Štítky článku: •  

Trhy versus socialismus

Proč jihokorejské zdravotnictví překonává italské stran Covidu-19

Každý si je zásadně vědom nebývalé pandemie Covid-19, která začala zuřit ve svém raném stadiu po celé Zemi.

Omezení cestování jsou všude, jak se lidé snaží otestovat, připravit na možné karantény a strachují se o svá pracovní místa a své rodiny. Akce zahrnující větší skupiny lidí jsou rušeny a v některých případech jsou uzavírány celé země. Ale v tomto všem přívalu reakcí na krizi, zde je téměř přirozený experiment, jak socializované zdravotní systémy mohou na takovýto problém dobře odpovědět. A odpověď se jeví být … ne příliš dobře.

Abychom to demonstrovali, můžeme se podívat na případ Itálie a Jižní Koreje. V čase psaní tohoto textu (12. III. 2020) měla Itálie 15 113 případů, zatímco Jižní Korea měla potvrzených 7 869 případů. Nicméně číslo v Jižní Koreji roste relativně málo cirka 100 případů za den oproti italským zhruba 2 500, které byly přidány dnes (Zdroj dat zde) [Od té doby se ovšem situace poněkud změnila, rozdíl se ovšem ještě prohloubil, aktuálně je to 1 428 úmrtí versus 165 úmrtí, pozn. překladatele]. Celkově Itálie a Jižní Koera mají podobnou populaci (okolo 60,3 milionů respektive 52 milionů), ačkoliv jihokorejská polovina Korejského poloostrova má okolo třetiny plochy Itálie, co se týká územní plochy. [1]

Itálie zažila rychlý spirálovitě exponenciální růst v počtu potvrzených případů i přes uzavření celé země s omezeným vycházením a restrikcemi na cestování a silným zaměřením se na poskytování péče. Naproti tomu i se sektou, která v podstatě rozšířila úmyslně nemoc, získala Jižní Korea silnou pozici v potírání Covidu-19. Je zde mnoho důvodů pro tento rozdílný výsledek, ale některé z nich jsou přímo spojeny s o mnoho více socialistickým zdravotním systémem v Itálii. [2]

Jihokorejské zdravotnictví

Ačkoliv Jižní Korea má státně monopolizovaný systém poskytující univerzální zdravotní pojištění, toto státem poskytované pojištění není schopno stanovit ceny na trhu se zdravotní péčí. Nemocnice a kliniky běžně vybírají od pacientů více, než vyplácí státní pojištění, což vedlo k tomu, že mnoho Korejců si vybralo soukromé pojištění, aby tento rozdíl pokrylo. Web „Korean Bizwire“ hlásí, že osm z deseti Korejců si takové pojištění vybralo, průměrný Korejec za ně platí právě 120 tisíc wonů (okolo 120 dolarů).

Péče je poskytována souborem nemocnic, které jsou z 94 % soukromě vlastněny, s nesvázaným modelem oddělených plateb (free-for-service) a žádnými přímými vládními platbami. Mnoho těchto nemocnic je provozováno charitativními nadacemi anebo soukromými univerzitami. Soukromé nemocnice v zemi co do počtů narostly z 1 185 v roce 2002 na 3 048 v roce 2012. Výsledkem je, že Jižní Korea má 10 nemocničních lůžek na 1000 obyvatel, více než dvojnásobek toho, co je průměrem zemí OECD (a téměř trojnásobek množství v Itálii, kde je 3,4 lůžka na 1000 hlav). Tyto soukromé nemocnice také účtují výrazně méně (mezi 30 až 85 % cen) než nemocnice v USA (které také často potřebují „certifikát potřebnosti“ od vlády předtím, než budou postaveny, v závislosti na tom, v jakém státě jsou stavěny). [3]

Italské zdravotnictví

V Itálii naopak operace a hospitalizace poskytovaná veřejnými nemocnicemi anebo smluvní soukromými jsou zcela zdarma pro kohokoliv bez ohledu na jeho příjem. To celé je placeno Službou národního zdravotnictví, Servizio Sanitarion Nazionale (SSN) (podobně jako služby obvodních lékařů). Čekací lhůty mohou být až do několika měsíců ve velkých veřejných zařízeních, ačkoliv jsou o něco kratší u malých soukromých zařízení v rámci služeb poskytovaných smluvně skrze SSN. Veřejní a soukromí poskytovatelé nabízí „volnotržní“ opce, u kterých pacient platí přímo, ale ty jsou málokdy využity, a tak přispívají jen velmi málo k příjmům nemocnic. Lékařská pohotovost je vždy zdarma. Itálie zažívala pokračující nedostatek zdravotníků i předtím, než Covid-19 zasáhl zemi. Počet nemocnic v zemi je v trvalém úpadku, během posledních dvou dekád pokles z 1 321 v roce 2000 na 1 063 v roce 2017. Ceny SSN za platby nemocnicím byly nastaveny pod tržní úroveň z důvodu úspory peněz na zdravotnictví a výsledkem byla, jak očekáváno, de facto cenová kontrola.

