Štítky článku: •  

Statistika browserů — jaro 2020

V činorodém ruchu dnů všedních i svátečních mi nějak uniklo, že už jsem celé 2 roky nepodal pravidelný report o využívání browserů, jak jsem s neúprosnou pravidelností činíval roky předešlé. I když popravdě, zase tak moc se nestalo.

Měl jsem sice tabulku připravenou a v Excelu sestavené grafy někdy v polovině loňského roku, ale poté mě opustil můj dlouholetý přítel Asus KI50 a než jsem si pořídil nový stroj Lenovo IdeaPad330 (se kterým popravdě řečeno nejsem příliš spokojen — ale to patrně ponechám na nějaký samostatný článeček) a než jsem emigroval všechny možné zálohy z externích disků a z původního počítače, čas oponou trhnul a máme už pěknou část nového roku 2020 za sebou.

Nuže k věci: jak už jsem zmínil, zase tak moc se nestalo. Trend ve využívání prohlížečů nedoznal žádné pronikavé změny. Nadále je zcela dominantním prohlížečem Chrome od firmy Google, dokonce počet jeho uživatelů už sice pomalu, ale stále ještě roste. V mezičase se objevily jeho různé klony, které vypadaly poměrně zajímavě.

Například prohlížeč Brave, který disponoval veškerými vlastnostmi Chrome včetně přístupu na Google Docs, a využívání Googleovských rozšíření, ovšem se zabudovanou funkci podobnou pluginu AddBlock pro automatickou filtraci nežádoucí vkládané reklamy do webových stránek. Zde snad jen shrnu, že za dobu jeho používání (a bylo to jen několik málo měsíců) mi zablokoval 216 163 nežádoucích reklam a trackerů, provedl 4 494 upgrade na HTTPS a ušetřil 3 hodiny strojového času na stahování blbostí, které jsem stejně vidět nechtěl. Pak se ale po několika aktualizacích Brave pokazil, přestal správně pracovat s JavaScriptem a po nějakém čase odletěl z počítače ladným obloukem.

Já vím, že inzerenty to nesmírně irituje, protože si u provozovatelů (nejen) velkých portálů za velké miliony zaplatí zobrazování reklamy a pak jim to nějaký jouda zablokuje prohlížečem, což samozřejmě velmi těžce nesou, ale uvažme, jaký je mechanismus.

Firma XY narve těžké miliony do placené reklamy, která má podle mého soudu dnes prakticky nulovou účinnost. Část shrábne nějaká grafická firma za návrh digitální reklamy, něco shrábnou ajťáci, kteří to reklamní monstrum musí implementovat do stávajících stránek a něco samozřejmě shrábne (a rozhodně to nebude málo) provozovatel webu s placenou reklamou.

Troufl bych si odhadnout, že všechny velké portály jsou financovány reklamou.

Z velké části tedy náklady platí inzerent, který si je zcela logicky musí odečíst z vlastního zisku, respektive přeúčtuje je v ceně zboží konečným zákazníkům — kteří jsou však vesměs uživateli internetu, na které je ve skutečnosti tato reklama cílená. Z nich navíc jistá část platí svému providerovi za přenesené gigabajty, respektive je těmito gigabajty limitována. Takže vlastně platí i touto cestou část nákladů na přenášení dat, o která menší části vůbec nestojí. Zbytek uživatelů internetu sice není limitován datovými toky, ale přenos většinou velkoplošné reklamy i při rychlém připojení netrvá zlomek vteřiny, ale spíše více a uživatel čeká a čeká. A ono je to tady pár milisekund a tam pár milisekund a nakonec jsou to velké sekundy a velké minuty a nakonec i velké hodiny promarněné čekáním na něco, co nechci a nezajímá mě to. Nevyžádaná reklama v podstatě marní náš čas a my jen trpně utrácíme část života.

Já vím, že nemá smysl žehrat na věc, kterou nemohu ovlivnit, ale stejně jako si na dopisní schránku řada lidí přilepila vzkaz, že si nepřeje vyhazování reklamních letáků, tak bych stejným způsobem uvítal, kdyby možné se takto zbavit i reklamy digitální. Je stále více vlezlá, stále více cílovaná. Když si umanu, že si zakoupím kupříkladu ten nový notebook, zcela logicky prohlédnu portály prodejců počítačů, vyberu si podle technických parametrů takový počítač, který mi bude vyhovovat a koupím si ho. Tím pro mě celá událost končí a rozhodně nemám zapotřebí a popravdě řečeno mi přijde na palici, aby mi následující tři měsíce v každém otevřeném okně na libovolném webu naskakovala reklama na různé počítače různých výrobců, protože já už svůj počítač mám doma a rozhodně si nehodlám kupovat další čtyři do zásoby jenom proto, že mi někde vyskočí reklama na jiný. Ale nic, tím se nebudu rozčilovat. Podívejme se raději na tu technickou část.

