Štítky článku: •  

Sere se to a ČNB ještě šlape na brzdu

Přišel největší propad německého průmyslu od roku 2009. A to v něm ještě není koronavirus!

Minulý týden byl velmi zajímavý na zprávy z průmyslu. Německý průmysl zaznamenal největší propad od roku 2009! Konkrétně v prosinci meziročně poklesl o nečekaných 6,8 procenta. Ekonomové se z toho vyjevili. Vloni se totiž Německo jen těsně, minimálně na papíře vyhnulo recesi — a ten stejný strašák je tu zas. A aby toho nebylo málo, přicházejí kvůli koronaviru zprávy o dočasně uzavřených čínských továrnách vyrábějících součástky pro evropský průmysl. A do třetice všech ran: Taky vyjednávání mezi EU a Británií ohledně obchodního propojení po brexitu nebude asi tak snadné, jak se mnozí domnívali. Jinými slovy, máme zde nejistot jak máku.

Ekonomové se nyní rozdělili na ty, kteří kvůli nedávno dojednané dohodě mezi USA a Čínou vidí růžovou budoucnost evropské ekonomiky, a na ty, kteří vycházejí z tvrdých dat. Ta ovšem vůbec optimistická nejsou. Za alarmující lze považovat prudký propad nových objednávek v německém průmyslu, který signalizuje, že slabost odvětví bude pokračovat. Navíc nová data ukazují, že nepadá jen německý, ale také francouzský, španělský či nizozemský průmysl. Je to zkrátka problém celé Evropy.

Všichni vidí, jak evropské automobilky nezvládají přechod na nové pohony. Musí velmi výrazně investovat, aby udržely dech s americkou a asijskou konkurencí. Německý Daimler minulý týden oznámil, že ve snaze o udržení ziskovosti bude muset propustit o polovinu víc lidí, než dosud očekával. Automobilka má sice stále vysoké prodeje, ale bojuje s nízkým ziskem. Automobilový průmysl tak čeká největší změna za celou jeho historii.

Koronavirus jako nový strašák

V tak nepříznivém období přichází na scénu koronavirus. Nemohl si vybrat vypečenější chvíli. Čína v posledních letech tak rychle rostla, že jsou její výrobky ve výrobním řetězci subdodávek téměř všech velkých firem světa. Kvůli koronaviru je však část Číny v karanténě a hrozí, že bude nutné omezit výrobu i mimo Čínu, protože budou chybět dodávky čínských součástek. Už nyní se toho bojí automobilky i elektrotechnický průmysl. Všichni se modlí, aby už bylo po nebezpečí a karanténa skončila.

Čína jako druhá největší ekonomika světa virem skutečně trpí, není to jen planý humbuk. Zatímco počátkem roku se obecně očekávalo, že letos Čína poroste kolem 6 %, dnes se už objevují názory, že to budou jen 3 %. Jenže s koronavirem nemá globální ekonomika zkušenost. Vaří se z vody. Nic nelze vyloučit.

Čína přibrzdí střední Evropu

V každém případě studie České národní banky (ČNB) říká, že zpomalení čínské ekonomiky o jeden procentní bod vede ke zpomalení středoevropských ekonomik o 0,27 procentního bodu. Jinými slovy, pokud by Čína nerostla letos o 6 %, ale jen 3 %, měla by naše ekonomika jen z tohoto důvodu růst o 0,81 procentního bodu pomaleji. Model zároveň ukazuje pokles cen komodit. Zpomalení čínské ekonomiky o jeden procentní bod by mělo vyvolat pokles ceny ropy téměř o 3 %. A co dělá cena ropy? Už klesá. Co z toho plyne? Růst cen v ekonomice přibrzdí. Jinými slovy, strach z inflace je zbytečný.

A co dělá český průmysl? Taky už klesá. Klesá dokonce tak výrazně, že minulý týden mluvil guvernér ČNB Jiří Rusnok o recesi českého průmyslu. Má pravdu. Tvrdá data jsou neúprosná. Průmyslová produkce v prosinci po očištění o vliv počtu pracovních dnů reálně meziročně klesla o 3,4 %. Zlepšení přitom není v dohledu. Hodnota nových zakázek se totiž meziročně snížila o 2,7 %. Za celý rok 2019 už průmyslová produkce klesla meziročně o 0,5 %. Když se podíváme na zdroj problémů, je to stejné jako v Německu: V prosinci klesala výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů o 10,3 %. Vezeme se na evropském trendu.

