Štítky článku: •  

Politická objednávka

V běhu času jsem se dozvěděl, kterak dopadlo připomínkové řízení k novele zákona o zbraních. To, že návrh byl špatný, věděl každý, kdo si jej přečetl. V zásadě to ani jinak dopadnout nemohlo.

Kdyby totiž tato novela prošla v původním znění, tak by prostě do cca 10 let byli všichni bez zbrojního průkazu, protože podmínky byly nastaveny tak, že by nikdo nedal potvrzení o spolehlivosti, zdravotním stavu apod.

colt-n.jpg (16,782 kiB)
Zbraň je právo, vládo, ne privilegium!!!

Nemluvě již o zvýšených finančních ná­kla­dech. Nicméně nechci zde psát o novele, ale o tom, co zaznělo na tomto připomínkovém řízení. Když bylo jasné, že novela nemá v pů­vod­ním znění šanci, tak se prý ozvalo z ministerských míst, že zpřísnění je na politickou objednávku (necituji přesně).

A o tuto objednávku mi jde. V situaci, kdy se oficiálně připouští, že díky migrační vlně se prudce zhorší bezpečnostní situace, kdy se neustále operuje s pojmy válka na Ukrajině, kdy kyjevská policie hlásí prudký vzrůst počtu ilegálních zbraní (je to nasnadě, protože v zemi, kde se vede válka, se zbraně objevují ve velkém počtu bez jakékoliv evidence. Myslet si, že se tyto zbraně vyhnou lukrativnímu trhu v Evropě je ukázkou velké „lehkomyslnosti“), tak se zde najdou pomatenci, kteří volají po snížení počtu zbraní mezi zákona dbalými občany.

A toto volání zaznívá bez jakékoliv veřejné diskuze na dané téma, bez analýzy hrozeb a zranitelností. Toto volání zaznívá v době, kdy i přes osobní nasazení některých vojáků a jejich velitelů, naše armáda není dle odborníků schopna ubránit ani okresní město po dobu jednoho týdne. Toto volání zaznívá v době, kdy se mluví o odvodech, ale v případě reálných odvodů by stát neměl pro odvedence ani tepláky, o zbraních, uniformách, dopravních prostředcích, výcvikových prostorách, ubytovacích kapacitách ani nemluvě. Aktivní zálohy jsou v bídné situaci a není jasné, jak by dopadla jejich reálná aktivace.

Omezte ozbrojené občany, „mít zbraň je privilegium…“ (kterak v TV zaznělo z úst jisté bývalé ministryně, která jinak byla přesnou ukázkou agresivního jedince) — tyto věty zní v situaci, kdy policie není schopna občany ochránit i přes to, že máme více policistů (40 414 PČR pro rok 2015, cca. 7000 obecních policistů plus cca. 11 400 příslušníků justiční a vězeňské stráže, dále nezjištěný počet ozbrojených příslušníků celní správy) než za totalitního systému (duben 1989 FMV — Federální ministerstvo vnitra 24 375 — část i pro Slovensko, MVŽP ČSR — Ministerstvo vnitra a životního prostředí České socialistické republiky 26 080 a to včetně pohraniční stráže a StB). Kamery jsou všude, kam se člověk podívá, ale jejich přínos pro bezpečí občanů je sporný.

Tedy v situaci, kdy jsme zničili strukturu vojenské a civilní obrany, která se budovala stovky let (kasárna, cvičiště, sklady, kryty apod.), tak se volá po snížení počtu ozbrojených občanů, kteří v drtivé většině nepředstavují nebezpečí pro stát a jeho obyvatele, naopak tím, že mohou existovat, představují pro narušitele jistou hrozbu a kalkulovatelné riziko. Jak se ukazuje ve stále větším počtu případů, policie prostě není schopna a často ani ochotna občany chránit.

V době, kdy se očekává dramatické zhoršení bezpečnostní situace, by našinec rád slyšel něco jiného než zbabělé výmluvy, osobní invektivy a jalové proslovy politiků, či těkavé případy, které jsou sdělovacími prostředky neustále omílány.

