Štítky článku: •  

Až do hořkého konce (1)

Mé dřívější líčení švédské skutečnosti zde na NP byly pokusy o jakési možno-li objektivní zachycení pozitivních i negativních stránek Švédska.

Čas oponou trhnul a už je nutno napsat, která stránka dnes čím dále více převažuje. A řeknu hned na začátku, že to není ta pozitivní. Tak se laskavý čtenáři připrav na čtení, z něhož je cítit pesimismus a šílenství. Ušetři si nadávky a odsuzování typu „odrodilec, který nebude nikde spokojen“, protože to není pravda. Ber to prostě jako popis neuvěřitelné skutečnosti, která má varovat ostatní před stejným osudem.

Říkám: Takhle už to přece dál nejde! Ale co se tedy stane, když už to dál nejde? No právě že nic. Nějakým záhadným způsobem se ten švédský svět plouží dál, v celé své zoufalosti, ubohosti a právním i morálním rozpadu. Přibližně každý pátý občan si rve vlasy, ale to zoufalství je dost lokálního rázu, podle blízkosti no-go zón, frekvence přepadání a hořících aut či krákorání muezina, a podle zájmu o současné dění. Přes nezvládnuté problémy pokračuje přijímání cca 120 000 muslimských migrantů ročně.

Švédsko krachuje, ekonomicky, sociálně a bezpečnostně

Mnohé z úchylek, které se dnes dějí ve Švédsku, jsem nezažil ani během svého dospívání v komunistickém Československu. Například netajenou starost o osud ubohých zločinců — současně s přísným postihem jejich obětí, např. pokud se odváží bránit svůj život nebo majetek.

Nebo pronásledování učitelů, kteří si chtějí zjednat pořádek ve třídě, aby se vůbec dalo vyučovat. Nepamatuji, že by některý soudruh propagoval, že si žáci ve třídě smějí dělat, co se jim zlíbí. Ve Švédsku sotva existuje třída, ve které by byl klid a vládla disciplina, jaká byla v každé hodině na mém gymnasiu. Pokud vznikl problém se žákem, měl učitel vždy podporu jak ředitele, tak rodičů. Naprosto nevídané v dnešním Švédsku! Zde se bordel a anarchie ve třídě považuje za normální stav. Proto ten stav přetrvává už nejméně nějakých 30 let.

Švédsko lze použít jako ilustraci dnešní tragické skutečnosti v Evropě, ne jako vzor, ale jako extrémně odstrašující příklad. Příklad vývoje, který by žádný rozumný občan ve své zemi nechtěl zažít.

Jen krásná příroda zůstává, díky regenerační schopnosti přežívá lidské zásahy, více méně nedotčena politikou ničící lidskou společnost. Snad je to do jisté míry odtrženost od zdravé přírody, co je jednou z příčin společenského úpadku. I když je do té přírody všude blízko, neznamená to, že si společnost ze zdravě fungující přírody vzala příklad a chce se také tak chovat.

Když jsem do Švédska přišel koncem let šedesátých, byl jsem při návštěvách podniků i úřadů ohromen moderním prostředím, novým zařízením, inovacemi a údržbou. Bylo viditelné, jaké obrovské zdroje a rezervy tato země má ve srovnání s těmi za železnou oponou. Od té doby se socialistům podařilo rezervy rozházet na ideologické cíle, především pozvaným parazitům, došlo i na penzijní fondy a nově dochází na kapitál ve fondech pro pojištění v nezaměstnanosti, na který se stát vrhá ve své nenasytné honbě za konfiskací peněz občanů.

Vládnoucí vrstva se snaží všemi deseti vyniknout jako výlupek všeho dobrého, nazývá sama sebe „humanitární velmocí“. Vláda neváhá zpronevěřovat daně občanů na podporu řady režimů, z velké části levicových diktatur i teroristických organizací, přijímá největší počet migrantů na obyvatele a migranty neskutečně zvýhodňuje, kritiky pronásleduje a je až patologicky citlivá na svůj obrázek ve světě. Ti, kdo rozšiřují kritickou pravdu doma i za hranicemi, jsou okamžitě pod lupou této „demokratické“ vlády. Uvnitř země je kontrola disidentů ovšem mnohem snadnější a ve spolupráci s „deep state“ úřadů a institucí je též prováděna. Totalitní rysy jsou nápadně podobné vládě jedné strany v bolševické době Československa. Rozdíl je mimo jiné v tom, že si tento režim většina Švédů volí ve svobodných volbách zcela dobrovolně.

