Štítky článku: •  

Linuxem letem světem (4)

V tomto dílu navážu na nabídku nejlepších linuxových distribucí pro začátečníky. Smyslem cyklu je pomoci novým, či potenciálním uživatelům systému Linux vybrat si svou první instalaci.

4. Elementary OS

Když už jsem v minulém dílu zmínil, že lze přizpůsobit Zorin vzhledově i uživatelům MacOS, zmíním se ještě v krátkosti o další distribuci, která je určena hlavně těm, kteří jsou navyklí na počítače s grafikou operačního systému MacOS (Apple). Jedná se opět o velmi frekventované distro a to zejména kvůli jeho grafickému zpracování, které je nápadně podobné právě MacOS a řadí se tak právem mezi nejkrásnější distribuce Linuxu. Jen na okraj poznamenávám, že původní nápad používat okénkové aplikace pochází právě od Apple (a patrně Steva Jobse) a sluší se jen dodat, že Microsoft tuto koncepci vcelku bez skrupulí okopíroval.

pantheon-desktop.jpg (52,284 kiB)
Desktopové prostředí Pantheon

Elementary OS je tedy dalším systémem založeným na Ubuntu (18.04.3 LTS), takže můžeme tvrdit, že je výtečně stabilní. Je vybaven desktopovým prostředím Pantheon, nápadně podobným desktopu MacOS, takže uživatelé „meků“ se budou cítit jako doma. Samozřejmě nám zde stojí otázka, proč by uživatel vysoce jakostního (a drahého) počítače s MacOS měl přecházet zrovna na Linux. No, představme si, že je v práci zvyklý pracovat na firemním počítači s MacOS, má z něj navyklé nějaké rutiny, zajisté chce používat počítač i doma, ale kupovat si počítač Apple pro domácí použití je opravdu poněkud nad poměry běžného člověka. Takže Linux Elementary OS může být vítanou náhražkou.

application-menu.jpg (52,438 kiB)
Menu aplikací

Koncepce distribuce Elementary OS je vcelku minimalistická, dodává se opravdu jen s velmi malým počtem předinstalovaného softwaru, čili žádný uživatel nebude obtěžován nadměrnou velikostí instalovaného balíku a může si svoje aplikační vybavení přizpůsobit přesně svým požadavkům, tedy nainstalovat si pouze ty aplikace, které potřebuje právě pro svou práci. K tomu je určeno úhledné App Center, ze kterého programy snadno instalujeme na jedno kliknutí.

elementary-os-5-1-hera.png (308,393 kiB)
Elementary OS 5.1 Hera (ilustrační snímek — anglická instalace)
Videoprůvodce Elementary OS (anglicky)

Závěrem tohoto krátkého představení Elementary OS: rozhodně jej vyzkoušejte. K dispozici jsou verze 5.0 Juno (česká recenze) a nebo poslední 5.1 Hera (blog anglicky).

5. Linux Mint Mate

 Celá řada lidí používá počítače už více let a velmi často se stává, že si pořídí nový počítač, třeba jen kvůli ukončení podpory minulých Windows, a ten starý, pokud jej nevyhodí, uklidí někam do komory. A to je právě ideální příležitost pro to, abyste měli nový funkční počítač, a na tom starém železe si testovali, jak byste se asi s Linuxem snášeli. Pro takovouto situaci je určena distribuce Linux Mint Mate, která je v požadavcích na hardware více než skromná a vyhoví jí právě i váš starý počítač.

mint-mate.jpg (32,892 kiB)
Linux Mint Mate

Linux Mint Mate je silně odlehčený z hlediska nároku na zdroje, ale přitom je vysoce efektivní. K tomuto účelu je desktopové prostředí očesáno o zbytečné efekty, různé zvuky a jiné ozdobičky, které jen spotřebovávají zbytečně výkon (což platí stejnou měrou i pro jakýkoliv jiný operační systém, včetně Windows [3]).