Proč není vypracován plán, jak zákonů dbalých občanů využít v případě bezpečnostních problémů (navíc je třeba si uvědomit, že většina ozbrojených občanů vládne zbraní rozhodně lépe než řadový příslušník obecní či státní policie)? Proč se nikdo nezabývá situací v odlehlých obcích a městečkách, kde není služebna policie a bezpečnost občanů může být ohrožena přílivem nezvládnutých jedinců?

V našem zákoně o zbraních a to i novele je stále ostudný paragraf, který jasně vyjadřuje, že vládě je milejší nepřítel než vlastní slušný a zákony ctící občan. Jak jinak by bylo možné takto veřejně sdělit, že v případě ohrožení státu má vláda možnost legální zbraně zabavit či omezit jejich majitele (nošení zbraně)? Přeci v případě ohrožení státu/města v antice politici vydávali zbraně i otrokům, kteří si statečností v boji mohli získat svobodu a zařazení mezi vážené občany. Naše vlády ne — v případě ohrožení tzv. „svobodné“ občany odzbrojíme. Tedy z tohoto hlediska jsme již nyní v horší pozici než nesvéprávní otroci.

Pokud vezmeme do úvahy konání tzv. politiků, kteří rozhodně nejednají v zájmu tohoto státu a jeho občanů, dále i chování státní správy, tak nutně musíme dojít k závěru, že v podstatě bezpečnosti státu a jeho občanů spíše škodí a ohrožují nás. Stát a jeho zaměstnanci se vlastně vymezují pouze vůči tzv. slušným, zákona dbalým občanům, protože ti ostatní si z nich již dávno nic nedělají.

Policie pouze šikanuje občany naprosto zbytečnými kontrolami, které v zásadě nic neřeší. Státní správa občany neustále omezuje novými a novými zákazy, omezeními a často nesmyslnými příkazy. Politici nejsou schopni schválit jediný zákon bez nutnosti téměř okamžité novelizace. Stát bezduše akceptuje kdejakou pitomost, kterou vymyslí Brusel (poslední výkřiky — zakážeme plynové atmosférické kotle, výkonné vysavače, vyhubíme mývaly…) a v zásadě se dostává do pozice nepřítele svých slušných a zákona dbalých občanů. Tím zároveň tuto skupinu i zmenšuje. Podle tupé reakce politiků na jakoukoliv nestandardní situaci je jasné, že neumí řídit ani trakač, natož stát — příklady:

  • metanolová aféra — uděláme prohibici (ničemu to nepomohlo, pouze to spoustě lidí uškodilo),
  • Uherský Brod — omezíme zbraně (vše doprovázeno řečmi, že většina společnosti si zbraně nepřeje, protože držitelů zbrojních průkazů je pouze 300 000 — absurdní. On se totiž nikdy nikdo té veřejnosti neptal. Schází jakákoliv reálná analýza dopadů na společnost. Ze zkušeností víme, že takové omezení má negativní dopady.)
  • zákaz kouření — plošně vše zakážeme, aby nastal ráj (nikdo ovšem se nezamyslí nad faktem, že např. v Japonsku se kouřilo hodně, ovšem rakovinu plic začali poznávat až ve chvíli, kdy se začali krmit stejným svinstvem jako my v Evropě a v USA).

Z těchto příkladů je jasné, že se bohužel i přes fráze uvedené v ústavě, dostáváme do situace, kdy opravdu jsou ohroženy naše životy i majetek a to nejen výše zmíněnou politickou objednávkou. Ono totiž začíná platit, že občan vlastní pouze to, o čem stát neví. Vše ostatní mu lze kdykoliv zabavit a to tzv. zákonným způsobem (přes daně, paragrafy, ohrožení státu, prostředky v bance zablokovat atd.).

Pro nás z toho plyne jedno. Musíme si pamatovat, jak s námi kdo jednal, kdo zadal politickou objednávku a využít všech prostředků, aby se dotyčná partaj eventuálně pán k moci již nedostali. Momentálně mne ani nic jiného zákonného nenapadá.

11. 7. 2015 Sidoniusb, převzato z D-FENS

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 164 × | Prestiž Q1: 5,92

+3 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top