Jistá pravda je v tvrzení, že každá politická strana má svoje tvrdé jádro sestávající z voličů, kteří nikdy nebudou volit jinou partaj než „tu svou“. U sociálních demokratů (S) — jako bývalé státotvorné strany — prý je tohle jádro okolo 20 % sympatizantů, a tam jsme v současné době. Vzhledem k tragice a prohnilosti řízení země je každý pátý hlas stále ještě příliš, ale z historického hlediska je pro (S) situace kritická, tak mizerně na tom ještě nebyli. Že můžou i tak vládnout, je zaviněno zrádnou podporou bývalých opozičních měšťanských stran a pravděpodobně i aktivismem jejich sympatizantů při sčítání volebních hlasů, tedy volebním podvodem, kdy Švédští demokraté (SD) byli hlavním terčem sabotáží a nebezpečím pro levicová „humanistická srdíčka“.

Příliš dlouhou dobu mělo Švédsko úspěch se svou stavbou Potěmkinových vesnic, bylo obdivováno a kladeno jako úspěšný příklad „třetí cesty“, kompromisu mezi kapitalismem a socialismem ve stavbě společnosti.

V posledních letech se vývoj vyhranil, hlavně kvůli přílivu migrantů, takže se dosud skrytá pravda dostává na povrch, a s ní i lež. Je třeba s konečnou platností pohřbít mýtus o úspěchu švédské cesty a konstatovat, že vedla do pekel. Výsledkem je nekompetence, korupce, nepotismus, bezohledná mocichtivost, otrocké posluhování politické korektnosti, kolosální zpronevěření daní občanů, právní nejistota, nefungující instituce jako škola či policie, odstraněná odpovědnost úředníků za jejich rozhodnutí, vedoucí k libovůli, úpadek morálky. Tento stav se týká především veřejné správy, státu, krajů (Landsting) a měst (komuny), v privátním sektoru je to zatím o poznání lepší.

Skončil čas, kdy — jak se zpívá ve švédské hymně — „tvé ctěné jméno letělo kolem světa“. Kdo chce dnes vidět skutečnost, musí být zděšen.

Ve svých dřívějších příspěvcích v NP na švédské téma jsem kladl důraz na pozitivní stránky země. Pod tíhou skutečnosti dnes pozitivní postoj není možný. V černých chvílích se mi to jeví tak, že ten, kdo byl před lety modrooký, snad trochu naivní, ale dobromyslný děda, je z dnešního pohledu omezený blb, který se celý život nechal indoktrinovat socialistickou kolektivistickou ideologií, podporoval ji a dnes podporuje islamizaci země, přijímání parazitů a socialismus přes všechno svinstvo, které natropil. Stále ještě se dobrá polovina Švédů dívá na situaci za dlouhá léta navyklým naivním pohledem — stát chce jen naše dobro, musíme ukazovat dobro ve vztahu ke všem lidem, být obětaví, neprotestovat…

Převažují tu „spravedlivé“ ženy ze střední třídy, vyznávající evangelium Gréty Thunberg nutící nás stydět se za jídlo, které jíme, za plastové tašky, do kterých nakupujeme, za šaty, letecké zájezdy a používání auta.

Tato „spravedlivá“ sekta je stejně silně přesvědčená o své oprávněnosti, jako je nenávistná vůči oponentům. Jejich chování připomíná spíše středověké čarodějnické procesy než hnutí dobrotivých.

Nepocházejí ani z bohatých elit, ani z chudobnějších vrstev dělnických.

Pocházejí z velké části ze střední třídy financované z daní. Nechají se živit z daní produktivně pracujících, aby nás takto mohli terorizovat, kontrolovat a poučovat o správnosti svého pohledu. Jim nestačí, že jejich živitelé pracují, slušně se chovají, vychovávají své děti a obdělávají své zahrádky, sedí v ranních frontách na cestě do práce a šetří na dovolenou jednou za rok.

Ne, oni pro nás mají seznam věcí, za které nás nutí cítit ponižující stud, výčitky, v jejichž všudypřítomném stínu žijeme a které nám berou radost ze života. Převládá klimatický stud, vymyšlený výplod podvodné manipulace.

Výrok zámožné pubertální dcerky Gréty Thunbergové „Ukradli jste mi mé dětství“ může být nejbizarnějším výrokem století. Ta snad nikdy nedospěje natolik, aby své „Styďte se!“ vztáhla na sebe samotnou.

Jak napsal jistý diskutér na alternativní stránce — když sním něco špatného, nepotřebuji na zvrácení ani medicinu, ani si strkat prsty do krku, stačí se denně informovat o dění v zemi a o výrocích politiků. Informace o skutečnosti lze dnes dostat jen z alternativních zdrojů přes internet, naprosto ne od tradičních medií. Je to jako kdysi rozdíl mezi Rudým právem a Svobodnou Evropou.

Pokračování příště.

Píše z multikulturního Švédska pan Jaro Pleva na NP

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 346 × | Prestiž Q1: 14,26

+30 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top