Štítky článku: •  

Koronavirus: Evropští lídři se konečně vzbudili

Gatestone Institute informuje, že podle výpočtů ministerstev zdravotnictví jednotlivých evropských zemí epidemie COVID-19 (z anglického spojení coronavirus disease 2019) zasáhla již více než 45 zemí v Evropě, a ke 12. březnu 2020 bylo toto onemocnění prokázáno již u 30 000 lidí.

194.jpg
Po měsících nečinnosti si evropští lídři konečně uvědomili závažnost a rozsah této rozvíjející se krize. Počet nových případů se v průměru za každých 72 hodin zdvojnásobil. Ke 12. březnu 2020 bylo toto onemocnění v Evropě prokázáno již u 30 000 lidí, z nichž 4 % lidí zemřela. Na snímku: Lékařský stan u vchodu do nemocnice v Cremoně určený k předběžnému třídění pacientů. (Foto: Miguel Medina, AFP via Getty Images)

Toto onemocnění se šíří velice rychle: Jen během prvních dvanácti dnů března 2020 bylo potvrzeno více než 28 000 případů nákazy koronavirem, což bylo v tom okamžiku 93 % všech případů v Evropě. Počet nových případů se v průměru za každých 72 hodin zdvojnásobil.

Podle nejnovějších zpráv je nejhůře postiženou zemí Evropy Itálie, následovaná Španělskem, Francií a Německem. Dvanáct dalších evropských zemí zaznamenalo počet případů nákazy koronavirem v řádu stovek případů: Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Dánsko, Nizozemsko, Spojené království, Belgie, Rakousko, Řecko, Česká republika, Finsko a Island.

V Evropě jako celku již na COVID-19 zemřelo více než 1 200 lidí — přibližně 4 % z těch, u nichž byla nákaza potvrzena.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve svém vyhodnocení tohoto rizika varovalo, že skutečný počet případů nákazy COVIDem-19 v Evropě je kvůli nedostatečné detekci zřejmě daleko vyšší — řada pacientů s mírným nebo asymptomatickým průběhem nemoci totiž vůbec nepřijde do nemocnice.

V rozhovoru pro britskou televizní stanici Channel 4 vysvětlil Dr. Richard Hatchett, generální ředitel Koalice pro inovace a přípravu na epidemie, což je mezinárodní aliance pro vývoj očkovacích látek proti infekčním chorobám se sídlem v Norsku, dlouhodobá nebezpečí COVIDu-19, nejen pro Evropu, ale i pro celý svět takto:

„Tato hrozba je velmi vážná… Mnoho epidemiologů považuje za reálné riziko, že tento virus nakazí 50 až 70 % světové populace.“

„Je důležité si uvědomit, že tento virus je již zde a může mít obrovský všeobecný rušivý dopad, může způsobit vysokou míru nemocnosti a dokonce i vysokou míru smrtnosti…“

„Zdaleka si nemyslím, že toto je jen obyčejná chřipka… tento virus se nyní vyskytuje v populaci, která proti němu nemá absolutně žádnou imunitu… A míra nakažlivosti je přitom asi třikrát vyšší než u sezónní chřipky. Míra smrtnosti COVIDu-19 je až desetkrát vyšší než smrtnost chřipky.“

„Nejvíce znepokojující věcí na tomto viru je kombinace nakažlivosti a schopnosti způsobit závažné onemocnění nebo smrt. Od roku 1918, to znamená od pandemie španělské chřipky, jsme se nesetkali s virem, který by tyto dvě vlastnosti kombinoval takovým způsobem. Setkali jsme se s úžasně smrtícími viry, například smrtnost u Eboly je v některých případech vyšší než 80 %, ale tyto viry nemají infekčnost, kterou disponuje COVID-19. Viry, jako například Ebola, nemají potenciál explodovat a šířit se globálně…“

„Podle mě vidíme na jedné straně virus, který je mnohokrát smrtelnější než chřipka, a na druhé straně populaci, která je vůči němu celkem bezbranná. COVID-19 je schopný naprosto explozivně expandovat. V některých zemích vzrostl počet nakažených za poslední dva týdny tisíckrát a v mnoha zemích jsme svědky desetinásobného až stonásobného nárůstu. Pokud tyto země nezapojí své občany do boje proti této nemoci a nezavedou řadu opatření sociálního distancování, tak další expanzi viru nic nezabrání…“

