Diskuse


Bankéři k soudu

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Chcete-li také diskutovat, musíte se nebo nejprve

Tomáš Pilař [241]

Prostě za posledních 10 let německý ústavní soud minimálně dvakrát selhal a neochránil ústavu a tím pádem ani Němce.

Pokud se podíváme, jak si ústavu vykládá Španělsko směrem ke Katalánsku, smiřte se s tím, že ústava a takzvaně právní státy jsou pouze další oponou schovávající velmi nepěkné skutky proti každému z vás.
Česko za právní stát nelze považovat a Spolkovou republiku také ne. Tedy pokud si např. neřekneme předem, že SS v koncentrácích byli vlastně fajn a nepostavíme na jejich obraně justici.

Redakce [1]

Ústavní soudy se (žel) staly soudy politickými, nevoleným dalším pilířem exekutivní moci.
První chybou je, že v podstatě splynula moc exekutivní a zákonodárná.
Původní koncepce vycházela z toho, že moc exekutivní je příliš nebezpečná bez účinné kontroly a brzdy, pročež byl zřízen lidový parlament, aby tuto moc co nejvíce omezoval a krotil. Ve starověkých Athénách byla funkce nejvyššího exekutivce omezena drakonicky: jeden člověk ji směl vykonávat jen jediný den a jen jedenkrát za život!
Jenže moderním státům se to zdálo příliš nepružné. (Začalo sociální inženýrství, strany začaly mít programy a ty chtěly diktátorsky naplňovat bez konsenzu se zbytkem společnosti. Pak přišla k moci jiná parta a ta demontovala předchozí a prosadila si diktátem zase svoje, a tak dokola…) Pak se vynašla zkratka, že vládu sestavuje ta strana, která narazí v parlamentu jen na minimální odpor, lépe řečeno, má v parlamentu většinu, takže o kontrole moci už není žádná řeč, opozice jen planě prská a nic nezmůže, protože je v menšině. Tím byla kontrolní funkce parlamentu zcela anulována a moc výkonná a zákonodárná se drží za ruce. Můžeme směle hovořit o parlamentní diktatuře.
Volíme jen parlament (i když dvoukomorový a jednu komoru jiným způsobem). Vládu nevolíme vůbec a Ústavní soud už vůbec ne. Přitom ten kdykoliv zneplatní i vůli Parlamentu.
Ostatně, proto je tolik zlé vůle s přímo voleným presidentem… Má silný mandát a nechce poslouchat — a nejde právě jen o Zemana. A nakonec i s referendy: ta by jim také mohla rozkopat nesvatou alianci moci.
Je to velmi nedomyšlená (resp. účelově zdeformovaná) dělba moci. (Anebo cíl levice, jak uchvátit na trvalo veškerou moc bez revoluce???)

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top