Abych nějak překryl výpadek za rok 2018, v němž jsem statistiku nezveřejnil, sestavím tedy grafy s přehledem trendu za poslední dva roky. Jak už jsem zmínil výše, dominantním prohlížečem je nadále Chrome viz následující graf.

brow-1.png (117,964 kiB)
Graf 1 — Přehled browserů

Protože ostatní prohlížeče zaujímají v poměru k němu nesrovnatelně malé hodnoty — z grafu nám vyplývá pouze to, že prohlížeč Firefox ještě tak nějak dýchavičně Chrome šlape na paty, ale i jeho trend je setrvale sestupný, a to navzdory tomu, že v počítačích s operačním systémem Linux je Firefox pokládán za výchozí browser. Po letech, kdy se stal dosti těžkopádným a vlivem různých zásuvných modulů i dosti pomalým, se sice vzpamatoval, přešel stejně jako všechny ostatní hlavní prohlížeče na vykreslovací jádro Mozilla 5.0, přesto už asi ztracenou popularitu těžko dožene. Ostatně i na Linuxech si většina uživatelů nastavuje jako výchozí buď Chrome a nebo Chromium a Firefox tam má spíše jen z nějaké nostalgie.

Ještě lépe to vidíme na tomto 2. grafu, kde jsem odstranil čáru Chrome, aby vůbec byla vidět místo změti čar pozice ostatních prohlížečů.

brow-2.png (115,753 kiB)
Graf 2 — bez Chrome

Poněkud mě překvapila nadále sestupná sdružená čára MSIE+Edge. Očekával jsem, že Redmond poté, co Internet Explorer definitivně zlikvidoval, vrhne se na nový prohlížeč Edge a pokusí se s ním udělat díru do světa, ale zdá se, že na něj docela kašlou, protože žádnou zvláštní výhodu nepřináší a lidé už se naštěstí naučili, že prohlížeč Microsoftu prostě nepatří mezi špičku a to zejména z bezpečnostního hlediska.

Je třeba podotknout, že procentní hodnoty na ose y jsou z celého počtu všech uživatelů, kteří navštívili měřený portál. To znamená, že v každé svislé čáře by měl být součet všech prohlížečů včetně mobilů dohromady 100 %.

Podívejme se nyní na grafu číslo 3, jak se využívají různé operační systémy. Zcela dominantním jsou bohužel stále ještě Windows. Řada lidí má prostě zarostlé pod kůží, že počítač rovná se Windows a bez nich to to prostě nejde. Na grafu vidíme narůst nejnovějších Windows 10 a nechce se mi ani opakovat mnohokrát vyřčené soudy nad jejich šmírovacími manýrami.

os-1.png (160,480 kiB)
Graf 3 — Operační systémy

Jen bych na chvilku odbočil. Pod jedním z minulých článků se vyjádřil jakýsi komentátor slovy: „Moc jsem se nasmal. Jednoducha rada. Pokud neumim Windows nastavit, tak nepomlouvam. Vse vyse popsane, lze velmi jednoduse vypnout ci konfigurovat. Spoustu negat5iv v tomto clanku jde na vrub neznalosti autora ohledne konfigurace Windows 10. Je zajimave, ze tyto a vice informaci, sbira Apple o svych zakaznicih a nikdo to neresi. Optisk prohlizece ma take Google Chrome, a nikdo to neresi.“ Je evidentní, že toho sám o počítačích zřejmě mnoho neví (anebo se vyjádřil krajně nešťastně) a netuší jak málo toho lze v konfiguraci Windows 10 nastavit a jak se po každé aktualizaci respektive restartu systému řada věcí vrací zpátky do původního nastavení, nehledě k tomu, že hladce zaměňuje chování operačního systému a prohlížeče Google Chrome (zejména jeho „optisk“ mě opravdu pobavil).