„Musíme změnit své chování a musíme to udělat hned teď. Naše chování musí být takové, aby se především snížilo riziko přenosu viru… Jednou z výzev, kterým čelíme, je to, že lidé, kteří jsou mladí a zdraví, nevnímají tuto epidemii pro sebe jako rizikovou a chovají se proto bezstarostně. Myslím, že musíme vzít do úvahy také společenská rizika. Pokud jsem nachlazený, a přesto jdu do práce a tam si podám ruku se starším kolegou, který může trpět nějakými chronickými zdravotními problémy, tak bych během současné epidemie mohl způsobit jeho smrt. Všichni musíme přemýšlet o své vlastní odpovědnosti vůči sobě navzájem a podle toho se musíme chovat. Nemůžeme nahlížet na tuto epidemii jen z hlediska svého osobního rizika, musíme jednat kolektivně a spolupracovat…“

„Nemyslím si, že je přirovnání dnešní situace ke 2. světové válce bláznivé… Podle mě je to docela vhodná analogie a lidé by měli přijmout tento postoj k současné krizi za svůj…“

„Nevidíme žádný způsob, jak by mohla být vakcína dostupná dříve než za 12 až 18 měsíců. Byl by to nevídaný světový rekord. A kromě toho nejsme za 12 měsíců schopni vyrobit sedm miliard dávek takové vakcíny.“

„Je to virus, který tu s námi zřejmě bude nějakou dobu. Mnoho epidemiologů je přesvědčeno, že tento virus se rozšíří globálně a bude nás ohrožovat trvale… Myslím, že se jedná o virus, se kterým se budeme potýkat celá léta.“

„Je to ta nejděsivější nemoc, s jakou jsem se během své kariéry setkal. A to jsem měl co do činění i s Ebolou a viry MERS a SARS. Obávám se kombinace vysoké nakažlivosti a vysoké smrtnosti tohoto viru, které jsou u COVIDu-19 mnohokrát vyšší než u chřipky.“

Po měsících nečinnosti si evropští lídři konečně uvědomili závažnost a rozsah této rozvíjející se krize.

V Německu, nejlidnatější zemi EU, varovala kancléřka Angela Merkelová ve svém prvním veřejném projevu k epidemii koronaviru, že by se mohly nakazit více než dvě třetiny německé populace, tedy přibližně 58 milionů lidí. Během tiskové konference 11. března 2020, téměř tři týdny po vypuknutí této zdravotní krize v Německu, Merkelová konečně připustila:

„COVID-19 dorazil do Evropy, je zde, a všichni si to musíme uvědomit. Dokud nebude v populaci imunita a dokud nebudeme mít vakcíny a léky, tak se tímto virem podle expertů nakazí 60 až 70 % populace.“

Merkelová uvedla, že hlavní prioritou její vlády je epidemii zpomalit, a tím předejít zhroucení německého zdravotnického systému. Německo přesto zatím nepřijalo opatření sociálního distancování, tak jako ostatní evropské země — např. Itálie, Španělsko a Francie.

Vládní zpráva, která unikla do médií v Británii, odhaduje, že v nejhorším případě by se mohlo koronavirem nakazit až 80 % populace, to je 53 milionů lidí, až půl milionu Britů by na COVID-19 mohlo zemřít. Průzkum provedený organizací The Doctors' Association UK, profesní asociací britských lékařů, zjistil, že se pouze 1 % lékařů v Británii domnívá, že Národní zdravotnická služba (NHS) je na všeobecnou epidemii koronaviru připravena.

V Irsku, jedné z menších evropských zemí s pouhými 4,8 milionu obyvatel, zdravotníci uvedli, že koronavirem se téměř jistě nakazí 40 % populace — to je 1,9 milionu lidí. Většina z nich zřejmě onemocní během třítýdenního soustředěného propuknutí epidemie, což na zdravotnický systém vyvine „intenzivní tlak“. Tyto údaje potvrdil Paul Reid, generální ředitel Health Service Executive (HSE), organizace která řídí poskytování všech veřejných zdravotnických služeb v Irsku.

Ve Španělsku, kde v posledních dnech vzrostl počet potvrzených případů koronaviru exponenciálně, jsou nemocnice zahlceny a zdravotní služba je v nejvíce postižených regionech na pokraji kolapsu. V Andalusii a Baskicku jsou stovky lékařů a zdravotních sester v karanténě, aby se nemocnice nestaly epicentry infekce.

Šéfka vlády autonomního regionu Madrid Isabel Díaz Ayuso uvedla, že experti očekávají výrazný nárůst počtu případů nákazy koronavirem během víkendu 14. – 15. března 2020 a že šíření viru by mělo kulminovat v příštích třech týdnech.

