Štítky článku: •  

Boj o Českou televizi — boj o zlaté tele

…aneb Logická otázka, která musí zaznít

Letos v zimě to bude dvacet let, co proběhla slavná televizní stávka, chcete-li krize v České televizi. Člověk, který pečlivě sleduje společenské dění, musí nabývat nezvratného dojmu, že je po dvaceti letech našlápnuto na takové malé televizně-krizové repete. Zatímco tehdy byl ale jablkem sváru post generálního ředitele, dnes je středem mediální vřavy volba členů Rady ČT — pouhých šesti členů z patnácti. Přitom vzhledem k reálným kompetencím, které Rada má, bychom si možná vyhrocené diskuse mohli ušetřit. Jenže to by Česká televize nesměla být některými považována za zlaté tele, na které se nesahá. Za jejich zlaté tele, abychom byli úplně přesní…

Televizní krize před dvaceti lety měla přinejmenším dva důsledky. První byl, že se vyhloubily příkopy mezi televizí a některými politiky, kterým to potom uměla televize ve svých pořadech náležitě spočítat — což v řadě případů umí a dělá dodnes. No a mezi jinými politiky a televizí se naopak příkopy krásně zahladily a nastala až neuvěřitelná symbióza, která rovněž trvá. Druhý důsledek pak byl, že se z ČT stal jakýsi stát ve státě. Nedotknutelná instituce, jejíž práce se z principu nekritizuje a nepochybuje se o ní. Ale na kterou zároveň musí všichni, ať už spokojeni jsou, nebo nejsou, povinně ze zákona platit.

Oba dva důsledky pak vedly k tomu, že se Česká televize proměnila v jakýsi VIP klub stále těch samých intelektuálů, komentátorů a (bývalých) politiků, kteří jsou na obrazovce ČT, lidově řečeno, pečení vaření, aniž by se tam kdy dočkali názorového oponenta. Televizi pak de facto nevnímají jako médium veřejné služby, ale jako svoje médium. Jako médium, jímž šíří mezi veřejnost nikoli informace, ale svůj názor a své postoje. Ty jediné správné postoje. Do značné míry by se dalo říci, že ČT pro tyto lidi vlastně plní roli jakési afirmativní terapeutické skupiny, kde se tito lidé mohou navzájem přesvědčovat v názoru, že ten jejich pohled je jediný správný. Nejde o to, servírovat fakta, a samotný názor už nechat na divácích. Naopak! Cílem je totiž právě názor sám o sobě.

Problém ovšem tkví v tom, že jde o názor, který u větší částí společnosti nerezonuje. To ostatně ukazují téměř každé volby a dění, ať už u nás, nebo v zahraničí. Ukázal to brexit, proti kterému vedla Česká televize svatou válku od začátku až do konce, či přesněji do minulého pátku. Ukázalo to zvolení Donalda Trumpa, ač proti němu (a pro Hillary) bojovala televize tak vehementně, jako by snad měla možnost volbu amerického prezidenta ovlivnit. Ukázalo to drtivé vítězství Borise Johnsona — ačkoli ČT celkem nepokrytě fandila Jeremy Corbynovi (což je přinejmenším zvláštní s ohledem na to, že jde o levicového extremistu se sklony k antisemitismu). Ukazuje to odmítavý přístup Čechů k neřízené masové migraci, ale i skeptický postoj k EU či k zavedení společné měny. O co více dává Česko i okolní svět najevo, že tyto názory nepreferuje, o to více a silněji je třeba držet „televizní lajnu“.

A právě proto je i z volby pouhých šesti radních z patnácti takové haló. Proto se z této volby dělá div ne mýtický souboj dobra se zlem nebo — jak je dnes módní — Východu se Západem. Proto se pod drobnohled dostávají politické názory kandidátů — tu na budoucnost EU, tu na euro nebo na domácí politiku — přestože politické názory kandidátů nejsou vůbec relevantní vzhledem k tomu, že Rada ČT je ze zákona jen kontrolním orgánem veřejnosti bez možnosti jakkoli zasahovat do obsahu vysílání.

Jestliže někteří lidé považují Českou televizi za „svou“, pak logicky musí být jejich i Rada. Nikdo, kdo nesdílí jejich názor, v té Radě nemá co dělat. A tak Rada sice má ze zákona reprezentovat veřejnost, ale nesmí v ní zasednout například moderátor, který bude dělat rozhovory s prezidentem — byť toho prezidenta volilo přes 50 % voličů. Nesmí v ní zasednout dáma, která se coby ekonomka skepticky staví k euru — byť zavedení společné měny odmítají i více jak dvě třetiny veřejnosti. Takový je pohled těch, kteří si veřejnoprávní médium zprivatizovali pro sebe a své názory.

S tím se ale nutně dere na povrch jedna zásadní otázka, kterou časem bude někdo nucen nejen vyslovit, ale především zcela vážně zodpovědět: Pokud si ČT a někteří intelektuálové a politici zakládají na tom, že je televize názorově odtržena od většiny veřejnosti, není už tím pádem nejvyšší čas, odtrhnout ji od veřejnosti také finančně…? Službu by přece měl platit ten, kdo je s kvalitou dané služby spokojen. A nikoli ten, jehož názory jsou pro samozvané „vlastníky“ České televize nepřijatelné!

Uvádí paní Karolina Stonjeková na prima.iprima.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 217 × | Prestiž Q2: 12,90

+28 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 3 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.
Bohumír

Od Listopadu nejde o nic jiného než o souboj mezi svobodou a totalitou, který trvá dosud. Totalita, postkomunistické papalášství a oligarchie dostávají v současnosti navrch.
Česká televize usiluje o vyrovnané vysílání pro všechny skupiny občanů. Všichni nadávají na její nevyváženost, což je nejlepším dokladem, že její vysílání je vysoce vyvážené. Máme zde nejkvalitnější zprávy, komentáře z nejrůznějších stran, se kterými často nesouhlasíme. Važme si svobodné ČT, která díky televizním poplatkům si udržuje svobodu vůči vládnoucí straně.
Prvním významným střetem úsilím o demokracii s úsilím po totalitě byla vzpomínaná telvizní krize před dvaceti léty, kdy nedemokratické síly dosalily do vedení pseudoodborníky Hodače a Bobošíkovou. Nyní nabývá tento souboj opět na obrátkách.
A kdo zdvihá hlas proti České televizi? Především komunisti, okamurovci a babišovci spolu se Zemanem a Babišem. Takřka denně dostávám od nich protestní maily proti ČT!
A já čtenářům kladu otázku: Pokud odejmete ČT koncesionářské poplatky, peníze z reklam nebudou stačit na šíři programů, které dnes provozuje. Opravdu chcete, aby veřejnoprávní ČT byla závislá na státním rozpočtu a na politicích vládnoucí strany?

Starej Blbec Z Vesnice

No to jste sesmolil ale příšerný blábol. To vy sám, nebo vám někdo napovídal? ČT je čistá propagandistická žumpa a hlásná trouba Evropskovo sajuza.

Borsuk

Nejsem a nikdy jsem nebyl volič ani příznivec komunistů ale je zajímavé, jak se proti nim vymezují lidé, kteří jsou v podstatě ještě více vlevo než dnešní KSČM. Euromarxisti, Piráti atd...Ale ono to tak bylo asi vždy, že si různé levicové frakce šly po krku. Viz historie VKSb (komunisti v SSSR) nebo nedávno tady uveřejněný seriál o střetech NSDAP s NKP.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top