Všechny prohlížeče bez výjimky používají cache, to znamená, ukládají si nejen historii navštívených stránek, ale i celé fragmenty těchto stránek zejména skripty, kaskádové styly, obrázky a další části stránek, aby je nemusely stahovat opakovaně. Kromě toho, a to asi měl na mysli, se jedná o takzvané cookies, což jsou malé textové soubory ukládané na uživatelově počítači a browsery si pomocí nich ukládají různé dílčí informace o konkrétní stránce v interakci s konkrétním uživatelem (například pokud se týká té reklamy tak, že v nějaké cookie je uložena informace, že jste hledal na internetu nafukovací kladivo či nějakou jinou zatracenou věc, a právě na základě analýzy této cookie vám potom prohlížeč podvrhává tyto cílené reklamy. Nemá to naprosto nic společného s operačním systémem. Ten jen umožňuje organizaci jejich ukládání. Operační systém je ta část software, která zajišťuje běhové prostředí ostatních aplikací, které máte nainstalovány, a zajišťuje jejich úspěšnou komunikaci s hardwarem. Tím ± účel operačního systému končí, resp. má končit.

A pokud jde o ty samotné cookies, Evropská unie rozhodla, že všichni provozovatelé stránek jsou povinni upozornit na to, že stránky cookies používají. (Ono to ve skutečnosti není úplně tak přesně, například pan David Grudl poměrně plasticky píše, kde se toto upozornění používat musí a kdy nikoliv — zde a zde.)

Nicméně chtěl jsem v tomto ohledu poznamenat jinou věc: jelikož je tato informace zcela zbytečná, protože cookies používají téměř všechny stránky, výsledkem celého nařízení je to, že se lidé naučili jen zcela bezmyšlenkovitě odkliknout toto upozornění, aniž by ho ve skutečnosti četli. Se sekundárním dopadem, že pak stejně dopadnou i jiné informace, které jsou třeba daleko důležitější, ale uživatel už navyklý preventivně ty kydy nečíst, je prostě odklikne bezmyšlenkovitě a ani neví, co vlastně stvrdil. Protože kliknutí je v těchto případech pokládáno za právní akt, což se málo ví. A to ani nemluvím o tom, že kromě cookies existují daleko pokročilejší úložiště, ale o nich slavná EU (naštěstí) nemá ponětí a neřeší je. Konec odbočky, vraťme se k operačním systémům.

Nárůst počtu uživatelů Windows 10 je víceméně stejný, jak ubývá počet uživatelů Windows 7. Abychom se alespoň rámcově mohli podívat i na další operační systémy, v grafu číslo 4 jsem odstranil čáru desítek, čímž se nám poněkud rozvinuly do té doby nahloučené čáry při dolním okraji minulého grafu.

os-2.png (155,981 kiB)
Graf 4 — OS bez W-10

I to ještě je málo, takže napotřetí, ještě graf 5 bez sedmiček. Ukazuje nám poměrně konstantní počet Appleistů, kolem 10 %, mírný, ale setrvalý růst mobilních zařízení a z mého hlediska opravdu zbytečně malý počet uživatelů Linuxu. Rozumím důvodu. Linuxáci mají pořád ještě jakousi tajemnou sektářskou auru geeků, ačkoliv je dnes Linux prakticky stejně přítulný, jako Windows. A do jisté míry za to mohou i prodejci počítačů, kteří mají z prodeje Windows nemalé provize, zatímco za prodej Linuxu nedostanou nic, maximálně si naúčtují pár kaček za čas instalace. Takže když kouknete třeba dnes na Alzu, 99,8 % jsou počítače s Win-10. S Linuxem 0 ks, bez OS 2 ks. To se pak těžko proráží na trh. A připouštím, řada lidí nemá důvěru k něčemu, co je zadarmo. No, nic. (Dobíhající XP a Visty v grafu 5 netřeba komentovat. Snad jen překvapivě vysoký počet dosud běžících zoufalých Win-8. A ještě drobnost: dole v té nepatrnosti se ještě krčí citronově zelený nový Chrome OS. Nezdá se, že by jeho popularita nějak významně rostla. Jsem trochu překvapen.)

os-3.png (153,799 kiB)
Graf 5 — a ještě bez W-7

A abychom tedy náš rozbor dokončili, podíváme se ještě na obrázek 6, jak jsou rozvrženy operační systémy na mobilních zařízeních. Vidíme, že drtivě převládá operační systém Android a kdesi v dálce za ním se potácí s velkým odstupem iOS (tedy Apple iPhone, iPad a iPod) a ještě dále ostatní systémy. Picky u iOS v dubnu a červnu 2019 jsou patrně nějaká anomálie, nebo chyba v metodice měření.

mobi-1.png (112,884 kiB)
Graf 6 — Mobilní zařízení

Bez velkého překvapení vidíme na posledním grafu, kde jsem opět odstranil dominantní čáry, že operační systém od Microsoftu se opět tragicky nepovedl a počet uživatelů mu stabilně ubývá.

mobi-2.png (101,140 kiB)
Graf 7 — bez Androidu a iOS

Takže tolik asi k jarnímu přehledu v roce 2020. Níže už uvedu jen seznam článků s předchozími měřeními. Pokud bude zdraví sloužit, tak za půl roku nebo za rok dodám další přehled.

