

Lze souhlasit s generálním ředitelem ČT Petrem Dvořákem, když odmítá zveřejnit platy moderátorů s odůvodněním, že česká společnost není ještě na tuto situaci připravena?

Jestliže je společnost připravená na to, aby znala platy ministrů, poslanců a také členů Rady ČT, nevidím důvod, proč by veřejnost neměla znát platy v ČT. Nejsem zastáncem nějakého lustrování. Nemyslím si, že musíme znát příjem každého jednotlivce, ale průměrný plat v dané profesi, pozici, by mohl být zveřejněn. To je právě rozdíl mezi veřejnoprávní a soukromou televizí, která žije ze svých peněz. Kdyby televize nežila z poplatků, které mají formu daně, bylo by nehorázné chtít zveřejňovat platy, ale když televize žije z našich peněz, měla by mít veřejnost taky možnost kontrolovat, jak jsou její peníze využity.

Ve světě se mluví o nutnosti změnit financování veřejnoprávních médií. Týká se to i britské veřejnoprávní BBC, k níž Česká televize svého času vzhlížela. Premiér Boris Johnson dokonce zvažuje zrušení televizního poplatku, který by měl být dobrovolný. U nás se často objevuje návrh, že by televizi bylo možné platit ze státního rozpočtu a koncesionářský poplatek by byl zrušen, protože se jedná jen o další daň. Myslíte si, že by změnou financování mohla veřejnoprávní média přijít o svou nezávislost, jak také zaznívá?

Obecně existují dva modely financování veřejnoprávní televize: z poplatku, nebo z daní. Pro diváka to vyjde nastejno. Je ovšem pravdou, že je poplatek v mnoha zemích postupně opouštěn, protože s příchodem internetu klesá počet televizorů, z nichž se daň platí. Časem budou asi další země přecházet na financování z daní. Pokud by to neudělaly, musely by výrazně zvýšit poplatky. Je to prostě nový trend, a nikoli postrach demokracie. Ve Finsku byl například v roce 2013 poplatek nahrazen zvláštní daní na veřejné vysílání. Daně využívá k financování třeba i Belgie či Estonsko. Tedy žádné diktatury, ale demokratické země.

Poplatky jsou naopak běžné na Balkáně. Zastánci daní argumentují tím, že tento způsob placení veřejnoprávních médií je pro občana jednodušší, komfortnější a samotný výběr je levnější. Říkají, že by veřejnoprávní média měla z rozpočtu zaručené určité procento. Tím by v čase rostl jejich příjem. Někdo místo podílu na státním rozpočtu navrhuje podíl na HDP. Možností je řada a je to na diskusi a rozhodně nemám problém používat model, jako má Finsko. Pokud bude systém nastaven tak, že příjmy ČT nebude moci vláda dle aktuální nálady jednoduše měnit, není se třeba bát nějakého politického tlaku.

Argument, že změnou financování bude ohrožena svoboda, chápu. Ptal bych se Finů na jejich zkušenost. Ale pochybuji, že by mi řekli, že přišli o svobodnou televizi. Kdyby tomu tak bylo, tak by asi tento model opustili. Navíc soudci a policisté jsou také placeni z daní. Pokud by byla nezávislost daná poplatkem, měli bychom policii taky platit z poplatku — a neděláme to. V každém případě nemyslím si, že má televize dnes největší problém s tím, zda bude placená poplatkem či z rozpočtu. Toto je podle mě zástupné téma, ze kterého dělají mnozí lidé falešného strašáka, aby připoutali pozornost médií. Opakuji, že nekandiduji poprvé. Mohu proto prohlásit, že ještě nikdy nebyl kolem volby radních takový humbuk jako dnes.

Česká televize má nyní šest programů a téměř tři tisíce zaměstnanců, podobně jako BBC. Má šest programů a k tomu třítisícová veřejnoprávní armáda zaměstnanců smysl, když máme širokou nabídku soukromých televizí?

Jak říkáte, Česká televize má nyní šest programů a téměř tři tisíce zaměstnanců. Je to moloch, podobně jako BBC. U BBC přitom britští politici tvrdí, že je zbytečně velká a potřebuje zmenšit a snížit výdaje. U ČT to je stejné. Jestli se Britové nebojí zrušit poplatek a snížit počet zaměstnanců a snížit výdaje, protože to neohrozí demokracii, proč bychom se toho měli bát my? Mám pocit, že jen mnoho lidem vyhovuje stávající situace a chtějí ji zachovat. Nejjednodušší je pak mluvit o ohrožení demokracie, protože to je líbivé heslo.

Uvádí pan Vladimír Pikora pro PListy

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 226 × | Prestiž Q1: 11,58

+22 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top