Štítky článku: •  

Chtějí ukázat, že jsou ta elita. A pak se vyvalí bahno…

ROZHOVOR „Evropská unie umí dělat jen jednu jedinou věc, a to je rozdělovat peníze, které ale napřed od členských států musí vybrat,“ říká v rozhovoru komentátorka Karolína Stonjeková a navrhuje EU přejmenovat na „Přerozdělovací unii“.

Zhodnotila též kritiku, jež se snáší na prezidenta Miloše Zemana za jeho projev k národu či úvahy senátora Pavla Fischera o tom, že je děkování Číně za zdravotnický materiál vlastizradou. Nechyběla ani její slova opovržení vůči výrokům europoslance Jaromíra Štětiny ohledně ruské pomoci v Itálii. „Nechtěla bych se dožít okamžiku, kdy budu něco vidět podobně jako tento pán,“ pronesla.


Prezident Miloš Zeman v projevu na televizi Prima vyzval Čechy k odvaze v době krize způsobené koronavirem. Lidé ale podle něj nemají epidemii zlehčovat. Zeman podrobil kritice zejména herce a novináře, a naopak poděkoval Číně za pomoc se získáním zdravotnického materiálu. Byl to správný krok? A neměl se Zeman v této době zdržet kritiky?

Nepatřím k lidem, kteří potřebují za každou cenu kritizovat Miloše Zemana za všechno, co udělá. A nepatřím k nim především proto, že si moc dobře uvědomuji, že touto dobou mohl na Hradě sedět někdo daleko horší a méně schopný než on. Na druhou stranu je ale třeba férově uznat i to, že prezidentův projev zkrátka své slabiny měl. Tou první bylo načasování. Prezident se k nějakému státnickému aktu měl bezpochyby odhodlat daleko dříve, což by jeho předchůdce Václav Klaus zcela jistě udělal a nečekal by, až po jeho vystoupení bude volat veřejnost.

Je pravda, že je tu velká skupina lidí, kteří čekají na každý Zemanův krok jen proto, aby ho následně mohli náležitě zkritizovat, ale tím zbytečným otálením jim Zeman (rovněž zbytečně) nahrál. Druhou slabinou jeho projevu pak bylo to, co už jste zmínil ve své otázce, tedy kritika některých umělců a veřejně známých osob. Myslím, že tohle si Zeman mohl a měl jednoduše ušetřit. Například proti slovům Jana Hrušínského se vzedmula taková vlna kritiky, že se herec následně musel omluvit, a tím si zaslouženě vypil do dna kalich hořkosti, který si vlastně sám nalil. Nebylo třeba, aby Zeman umělce koupal v jejich hloupých výrocích. Měl se spíše řídit heslem „orel much nelapá“ a nechat tyto mouchy, ať si bzučí bez jeho pozornosti. Jenže to Zeman, bohužel, neumí…

Velmi rozhořčený byl ze Zemanova projevu dřívější zpravodaj ČT v Číně Tomáš Etzler. „Vytočilo. Troska opovrhovaná všemi s mozkem v hlavě. Protoplasma, držená při životě veksláky, ruskými agenty a fašisty. Proč mu nepomůže jeho dcera, manželka? Podle pohybů se pochcal i posral,“ nebral si Etzler servítky. Je již takovéto vyjádření přes čáru?

Tuším, že to byl francouzský básník a filozof Paul Valéry, který kdysi řekl: „Všechno, co říkáš, říkáš o sobě. Zvláště když mluvíš o druhých.“ Optikou Valéryho citátu by se tedy dalo říci, že o prezidentovi nám pan Etzler neřekl zhola nic, zato ale vydal zcela vyčerpávající svědectví o sobě samém. Mimochodem je zajímavé, jak Miloš Zeman dokáže své odpůrce vyprovokovat k tomu, aby zcela veřejně odhalili to nejodpudivější bahno, které se v jejich nitru skrývá. Možná že i to je jeden z důvodů, proč Zemana tolik lidí tak hluboce nenávidí… tito lidé by chtěli za každou cenu ukázat, že oni jsou ta elita, ti lepší. Ale díky prezidentovi se vždycky v plné nahotě ukáže, že žádnou elitou v pravém slova smyslu nejsou, nikdy nebyli a nebudou! Takže si se Zemanem, striktně vzato, nemají naprosto co vyčítat.