Historie MS-DOS, MS Windows

[3] 86-DOS byl v informatice název operačního systému vyvíjeného firmou Seattle Computer Products (SCP) pro stavebnici počítače založeného na 16bitovém procesoru Intel 8086 v roce 1979. Původně byl znám jako QDOS (anglicky Quick and Dirty Operating System — rychlý a špinavý operační systém) a jméno bylo změněno na 86-DOS v roce 1980, když jej firma SCP začala licencovat. Systém 86-DOS byl později zakoupen firmou Microsoft a dále vyvíjen jako MS-DOS a IBM PC DOS.

Grafické uživatelské rozhraní (GUI) bylo poprvé použito v roce 1973 v počítači Xerox Alto pod názvem WIMP. Jeho popularizaci mezi běžnými uživateli zajistil v roce 1983 počítač Apple Lisa a v roce 1984 pak masivně Apple Macintosh. Počítače IBM PC kompatibilní, které byly uvedeny na trh v roce 1981, používaly systém MS-DOS, který fungoval jen v textovém režimu bez GUI, grafické rozhraní musely řešit programy samostatně. Celá řada těchto Windows nebyla ve skutečnosti operačním systémem v pravém slova smyslu, ale šlo o grafickou nadstavbu nad 16bitovým systémem MS-DOS (DOS měl pouze textové uživatelské rozhraní s ovládáním příkazovým řádkem, systém nezajišťoval plnou kontrolu nad počítačem).

Operační systémZavedenOperační systémZaveden
QDOS, MS-DOS 1981    
Windows pro DOSWindows bez DOS základu
Windows 1.0 listopad 1985 Windows NT 3.1 (New Technology) 1993
Windows 2.0 listopad 1987 Windows NT 4.0 1996
Windows 3.0 květen 1990  Windows 2000 2000
Připojení ČR k páteřní síti Internetu 13. února 1992 Windows XP 2001
Windows 3.1 březen 1992 Windows Vista 2007
Windows 3.11 CE (Central European) září 1992 Windows 7 2009
Windows 95 srpen 1995 Windows 8 2012
Windows 98 červen 1998 Windows 8.1 2013
Windows 98 SE (Second Edition) květen 1999 Windows 10 2015
Windows ME (Millennium) září 2000    

Bohužel, každá nová verze Windows je citelně náročnější na výkon hardware (rychlost procesoru, velikost a rychlost RAM), takže uživatel je nucen kupovat stále nové a nové počítače. A přitom ne vždy je nová verze Windows skutečně lepší. Například testy na hardwaru korespondujícím dobám vydání testovaného softwaru ukázaly, že při simulaci práce pomocí nástroje OfficeBench byla kombinace Windows Vista a Microsoft Office 2007 o 22 % pomalejší než kombinace Windows XP a Office 2003.


Aniž by nás to nějak překvapilo, i toto distro je založeno na Ubuntu a používá proto repozitář Ubuntu. Předinstalováno je naprosté minimum softwaru, naopak důraz je kladen na dobrou analýzu hardwaru a snadnou instalaci ovladačů a jejich nastavení.

Linux Mint Mate můžete spustit i s pouhými 512 MB RAM (což opravdu není mnoho!) a s pouhými 9 GB místa na pevném disku — samozřejmě čím více, tím lépe.

Desktopové prostředí Mate má opravdu velmi snadné ovládání a je velmi skromné v požadavcích na výkon stroje. To je samozřejmě nesmírné plus. Takže pokud chcete oživit starý počítač pro takové to „malé domácí žvýkání“, stáhněte si Linux Mint Mate.

