Dnes se zaměřím především na časté chyby stylistické. Protože je čeština jazykem velmi flexibilním, měly by se její jemnosti využívat. A je škoda, když z pohodlnosti zanikají. Celý článek ⇒

Původní nadpis cyklu „La haute cuisine“ jsem opustil. Francouzština sice k dobrému jídlu patří dosti neodmyslitelně, ale franštinářů pomálu, tak raději česky. Nabízím několik drobných inspirací ze světové špičkové kuchyně: Celý článek ⇒

Po minulém článku jsem propadl nějaké nostalgii. Ano, samozřejmě, všechny věci nebyly tenkrát tak úplně v pořádku. Léta padesátá sotva odezněla, komunisté se drželi u moci zuby nehty, vyměnily se tváře, ale principy zůstaly. Tak ač nemám na rameni papoušk… Celý článek ⇒

Mým původním vzděláním je slaboproudá elektronika. Nijak zvlášť jsem k tomu oboru netíhl, ale okolnosti tomu tak učinily. Paradoxní je, že ačkoliv jsem se učil pro podnik Řízení leteckého provozu, docházel jsem na výuku do podniku Kovoslužba, kde nás učil… Celý článek ⇒

Vlastně se mi ani nechtělo opustit vcelku poklidné zátočiny jazyka českého a gastronomie, ale musím dnes vkročit do politických vod Divoké Ostravice. Celý článek ⇒

V dnešním dílu cyklu o češtině se podíváme na zápis zahraničních titulů, vojenských a policejních hodností a na zkratky v názvech firem. Celý článek ⇒

Za co, panebože, za co trestáš tento prostý lid? Stovky pouček o jménech pod­stat­ných i nepodstatných. Ještě toho nemáš dost? A teď ještě zkratky a značky! Celý článek ⇒

Život nás často staví před dilema, kdy v textu použít předložku (předponu) „s“ a kdy „z“. Kdo z koho, nebo kdo s koho? Shlédnout, nebo zhlédnout? Celý článek ⇒

Psaní velkých písmen podruhé: vlastní jméno živé bytosti, osoby neurčité i mystické, odvozená přídavná jména, instituce i vyznamenání. Tak trochu všehochuť! Celý článek ⇒

Psaní velkých písmen je jednou z nejtěžších disciplin češtiny. I když má svá pra­vid­la, chybuje se zde snad nejvíce. A přiznám se bez mučení, že v této věci bych asi nasekal chyb mnoho. Celý článek ⇒