Závěr

Teď je italský zdravotnický systém přetížen, když čelí desítkám tisíc případů Covid-19. Zdravotníci se obrátili k přídělové péči, když dávají přednost mladším, ponechávajíce ty, co jsou ve větším riziku stran viru, aby se o sebe postarali. Většinou se to připisuje na vrub těžkosti a nebezpečí pandemie. Nicméně důkazy říkají jiný příběh. Zobrazují situaci, která je mnohem horší tím, že se spoléhá na vládní centralizovanou zdravotní péči, která řídí náklady de facto přidělováním, než systémem svobodného trhu.

Ačkoliv Jižní Korea poskytuje základní záchrannou síť, má také jeden ze zdravotních systémů, který je volnému trhu nejblíže, tento systém předstihuje o významný stupeň i systém ve Spojených státech (který zahrnuje velké množství regulací omezujících nabídku, které jen zvyšují náklady a snižují dostupnost). Jako výsledek jihokorejské zdravotnictví udělalo to, co italský vždy nedostatečně zásobený systém nemohl udělat — zvládnout efektivně pandemii a dostat ji pod kontrolu bez zavírání celé země během celého procesu.

Jestliže se chtějí američtí představitelé poprat s rostoucím množstvím případů ve velkých městech, měli by si vzít naučení z Jižní Koreje a začít uvolňovat zdravotnický trh spíše než se snažit vytvořit monopolizovaný testovací protokol, který nepotřeboval být monopolizován, a tak bránit lidem v tom, aby si nechali udělat testy. To by hned nevyřešilo problémy vytvořené špatnými regulacemi v minulosti, ale jistě by to omezilo negativní následky, zatímco by to vylepšilo dostupnost zdravotního systému, aby si poradil s tímto typem krizí v budoucnosti. Mělo by to také obecně výhodu ve snížení nákladů na zdravotní péči.

[Autor Matthew Tanous. Vyšlo dne 13. 3. 2020 na Mises.org]

Přetisk Bawerk.eu


[1] Země jsou to i podobně bohaté (a podobně bohatá je i Česká republika), viz údaje HDP na hlavu dle parity kupní síly: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_GDP_(PPP)_per_capita.

[2] Vedle rozdílu v počtu obyvatel, je zde ten fakt, že v Itálii je mnohem větší podíl starších lidí než v Jižní Koreji. V Koreji lidé nad 65 let tvoří 14 % populace (Anglická wikipedie, heslo „Demographics of South Korea“, část CIA World Factbook demographic statistics) a v Itálii jde o cca 22 % (Anglická wikipedie, heslo „Demographics of Italy“, část Demographic statistics). Rozdíly mohou být také v chování lidí při aplikaci dobrovolných i povinných opatření (třeba nošení roušek, nestýkání se ve velkých skupinách, používání desinfekcí atd. Tj. nemyslím tím čistotu jako takovou, Italové sami většinou bývají jako ze škatulky). Výhodou Jižní Koreje je i to, že prošla menší koronavirovou infekcí MERS roku 2015. Itálie má tedy v těchto případech určité nevýhody. To by ale stěží mohlo vysvětlit tak ohromný rozdíl. Rozdíl může být konečně i v imunitě, různé národy mohou mít různou imunitu proti nemocem a nákazám (ostatně třeba v České republice byla loni, dle sdělení mé alergoložky a mého pozorování, ve stejnou dobu, s velmi podobnými příznaky a onemocnění především starších ročníků). To se však obtížně zjišťuje a porovnává. U Jižní Koreje je naopak určitou nevýhodou mnohem větší hustota obyvatel než v Itálii. Jižní Korea také nezavedla moc tvrdých opatření (Viz zde). 

[3] Na rozdíl od vžitých představ je zdravotnictví v USA silně regulováno. Pro informace viz ZDE. A ZDE.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 186 × | Prestiž Q1: 5,80

+6 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 2 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář
Borsuk

To není jen o současné korona epidemii, to je o systému zdravotnictví. Čím víc socializmu a regulací, tím hůř. Ve zdravotnictví je spousta věcí nesmyslně předražených.( např. certifikovaná svítilna, v podstatě obyčejná čelovka nestojí cca do 1.000 Kč a cca 20.000 Kč). A kolik stojí celkem obyčejná postel (bez motorového polohování a jakékoli elektroniky)?

PeTaX

Státní zdravotnictví na nějakou korunu nehledí; zdroje jsou. ;-)

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top