Okolní země jsou na tom podobně. Slovenská průmyslová výroba v prosinci meziročně klesala pátým měsícem v řadě a propadla o nečekaně výrazných 7,1 %. Přitom se čekal pokles jen o 3,0 %. Za celý rok 2019 průmyslová výroba na Slovensku meziročně vzrostla reálně o 0,4 %. Celé to pak korunují výsledky za celou eurozónu, jejíž průmysl taky propadl v prosinci více, než se čekalo, totiž meziměsíčně klesl o 2,1 %.

Najednou všichni mluví o tom, že je chybou mít ekonomiku tak silně spjatou s Německem. To ale všichni vědí léta. Jen je problém najít lepší destinaci pro naše exporty, když je Německo tak velkou a bohatou ekonomikou, která u nás vlastní mnoho výrobních kapacit. Navíc s Německem máme nejdelší hranici. Naivně si můžeme nalhávat, že můžeme Německo nahradit někým jiným.

Podobné to je s orientací na automobilový průmysl. Těžko změníme v krátkém horizontu strukturu ekonomiky, v níž jsou automobilky tradiční. Bylo u nás přirozené podhoubí pro továrny navazující svou výrobu na auta od světel až po čalounění a textilie. Nová auta s novými pohony budou tyto součástky stále potřebovat, nemá smysl je nyní házet přes palubu. Tento segment ekonomiky se ještě nadechne. Musíme jen nějaký čas vydržet.

Růst úrokových sazeb je nebezpečný

Za těchto podmínek světové i domácí ekonomiky považuji za nerozumné zvyšování úrokových sazeb, jak to minulý týden učinila ČNB. To bylo pro finanční trh velké překvapení. Připomeňme, že ještě koncem ledna viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký prohlásil, že je pro něj nejpravděpodobnějším scénářem pro letošní rok stabilita sazeb, a to i přes hrozbu vyšší inflace. Tomuto názoru jsem rozuměl, a čím víc jsem slyšel o problémech Německa či Číny, zdál se mi jasnější.

Ale mýlil jsem se — bankéři rozhodli jen těsnou většinou, že úrokové sazby půjdou výš. To je ve světě něco nevídaného. Všude jdou sazby dolů — a ČNB jde úplně proti proudu. Chápu, že má strach z inflace. Panika ale přichází pozdě. Model ČNB očekává v březnu inflaci na úrovni 3,6 %. To je sice o velký kus nad cílem ČNB, ale únorové zvýšení sazeb to už vskutku nezmění. Inflaci ale přibrzdí klesající cena ropy. Ta by ovšem klesla i bez změny českých úrokových sazeb.

Celé mi to přijde nelogické: ČNB zhoršila výhled ekonomiky, očekává, že za rok bude inflace na hladině 2,3 %, guvernér mluví o recesi v průmyslu — a přesto zvedá sazby. Mám pocit, že centrální bankéři žijí odtržení od života ve své bublině, která má málo společného s realitou. Ve světě je až moc rizik na to, aby mohla zvyšovat úrokové sazby.

Píše pan Vladimír Pikora na Reflex.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 030 × | Prestiž Q1: 15,98

+34 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 2 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář
Vojtěch Běhunčík

Ceny v Česku raketově vzrostly:
Takzvané toleranční pásmo ČNB je mezi jedním a třemi procenty. V tuto chvíli je tedy inflace o 0,6 procentního bodu nad tímto tolerančním pásmem. I to mohlo banku vést ke zvýšení úrokových sazeb.
---
https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/ceny-raketove-vzrostly-hlavne-u-potravin-40313457

Vojtěch Běhunčík

„Vzhledem ke zrychlování inflace se rozhodnutí Česká národní banky o zvýšení úrokových sazeb jeví jako prozíravé. Je třeba inflaci dostat pod kontrolu a k tomu nám růst úrokových sazeb pomůže,“ ...
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Stepan-Krecek-Inflace-se-vymyka-kontrole-613624

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top