Itálii pomohlo Rusko, do země přiletěli tamní doktoři, co si o tom myslet? Máme v rámci EU přehodnotit vztah k Rusku?

Přehodnocování vztahu k Rusku už přece v Evropské unii dávno probíhá bez ohledu na to, co se aktuálně děje v Itálii… a je třeba říci, že postoj k Rusku se u různých členů EU poměrně zásadně liší. Jiný postoj k němu mají třeba pobaltské státy, docela jiný postoj mají například Německo nebo Francie. Stačí si jen vzpomenout na nedávná slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že vztahy s Ruskem je třeba narovnat i za cenu toho, že některé státy EU (například i Česká republika) budou ostře proti, a že je třeba tak učinit i přes jejich nesouhlas.

Přitom když zapátráme v paměti, zjistíme, že na začátku své prezidentské kariéry začínal Macron na velmi protiruských pozicích. Leč reálpolitika a byznysové zájmy ho donutily celkem zásadně změnit názor. A když k tomu přičtete prostý historický fakt, že tradičním spojencem Ruska v Evropě bylo vždy Německo — to samé Německo, které hraje v unijní politice dominantní roli —, je jasné, že žádný bratrovražedný konflikt s Ruskem tu probíhat nebude, byť by si ho řada domácích i zahraničních intelektuálů přála sebevíc.

Co ta ruská pomoc znamená? Jde o snahu Ruska vrazit klín do soudržnosti států EU? Lze očekávat, že například Itálie, které je pomáháno, bude nyní více prosazovat ruská stanoviska?

V symbolické rovině se možná může jednat o lehký ruský štulec do žeber Evropské unie, tím spíš, že EU se v těchto kritických momentech opět prokázala jako nefunkční mechanismus. Například nářky Ursuly von der Leyenové nad tím, že se v době rychlého šíření koronaviru začaly uzavírat vnitřní hranice mezi některými státy, působily v dané situaci až neuvěřitelně groteskně a zcela mimo realitu. Zdravotnictví (naštěstí) nepatří do kompetencí EU, ale je v režii národních států. Ty tak Evropskou unii zcela upozadily a Brusel jako by v době koronaviru téměř přestal existovat…

 Nad ruskou pomocí pro Itálii se už stihl pohoršit bývalý europoslanec Jaromír Štětina slovy: „Ruská armáda pošle do Itálie svou jednotku. Bojovat proti koronaviru. Je to stejně rafinované jako metoda zelených mužíčků. Bude to první jednotka ruské armády na území Evropské unie.“ Vidíte to podobně?

Nevidím a asi bych se ani nechtěla dožít okamžiku, kdy budu něco vidět podobně jako tento pán…

Podle předsedy senátního zahraničního výboru Pavla Fischera se mají ochranné prostředky pro boj s koronavirem vyrábět v Evropě. Fischer chce toto téma otevřít v horní komoře. Děkování českých vládních činitelů Číně za to, že umožnila nákup prostředků, hraničí podle senátora s vlastizradou. Souhlasíte? A ono budování soběstačnosti v rámci společné Evropy, je to reálná úvaha? Představa o evropské solidaritě dostala trhliny s tím, jak si jednotlivé státy zabavují zdravotnický materiál.