6. Manjaro Linux

Zkušenější uživatel Linuxu přirozeně řekne, že navádět úplného nováčka na Linux Arch je zběsilost. Ano, to je pravda. Linux Arch je určen hlavně pro specialisty a jeho instalace rozhodně nepatří mezi jednoduché. Ale je třeba poznamenat, že Linux Arch a Manjaro Linux mají společného pouze předka, ale jinak se významně liší.

manajro.jpg (32,406 kiB)
Linux Manjaro (ilustrační snímek — anglická instalace)

Jinak řečeno: vězme, že Manjaro je upravenou verzí Archu právě pro začátečníky, většina věcí je zcela automatizována, typicky nalezení a instalace ovladačů pomocí detekce hardwaru (Hardware detection) a instaluje jen dobře vyzkoušené ovladače, které nebudou působit uživateli přídavné problémy. Pokud by se nějaké přece jen vyskytly, má Manjaro výtečnou podporu komunity (anglicky).

Mimo jiné i z tohoto důvodu má Manjaro vlastní repozitáře, v kterých udržuje nejnovější software. Prioritou je poskytování aktuálního softwaru, aniž by byla ohrožena stabilita systému. V tom právě spočívá jeden ze základních rozdílů mezi Linuxem Arch a Linuxem Manjaro. Pro Manjaro jsou zveřejnění balíčků opožděna právě z důvodu důkladného testování na absolutní stabilitu. Můžete přistupovat i do Arch User Repository, takže vše, co potřebujete, je vždy k dispozici.

 Pokud vás zajímají nějaké další podrobnosti, můžete si přečíst zkušenosti jiných kolegů.

manjaro-kde.jpg (29,413 kiB)
Manjaro — grafické prostředí KDE

Pro Linux Manjaro je dostupná celá řada desktopových prostředí (GUI), například Xfce, KDE, Gnome, Cinnamon a mnoha dalších. Případně se podívejte na oficiální webové stránky, nebo na českou verzi stránek.

7. Linux Slax

Už jenom jako třešničku na dortu přidávám poslední distribuci Linuxu, která stojí za vyzkoušení. Jedná se o speciální mikro-instalaci Slax založenou na Debianu (dokonce českého původu!), která se vyznačuje jednak tím, že celá instalace se vejde pouze na 1GB USB klíčenku (na rozdíl od výše zmíněných distribucí, které už dnes potřebují větší prostor) a ještě zbude místo (ISO jen 300 MB!). A druhou specialitou, kterou Slax nabízí, je to, že na rozdíl od těch minulých jej lze trvale spouštět přímo z klíčenky a výsledky práce a případné změny v konfiguraci přímo na klíčenku zase zpátky ukládat (opět na rozdíl od minulých).

slax.png (270,180 kiB)
Pracovní prostředí distribuce Slax

K čemu je tedy Slax určen? Představme si modelovou situaci, kdy odcházíte k nějakému zákazníkovi a potřebujete z nějakého důvodu na jeho počítači spustit linuxové prostředí (kupříkladu potřebujete mít spuštěný server Apache, PHP interpreter a databázi MySQL). Není nic snazšího, než je mít v instalaci Slaxu na vaší klíčence. S tou přijdete k zákazníkovi, píchnete klíčenku do USB zdířky v jeho počítači, restartujete mu počítač, skočíte do BIOSu, nastavíte mu bootování z klíčenky, spustíte na jeho obrazovce svůj Slax, předvedete mu všechno, co potřebujete, následně dáte počítač restartovat, včas vytáhnete klíčenku a zákazníkovi naběhne zpátky na obrazovku jeho obvyklý operační systém, patrně Windows. Super!

Ne, že by nebyl Slax schopen instalace přímo na harddisk, to samozřejmě je, ale je koncipován tak, aby byl opravdu co nejmenší, poskytoval jen to nejnutnější a šel přenášet v kapse mezi různými počítači. Na běžný provoz a běžnou práci se až tak dalece nehodí.

Naleznete jej na mezinárodní adrese slax.org, původní česká stránka slax.cz byla zrušena.