Ve Francii řekl prezident Emmanuel Macron, že epidemie koronaviru je nejhorší zdravotní krizí v zemi za poslední století a oznámil, že školy po celé zemi budou od 16. března 2020 až do odvolání zavřeny. „Jsme teprve na začátku této krize,“ řekl Macron. „Navzdory všem našim snahám se šíření tohoto viru stále zrychluje.“

V Itálii je koronavirem infikováno více než 12 000 lidí. 9. března 2020 nařídil premiér Giuseppe Conte celostátní karanténu. V třetí nejlidnatější zemi EU se 60 miliony obyvatel je mimo naprosto nezbytných cest zakázáno veškeré cestování uvnitř země a samozřejmě také přes italské hranice. Všechny veřejné akce jsou zakázány a doporučuje se, aby si lidé mezi sebou udržovali odstup alespoň jednoho metru. Dále bylo nařízeno zavřít všechny restaurace, bary a obchody, s výjimkou obchodů s potravinami a lékáren.

Dr. Daniele Macchini, [1] který pracuje v nemocnici Humanitas Gavazzeni v Bergamu — v italském epicentru koronavirové epidemie, varoval před nebezpečím samolibosti:

„Dlouho jsem uvažoval, co vlastně napsat o tom, co se tu děje, a jestli to vůbec napsat. Nakonec jsem usoudil, že nezodpovědné by bylo mlčet. Pokusím se tedy sdělit lidem, kteří žijí v určitém odstupu od naší reality, co se teď během epidemie COVIDu-19 děje v Bergamu.“

„Minulý týden jsem byl překvapen reorganizacemi, které v celé nemocnici proběhly, zatímco náš současný nepřítel se ještě skrýval ve stínu: Oddělení se vyprázdnila, výkony, které nebyly akutní, byly odloženy, jednotka intenzivní péče byla vyprázdněna a rozšířena o tolik lůžek, kolik jen šlo. Všechny tyto změny vytvořily na chodbách nemocnice atmosféru přízračného ticha a prázdnoty. Bylo to jako čekání na válku, která ještě nezačala, a o které jsme si mnozí (včetně mě) nebyli jistí, zda vůbec vypukne.“

„Ale dočkali jsme se, situace je teď už velice dramatická. Jiné slovo mě nenapadá. Válka vypukla a bitvy zuří nonstop celé dny a noci. Na pohotovost přicházejí jeden za druhým nemocní lidé. Mají daleko horší příznaky, než kdyby měli chřipku. Neříkejte už prosím, že je to jen těžká chřipka.“

„A teď máme ještě ke všemu dramatický nedostatek nemocničních lůžek. Vyprázdněná oddělení naší nemocnice se rychle zaplnila. Na cedulích se jmény pacientů a označením oddělení je teď jen červeně napsána diagnóza, která je u všech pacientů stejná: oboustranný intersticiální zápal plic. A teď mi řekněte, který chřipkový virus způsobuje takovou tragédii?“

„Toto je úplná epidemiologická katastrofa. Už nejsme chirurgové, urologové, ortopedi, jsme jen lékaři, jeden velký tým čelící vlně tsunami, která nás zavalila.“

11. března 2020 zakázal americký prezident Donald J. Trump Evropanům ze Schengenského prostoru cestovat do Spojených států po dobu 30 dnů. „Evropská unie selhala a nepřijala bezpečnostní opatření a neomezila cestování z Číny a dalších zemí zasažených epidemií koronaviru,“ řekl Donald Trump. „V důsledku toho cestující z EU zaseli ve Spojených státech mnoho nových ohnisek této nemoci.“ Tento zákaz začal platit o půlnoci 13. března a občané USA se ovšem mohou vrátit domů. „Toto je nejsmělejší a největší obrana proti novému viru v moderní historii,“ řekl Donald Trump.

Napsal Soeren Kern, 15. března 2020, překlad původního textu: Coronavirus: European Leaders Finally Acknowledge Scale of Crisis, překlad: Helena Kolínská, Libor Popovský, Marian Kechlibar. Soeren Kern je významný spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.

GatestoneInstitute.org


[1] Celou zprávu Dr. Daniela Macchiniho si můžete přečíst v článku Mariana Kechlibara Bergamo v obležení: svědectví lékaře z centra epidemie.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 226 × | Prestiž Q1: 6,41

+7 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 7 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.
Tomáš Fiala

Tak já nevím...

V Evropě je diagnostikováno dejme tomu 50.000 lidí s korona-nákazou. Kolik lidí v Evropě má teď diagnostikovanou chřipku? Na korona-nákazu zemřelo v Evropě dejme tomu 1.500 lidí. Kolik jich zemřelo v Evropě mezi tím na chřipku? Zdá se mi, že jediným nebezpečím je to, že je to nová nákaza, na kterou nemáme vybudovanou v našich organismech imunitu.

