Štítky článku: •  

Německo: AfD je „nepřijatelná“

V EU se šíří jev „nepřijatelnosti“ výsledků voleb jako mor. Novinkou je „zneplatnění“ výsledků tajných voleb v zemském parlamentu Durynska a úspěch strany Sinn Fein v Irsku.

Thomas Kemmerich vydržel ve funkci premiéra spolkové země Durynsko jen jeden den. Rezignoval po tlaku médií, politiků i mnoha běžných Němců, kterým vadilo, že byl zvolen nejen hlasy křesťanských a svobodných demokratů, ale také zástupců protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD).

Připomeňme si, že loňské volby vyhrála postkomunistická levice Die Linke. Zemské volby ve východoněmeckém Durynsku poprvé vyhrála strana Levice se ziskem 31 procent hlasů. Druhá skončila výrazně posílená protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 23,4 procenta a až třetí křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové, kteří si s 21,8 procenta značně pohoršili.

K tomu lze jen dodat takový „detail“. Zatímco podpora ze strany AfD vadí, podpora od postkomunistů v jiných zemských sněmech nevadí.

Dlouhou dobu se „nepřijatelnou“ stranou „pyšnila“ pouze Francie. Tamní Národní fronta byla vždy ze strany ostatních politických stran označována za naprosto nepřijatelnou a to i nyní v období, kdy pod současnou předsedkyní Marine Le Penovou změnila název na Národní sdružení. Současný prezident Emmanuel Macron vyhrál i díky tomu, že proti němu kandidovala právě Marine Le Penová a získal tak i hlasy voličů, kteří volili „menší zlo“. Macron v současnosti čelí mimořádné nepopularitě, rebelii žlutých vest a mohutným stávkám proti penzijní reformě.

Velmi „nepřijatelnou“ stranou pro liberální média EU je v současné Itálii Liga vedená bývalým ministrem vnitra Mateem Salvinim. Ta si v italských předvolebních průzkumech udržuje již řadu měsíců pozici nejsilnější strany s podporou kolem 32 %, mírně oslabila poté, co Salvini opustil vládu v polovině loňského roku.

Ve Finsku je v pozici liberálním tiskem „nemilované strany“ Finns Party, která od voleb v dubnu roku 2019 nabírá na síle a je v současnosti nejsilnější stranou Finska. I s touto stranou se „nesmí“ spolupracovat a současnou finskou vládu tvoří levicová koalice.

Nyní se obraťme k Německu, které zažilo „šok“ z toho, že do čela Durynské zemské vlády byl zvolen zástupce FDP („standardní“ politické strany) hlasy poslanců za AfD v tajné volbě. V současnosti se na čele popularity drží CDU s 27 %, následovaná zelenými (22 %) a na dalších místech je shodně SPD a AfD s 13 % hlasů. Problém „nepatřičné“ volby je liberálním tiskem výrazně podporován a odstoupení předsedy durynské zemské vlády po několika málo hodinách je komentováno se zadostiučiněním. Určitou radost „kazí“ snad jen zpráva o tom, že tento (ne)předseda dostane odstupné asi 2 miliony korun. Když na tom tisk zapracuje, tak se možná vzdá i odstupného. Připomeňme si, že i odvolaný ministr Vladimír Kremlík měl dostat odstupné a Babiš ho nakonec vyhodil bez odstupného, když se to v médiích široce komentovalo.

Na Slovensku je také jedna taková „nepřijatelná“ strana, a to jsou „kotlebovci“, kteří se dostali v pořadí popularity za vládnoucí SMĚR a mají v současnosti asi 12 % podpory. SNS — Slovenská národní strana — se z pozice „nepřijatelné“ strany dostala do pozice strany vládní a bude se obávat o to, zda překročí volební kvorum 5 %.

A pak jsou již země, kde „nepřijatelné“ strany vládnou, a to v Maďarsku a Polsku. Naše eurokomisařka Věra Jourová nedávno navštívila Polsko a kritizuje vládní opatření vůči soudcům, kteří zpochybňují polskou reformu soudního systému. Nakonec to byl ze strany nové předsedkyně Evropské komise „zdařilý“ tah, když do pozice eurokomisařky pro evropské hodnoty jmenovala právě Jourovou. Právě ona bude zřejmě naleptávat soudržnost států V4 a je otázkou, jak dlouho se českému premiérovi podaří „tančit“ mezi proevropanstvím a provéčtyřkou. Tu potřebuje například pro prosazení jiného rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027 než jak navrhlo Finsko, poslední předsedající EU.

Nakonec i u nás máme „nepřijatelnou“ stranu, a to „Okamurovce“. Zatím to ještě nedošlo tak daleko, že by byla zpochybněna hlasování, v níž SPD podpořila například kandidáta to RRTV Ladislava Jakla. Nyní čeká parlament volba nového ombudsmana a SPD se chystá podpořit Stanislava Křečka. Pokud se snad právě Křeček stane ombudsmanem, určitě do bude pro jistou část opozičních stran „nepřijatelné“ — či spíše nestravitelné.

V EU tak máme prakticky ve všech státech strany „nepřijatelné“ Unikátní je to, že tyto strany mohou kandidovat, ale jakmile se stane to, že jejich výsledek je natolik přesvědčivý, že mohou rozhodovat o obsazení veřejných politických funkcí, spustí se alarm liberálů a volby jsou zpochybněny a „zneplatněny“. Německo to dotáhlo zatím nejdál a donutilo nově zvoleného ministerského předsedu Durynska odstoupit. Vypadá to tedy tak, že příští volby AfD vyhraje? Možná ano, pokud se tuto stranu nepodaří zakázat.

Píše pan Jan Bartoň na blog.idnes.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 277 × | Prestiž Q1: 12,09

+23 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top