Shrnutí

Přehled deseti nejfrekventovanějších distribucí Linuxu (zdroj distrowatch.com)
Poř.DistribuceHPD v pct.
1 MX Linux 24,82 %
2 Manjaro 15,30 %
3 Mint 12,63 %
4 Debian 8,98 %
5 Ubuntu 8,36 %
6 elementary 7,50 %
7 Solus 6,49 %
8 Zorin 5,46 %
9 Fedora 5,42 %
10 deepin 5,03 %

No a po tomto seznámení se s různými typy distribucí Linuxu nastává vhodný čas k tomu, abychom se podívali, jak postupovat při instalaci. Instalaci popíšu podrobně zejména pro uživatele Windows, lehce načrtnu postup i pro uživatele MacOS, ale ten pouze teoreticky, protože prakticky jsem jej nikdy nemohl vyzkoušet. Takže příště: jdeme na to!!!

(Pokračování)

PeTaX

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 405 × | Prestiž Q1: 8,83

+13 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 5 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.
Vojtěch Běhunčík

Zapomínáte ne to, že v operačním systému je hlavním žroutem paměti webový prohlížeč a nenažrané webové stránky plné reklamních obrázků, videoreklam, skriptů a stovek odkazů na cizí stránky.
Co naplat, že "Linux Mint Mate můžete spustit i s pouhými 512 MB RAM (což opravdu není mnoho!) a s pouhými 9 GB místa na pevném disku" když s takovou výbavou si na dnešním internetu příliš nezasurfujete.

PeTaX

Tak já o voze a vy o koze. Přečtěte si pořádně, co píšu, a až pak si hrajte na chytráka.
A když už o to jde, Linux má na HDD vyhrazenou chráněnou swapovací oblast.

Vojtěch Běhunčík

Ono všechno souvisí se vším - HW, OS i programy.
Pro domácí použití, kde je hlavní aplikací prohlížeč (polykající množství operační paměti) není zas až tak důležitý argument, že OS spustíte i s minimem RAM.
Na 512 MB RAM se rozběhne i Windows 7 (pro Windows 10 už potřebujete 1 GB / 32 bit a 2 GB / 64 bit) - a je to ideální na speciální vyhrazené PC bez přístupu k internetu. Pak je ovšem na takovém PC Windows 7 stejně bezpečný jako Linux.

PeTaX

„Pak je ovšem na takovém PC Windows 7 stejně bezpečný jako Linux.“
To ani náhodou!!! Vůbec nemáte pravdu. Windows jsou snadno napadnutelné i bez připojení k internetu. Nemusí jen šmírovat.

Pokud pokládáte počítač za zařízení, jehož hlavní aplikací je prohlížeč, pak je zbytečné se s vámi o počítačové gramotnosti vůbec bavit.

A ani tak nemáte pravdu. Drtivou část operační paměti neobsazuje browser, ale systémové procesy a služby. Ve Windows mimo to ještě obsah databáze tzv. registrů, což je docela datová pecka. (Linux registry nepoužívá.)

Aktuální čísla na Win-7/64 bit/4 GB RAM: Chrome (3 otevřené taby) 270 MB a 2,39 GB systém. Tj. browser nějakých 6,8 % RAM, systém vč. běžícího Apache a databázového serveru cca 60 % RAM.

Vojtěch Běhunčík

Už to trošku hrotíme mimo hlavní téma.
Jak jsou Windows napadnutelné bez připojení k internetu a bez toho, že by k dotyčnému PC měl útočník fyzický přístup? Bezpečnost lokální sítě je něco jiného.

Jasně píšu, že "Pro domácí použití ..."
Co dělá naprostá většina domácích uživatelů na PC? Prohlíží internet ... dokonce někteří to potřebují k vlastní práci ... a s rostoucím počtem předplácených aplikací (SAS - SW jako služba), které běží na síťových serverech a on-line aplikací (běžících v prohlížeči), připojení nutně potřebují. Pravda, Office 365 může běžet chvíli offline - ale zase se nesynchronizují dokumenty ...

Nepotřebné služby ve Windows lze vypnout, případně nastavit na ruční spouštění - nemusí být spouštěny automaticky po startu. Registry - no to je kapitola sama pro sebe ...

Můj prohlížeč na Widows 7 je úspornější: 10 otevřených tabů = 180 MB.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top