Hrozím se toho, aby nakonec neměli v Británii pravdu. Může se klidně stát, že zatímco britský recept zafunguje (+ mimo EU jim bude hej), na kontinentu se budem potýkat s dočasnou karanténou s jednotkou jeden "furt". Opustit karanténní prostor půjde jen na "výjezdní doložku" a na práci mimo karanténní prostor budeme muset mít povolení. Se všemi důsledky. Třeba pro získání prokázat nějak nízkou ekologickou stopou. EU má našlápnuto na válečný způsob totálního ovládnutí životů lidí. Kombinace korona-šílenství + eko-šílenství hrozí být vražedná... :-/

PeTaX

Mám silný pocit, že Británie už ví, že udělala chybu.
Je třeba mít na paměti, že Covid není chřipka, ale jen jiný druh SARS. Ostatně, plný název je SARS-CoV-2.
Virus s takovou virulencí, smrtností a snadností šíření zde nebyl 100 let. Naposled to byla „španělská“ chřipka, (která sem také přišla z Číny), a měla více obětí, než celá I. WW.

Tomáš Fiala

Přesto, co jsem napsal, se přikláním spíš k řešení á la ČR. I když se domnívám, že B. Johnson nedělá něco, co by neměl od epidemiologů. Nesmí si však lidi nechat vnutit nějaká trvalá omezení po skončení rizikové situace. Já tomuto oboru (epidemiologie) zbla nerozumím. V ČR zavedená opatření jsou dle mého odpovídající, ale stejně tak jsou jistým způsobem nebezpečná. Politickou "reklamou" lze vyvolat v lidech pocit potřeby "dočasného" prodlužování těch omezení. Sr...či z vedení EU (jinak to napsat nemůžu) jsou nadržení na "válečné řízení" ekonomiky. Uršula z hoven už vytvořila panel. Ono z něj po všech zkušenostech s EU vyleze něco alespoň trochu rozumného? Tomu spolku mocichtivých ďáblů mám věřit?

PeTaX

To naprosto souhlasím. (Oni už Němci plánují znárodňování...)

TomM

Není nic tak trvalého jako dočasné vládní opatření! A i dočasný zločin je stále zločin.

Ale abych nebyl jen negativní, či se nezdálo, že se jen vznáším ve výšinách libertariánské teorie, tak upřímně doufám, že EU a Schengen půjdou do háje. Ono sice (nedecentralizované) státní hranice nejsou nejlepší, ani druhé nejlepší řešení, ale pořád je to lepší, než ono "přijďte si, kdo chcete a dělejte tu, co čert káže!"

TomM

No, to pozor! Ona "influenza" zde od dob "španělské" verze byla v několika nezanedbatelných vlnách. V letech 1957-58 jako "Asijská chřipka" si v USA vyžádala 116 000 obětí a celosvětově odhadem mezi 1 a 4 miliony (při citelně nižším počtu obyvatel). V letech 1968-69 jako "Hongkongská chřipka" s cca 1 milionem obětí, z toho necelých 34 000 tisíc v USA. Ale ta nejbližší z let 2009-2010 "Mexická prasečí chřipka" nakazila odhadem 11-21% celého lidstva (tedy asi 700 až 1 400 milionů lidí!!! Jen v USA to bylo 50 až 60 milionů lidí). U nás to bylo skoro 2 500 nakažených (aspoň oficiálně. Neoficiálně to bylo nejspíš o dost více, ale to je pravděpodobně i v případě Covid-19) a zemřelo více než sto lidí. Pamatuji si nějaká opatření a karantény, ale že by tu bylo pomalu stanné právo si nějak nevybavuji.

Tím, neříkám, že máme cokoliv podceňovat, ale bez ohledu na něčí strach a historické zkušenosti tu vyvstává několik problémů. Stát operuje na bázi strachu obyvatelstva. Jeho akce nemají žádná omezení. Pokud byl někdo třeba v Itálii, můžeme snad říct, že jedná rizikově, ale samo o sobě nepáchá žádnou agresi. Teď je ale s takovým člověkem jednáno jako pomalu s vrahem. Taktéž třeba návštěvníci restaurací. Zatím mi tu plyne, že hlavně ostrakizace a diskriminace jsou legitimní opatření.
Je s námi jednáno jako s chovným dobytkem a řekl bych, že oprávněně čekám hrozbu nucené vakcinace obyvatelstva (přinejmenším "rizikových" skupin). Minule to s Tamiflu byla docela blamáž a teď je veřejnost ještě více zmasírovaná a výrobci si taky budou chtít namastit kapsu.
Taky mám strach z dlouhodobějšího posílení státní moci. I kdyby to mělo být něco relativně "nevinného" jako např. povinnost mít na každém pracovišti pár roušek. Ale teď si naši blažení vládcové ochutnali jaké to je silně omezit veřejný život. A to je pro ně sakra sladká medicínka! Z domu do práce, z práce domů, případně si rychle nakoupit - toť sen každého vládce!

PeHe

Po těch zkušenostech z historie: kolik by bylo roušek za kilometr cyklostezky?

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top