PeTaX

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 344 × | Prestiž Q1: 6,82

+7 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 7 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.
Vojtěch Běhunčík

"Očekával jsem, že Redmond poté, co Internet Explorer definitivně zlikvidoval, vrhne se na nový prohlížeč Edge a pokusí se s ním udělat díru do světa, ale zdá se, že na něj docela kašlou, protože žádnou zvláštní výhodu nepřináší a lidé už se naštěstí naučili, že prohlížeč Microsoftu prostě nepatří mezi špičku a to zejména z bezpečnostního hlediska".
Microsoft přešel na nové Edge s jádrem Chromium
User agent: Mozilla/5.0 (Windows NT 6.1) AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko) Chrome/80.0.3987.106 Safari/537.36 Edg/80.0.361.54
MS Edge je ke stažení (i pro Windows 7) zde: https://www.microsoft.com/en-us/edge

PeTaX

Renderovací jádro Mozilla/5.0 používají dnes už úplně všechny hlavní prohlížeče (v článku to uvádím). Dokonce i Opera už zahodila své milované jádro Presto a posměšně se jí teď říká Chropera.
A různé vývojové stáje, včetně Redmondu, nad tímto jádrem staví své čuňačinky. Dokonce to sám v tom návěští browseru máte napsáno.
Edge jsem měl stažený (stejně jako 8 jiných prohlížečů) abych je mohl testovat. Nepřináší nic nového, ani pozoruhodného, jak píšu. Ty tam jsou doby, kdy svět skákal, jak Microsoft pískal.
(Kromě toho - já pracuji na Linuxu, takže Edge opravdu k ničemu nepotřebuji, maximálně k tomu testování.) 

Vojtěch Běhunčík

Vyvstává zde jisté nebezpečí uniformních Chromium-like prohlížečů a toho, že bude celý svět skákat jak Chrome / Google / Alphabet)* píská.
---
)*
https://en.wikipedia.org/wiki/Alphabet_Inc.

PeTaX

Jistě, není to úplně zdravý stav. Ovšem dokud někdo nepředstaví lepší browser, Chrome o tu dominaci nepřijde. A po technické stránce je prostě Chrome jednoznačně na špici. (Ne, že mu není co vytknout.)
Mimo to: Mozilla je jen renderovací jádro, čili preprocesing HTML, CSS (a JS) kódu. To, co je nad tím, už se dost liší podle různých vývojových center.
A jen tak na okraj: v době totální porážky Netscape Navigatoru a vítězství Internet Exploreru dosahovalo MSIE 92 % uživatelů. Tolik Google Chrome nemá a mít nebude.
Mimochodem Mozilla 5.0 je prapravnukem Netscape Navigatoru.

Borsuk

Popravdě, značné části článku nerozumím. Nešlo by tedy stručně poradit, jak a s jakým software používat počítač, abychom byli co nejméně "šmírovatelní",

PeTaX

Napište, čemu nerozumíte. Vysvětlím podrobně.
V obecnosti:
A) Nepoužívat internet vůbec.
B) Operační systém takový, který nekomunikuje přes Internet sám bez vyzvání (kontrolujeme provozem sítě).
    a) Linux je s otevřeným kódem, tj. stovky programátorů mohou kontrolovat, co systém dělá ve skutečnosti.
    b) Windows jsou uzavřené, nejdou ani dost dobře dekompilovat. Tj. co provádějí se nikdy nedovíme, jen vidíme tekoucí byty a případně ve Správci procesy.
C) Drtivou část kradených dat mají na svědomí browsery. Všechny.
    a) Lze používat atypické browsery typu Lynx, Amaya ap., ale ty zobrazují jen holý text, nic jiného.
    b) Do jisté míry lze ukrotit i běžné browsery zákazem používání cookies a JavaScriptů, jen vám 3/4 stránek nebudou fungovat řádně.

Hynek Rajchenberk

Tak já mám ty Okna7 a koukám, že tedy Okna10 nic moc. Ještě jsem nakonec i odešel raději z Facebooku.

P. S. Jinak hodně zdraví!

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top