Já tuhle úvahu nechápu. Podle mého názoru žijeme v tržním hospodářství. V tržním hospodářství to, co se vyrábí, určuje trh, a nikoli nějaký senátor. A kde se to vyrábí, si pak zase určuje ten, kdo vyrábí. Takže mi není jasné, co a jak chce pan senátor v horní komoře otevírat a jak chce iniciovat, aby se něco vyrábělo na místě A, nikoli na místě B. Navíc trh funguje spolehlivě — takže pokud budou mít výrobci pocit, že výroba ochranných prostředků je pro ně ekonomicky zajímavá, tak je jistě vyrábět budou i bez pana Fischera. Pokud budou mít pocit opačný, pak ani deset Fischerů nepomůže. A pokud jde o páně senátorova slova o vlastizrádcích, možná by bylo fajn, kdyby je šel povyprávět těm lidem, kteří na ochranné pomůcky čekali jako na smilování boží. Ti si takové zábavné senátorské historky zaručeně rádi poslechnou!

Česko dostane z rozpočtu Evropské unie více než miliardu eur (přes 25,5 miliardy korun) na pomoc v boji s následky koronaviru. Máme za to být vděční? Dokazuje to, že EU v řešení krize zvládne obstát?

Nikoli. Dokazuje to, že Evropská unie umí dělat jen jednu jedinou věc, a to je rozdělovat peníze, které ale napřed od členských států musí vybrat. Možná místo Evropská unie bychom ji mohli nazvat jako Přerozdělovací unie, protože tento výraz rozhodně sedí daleko lépe. A je také třeba nazývat tyto prostředky pravým jménem — my od EU nic nedostáváme. Nám se pouze vrací část prostředků, které jsme do EU odvedli. Pokud se nemýlím, tak za rok 2018 a 2019 jsme do společné eurokasy poslali téměř sto miliard…

Jistou kaňkou na unijních vztazích je současný boj o zdravotnické potřeby. Jednotlivé členské státy si totiž nyní navzájem zabavují zdravotnický materiál. Kromě Čechů se toho již měli dopustit například Němci, Nizozemci, Francouzi, Maďaři a další. Nevnáší to jisté pochyby do představ o jednotné Evropě?

Tak pro mě jakožto člověka, který si o jednotnosti Evropy žádné iluze nedělal, to nikam žádné pochybnosti nevnáší a vlastně ani vnášet nemůže. Řeči o jednotné Evropě totiž nejsou nic jiného, než jen takový závoj, který má zakrýt fakt, že ve skutečnosti se každý stát řídí primárně svými vlastními zájmy a že vládne tvrdý národní pragmatismus. Jasné je i to, že různé státy EU mají v Evropě různou sílu a různou pozici, takže u některých hráčů, jako je třeba Německo nebo Francie, jde posilování jejich národního zájmu ruku v ruce s posilováním Evropské unie. Protože silnější EU je pro ně cestou, jak zcela nenásilně prosadit to, co prosadit potřebují/chtějí.

Ve skutečnosti ale každá krize ukáže, že když dojde na lámání chleba, je pokaždé bližší národní košile než modrý kabát se žlutými hvězdami. A současná epidemie koronaviru v tomto rozhodně nebude žádnou výjimkou…

Uvádí paní Karolina Stonjeková pro PListy

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 403 × | Prestiž Q1: 14,39

+31 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 1 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.
Borsuk

Jen k J.Štětinovi, je zajímavé, jak se z nadšeného obdivovatele SSSR stal takový liberální demokrat a nepřítel všeho ruského.(mrkněte do jeho starších knih, třeba o splavování řek v SSSR). A to, že Putin sbírá politické body z pomoci Itálii je u politika pochopitelné. Soudružka Angela teď taky milostivě dovolila našim pendlerům pobývat v Německu a ukázala tak svoji nesmírnou dobrotu. No bodejť by ne, když tam pracují ve zdravotnictví. A že by jich bylo více potřeba doma? to těm lidem nezazlívám, v Německu si vydělají rozhodně víc. Chybou je, že vzdělání jim zaplatil stát z našich daní. De facto jim z našeho koupil "výrobní nástroj". Ale to bychom se dostali daleko....

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top